Policie zkušebně využívá speciální systém na rozpoznávání tváří, který umožňuje propojovat snímky s databází fotografií občanů ze státních registrů. Pobouřila tím část právnické veřejnosti jako například organizaci Iuridicum Remedium (IuRe), podle níž může být tento nástroj zneužit ke sledování lidí. Kriticky se k němu stavějí například Piráti. Tvrdí, že je to neakceptovatelný zásah do soukromí. Policie kritiku odmítá.
V červenci policie oznámila, že loni v srpnu zahájila zkušební provoz systému Digitálních podob osob (DPO). „Za uvedenou dobu zkušebního provozu jsou zdokumentovány desítky konkrétních závažných trestných činů, které se podařilo s využitím uvedeného nástroje objasnit,“ sdělil mluvčí policie Jakub Vinčálek. Bez využití systému by podle něj bylo odhalení pachatelů velmi obtížné, dokonce nemožné.
ČTĚTE TAKÉ: Na milovanou motorku sedl Pavel bez helmy. Počínání prezidenta zachytil divák na kameru
To se však mnohým nelíbí. Jedněmi z odpůrců novinky jsou například Piráti. „Je neakceptovatelné, aby policie narušovala soukromí občanů rozpoznáváním obličejů, jak se jí zamane. Proto jsme do pozice Evropského parlamentu k aktu o umělé inteligenci prosadili použití pouze zpětně ze záznamu a na základě soudního příkazu,“ napsal na Twitteru pirátský europoslanec Marcel Kolaja.
„Systém umělé inteligence dokáže v reálném čase rozpoznat obličej třeba ze záběrů z pouličních kamer nebo z fotografií na sociálních sítích. A obličej zvládne přiřadit ke konkrétní osobě. Třeba v Rusku a dalších zemích s autoritářskými tendencemi tyto softwary úřady zneužívají k represi opozičních politiků, aktivistů nebo novinářů či k identifikaci účastníků demonstrací,“ dodal. Pokud mohou bezpečnostní složky systém využívat bez omezení, vždy hrozí podle jeho názoru zneužití.
Nepoužíváme to v reálném čase, brání se policie
Policie se brání a tvrdí, že systém využívá pouze zpětně. „Je nutné zdůraznit, že využívání tohoto systému neslouží k identifikaci osob v reálném čase. Tento software není nikde nasazen 24 hodin denně sedm dní v týdnu.
Vaňková a bílý prášek? U obyčejného smrtelníka by policie postupovala jinak, říká expert
Kdyby šlo o běžného smrtelníka, policie by si ho předvolala. V souvislosti s kauzou brněnské primátorky Markéty Vaňkové (ODS) a bílého prášku to v rozhovoru pro CNN Prima NEWS řekl odborník na trestní právo Vladimír Janošek. Podle něj si lidé často neuvědomují, co všechno lze klasifikovat jako distribuci drog. Podle policie zatím není důvod, aby se kauzou s bílým práškem zabývala, případ však nadále sleduje.
Systém DPO je využíván ke zpětnému porovnávání ad hoc obličejů z konkrétních závažných případů a k identifikaci mrtvých osob neznámé totožnosti,“ píše policie na svých stránkách.
Reagovala na dřívější kritiku nevládní organizace Iuridicum Remedium (IuRe), podle které může být systém zneužit ke sledování lidí. Policie kritiku odmítá. „V žádném případě. DPO je používán pouze zpětně. Nejde o ‚velkého bratra‘, není napojen na žádný kamerový systém,“ dodává. Pracovat se systémem mohou jen speciálně vyškolení pracovníci policejního prezidia, uvedl Vinčálek.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Další drsný střet mezi Romy a Ukrajinci? Událost v Novém Bydžově šetří policisté
Přesto mají právníci ze systému obavy. „Dá se říci, že v podstatě jakákoli fotografie tváře získaná z kamery s kvalitnějším rozlišením může být podrobena takové biometrické analýze a během několika sekund může dojít ke ztotožnění osob na této fotografii. To zásadně mění dopad na soukromí (...). Může jít ale také o nástroj k intenzivnímu sledování aktivit lidí, například na internetu. Samozřejmě záleží na způsobu, jak bude policie tento nástroj využívat,“ uvedl už dříve advokát IuRe Jan Vobořil.
