velryby

Plejtvák, který na Štědrý den uvázl v sítích japonských velrybářů, byl dnes zastřelen výbušnou harpunou. Uvedli to zástupci Humane Society International, kteří velrybu celých 19 dní pozorovali a požadovali její propuštění. To jim přitom místní svaz rybářů přislíbil.

Tasmánští biologové zaznamenali smutný rekord. U západního pobřeží ostrova uvízlo téměř 500 velryb. To je v historii Austrálie nejvíce. Včera tam objevili první skupinu, čítající až 270 kulohlavců, dnes druhou. Zřejmě jde o jedno stádo a zoufalé volání prvních uvízlých zvířat přivolalo další.

Americká vládní agentura Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) potvrdila tvrzení, že kosatky dravé se ve vodách USA stále častěji vrhají na jedince ohrožené populace velryby grónské. Vědci k tomu letos poprvé získali důkazy. Na vině je zřejmě dramatický úbytek ledu v Severním ledovém oceánu.

Na mělčině u australského ostrova Tasmánie uvízlo podle ochránců až 270 velryb. Místní to zaznamenali v pondělí ráno, okamžitě se rozběhly záchranné akce. V úterý záchranáři vstupují do kritické fáze. Experti se obávají, že třetina z téměř tří set uvízlých kytovců je už pravděpodobně mrtvá, informovala agentura DPA.

Mohlo by se zdát, že osud lodi MV Wakashio, která na konci července havarovala v mauricijských vodách, už nemůže být horší. Do vody se dostaly stovky tun ropy a loď se rozlomila. Následky katastrofy budou v oblasti citelné ještě další desetiletí. Nové vášně ochránců však budí plán převézt polovinu vraku na otevřené moře. Na místo, kde se scházejí velryby kvůli rozmnožování a rození potomků.

Globální koronavirová krize ve světě přírody přinesla i pozitiva. A to především zvířatům v divočině, která se díky mnohem menšímu cestovnímu ruchu a také menšímu znečišťování životního prostředí začínají na některých místech intenzivněji objevovat. Informovala o tom agentura AP.

Krev, která barví moře do ruda, a stovky mrtvých velryb. Na Faerských ostrovech uloví každoročně až 1 500 těchto živočichů. Lovci zde mořské savce nahánějí ke břehu a tam je zabíjejí, nechávají vykrvácet do moře a porcují přímo na místě.

Stovky lidí se na počátku týdne zúčastnily každoročního sčítání velryb Organizace pro záchranu a výzkum kytovců (ORRCA). To by mělo pomoci určit, kolik velryb k migraci na sever využije „pobřežní dálnici“, která vede podél pobřeží Austrálie. Při loňském sčítání byly počty o téměř pět set jedinců vyšší než v roce 2018.

Australan Django Hopkins v úterý osvobodil velrybí mládě uvězněné v sítích, které slouží jako ochrana před žraloky. Za jejich poškození, které se v Austrálii považuje za trestný čin, mu hrozila pokuta ve výši 27 tisíc australských dolarů, v přepočtu kolem 445 tisíc korun.

Teorie o vlivu pandemie COVID-19 na návrat mořských savců, jako jsou delfíni nebo velryby, do některých oblastí může být opravdu správná, domnívá se chorvatský biolog. Kytovce totiž ruší jindy hustá námořní doprava, která je nyní v důsledku koronavirové krize utlumena. Snímky velryb a delfínů v Jaderském moři zaplavily v posledních dnech chorvatské sociální sítě.

Výprava týmu vědců v čele s Jean-Michelem Cousteauem přinesla své ovoce. V pondělí 8. dubna se s ruskými úřady totiž dohodli na propuštění necelé stovky kytovců, kteří jsou už od loňského léta drženi v nevyhovujících podmínkách u pobřeží Japonského moře.

Japonská vláda vystoupí z Mezinárodní velrybářské komise (IWC), aby mohla obnovit komerční lov velryb. Obchodníci tak mohou začít lovit už v červnu příštího roku. Kvůli rozhodnutí čelí Japonsko vlně kritiky.