Vepřová kýta stojí 69 korun, za Husáka to bylo 60. Vracíme se do komunismu?
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Platy se od roku 1989 zvedly patnáctkrát, vepřové maso po 37 letech zdražilo jen o 16 procent.
Kilo vepřového plecka v akci lze aktuálně pořídit i za 59,90 koruny. Kilo kýty v roce 1989 stálo 60 korun.
Za současné nízké ceny vepřového mohou Čína, přebytky masa v EU a politika řetězců.
Za průměrnou mzdu si dnes lze pořídit až 700 kilo vepřové kýty.
Hrubá mzda se od roku 1989 zvýšila patnáctkrát, ale vepřová kýta stojí téměř stejně jako před 37 lety. Některé řetězce totiž kilogram kýty aktuálně nabízejí za 69,90 Kč, zatímco před revolucí to bylo 60 korun za kilo. Ceny se liší sotva o deset korun, ovšem vzhledem k vývoji mezd by se dnes za kilo vepřového měly platit stokoruny, konkrétně 900 korun. „Leze mi to na nervy, tyhle dotované praktiky, za 69 korun mi žádný výrobce kýtu ani neprodá,“ stěžuje si řezník Miroslav Janus z Petřkovic na okraji Ostravy. Kýta podle něj musí stát minimálně 130 korun za kilo. Řetězce ale aktuálně využívají i dočasný přebytek vepřového masa, který byl způsoben například čínskými odvetnými cly na jeho dovoz z Evropské unie.
Velcí hráči na trhu s potravinami přicházejí v těchto týdnech s natolik překvapivými maloobchodními cenami vepřového masa, že slevy evokují komunistické časy.
Rok 1989 vs. 2026. Rozdíl o desetikorunu
Milovníci akčních nabídek v hypermarketech a supermarketech si mohou aktuálně dopřát nákup vepřového masa za částky takřka totožné s normalizační cenami z časů prezidenta Gustáva Husáka. Například plecko bylo tento týden k mání za 59,90 koruny (Billa) a kilo pečeně za 79,90 koruny (Tesco), zatímco kilogram vepřové kýty si zákazníci nakládali do košíků za směšnou částku 69,90 koruny (Lidl). Stejné množství vepřové krkovice si pak vyznavači grilování, tučných řízků či výpečků s knedlíkem a zelím mohli pořídit za 79,90 koruny (Albert).
ČTĚTE TAKÉ: Daňové přiznání za rok 2025: Týká se studentů i penzistů. Na co si dát pozor?
Proč jsou tyto částky směšné? Protože se blíží cenovkám z osmdesátých let minulého století a dochované ceníky dokazují, že vepřová kýta stála v roce 1989 téměř stejně jako dnes. Před revolucí zaplatil zákazník za kilo kýty 60 korun, nyní stejný druhy masa koupí za akční cenu 69,90 Kč. V aktuální nabídce lze narazit i na uzené maso z kýty za 79,90 Kč, na sklonku socialismu se kilo uzené pečeně prodávalo za 64 korun.
Připomínáme, že před listopadem 1989 byly ceny přísně centralizované a k jejich liberalizaci došlo až rok po revoluci, a to k 1. lednu 1991. Do té doby se muselo všechno zboží prodávat ze jednotné ceny, a to od Aše přes Brno až po Košice. A týkalo se to i masa, v žádném obchodě v Československu se jeho cena nesměla lišit. Kilogram vepřové kýty na řízky tedy musel stát 60 korun v obchodním domě Kotva v Praze i v malém řeznictví třeba v západočeských Horažďovicích.
Za komunismu bylo vepřové maso mnohem dražší než dnes a často bylo i nedostatkovým zbožím. Kilogram kýty se v roce 1989 prodával za 60 korun, 12. týden roku 2026 se dalo kilo kýty koupit i za 69,90 koruny. Na snímku závod masné výroby Zvonařka. Zdroj: Profimedia.cz
Kýta by měla být za 900 korun
Paradoxní je, že průměrná měsíční hrubá mzda se od roku 1989 zvýšila více než patnáctkrát, vepřové však stojí téměř stejně. Při selské úvaze, že po 37 letech máme v peněžence patnáctkrát více peněz než v roce 1989, by se dnes kilogram vepřové kýty měl tedy prodávat za 900 korun.
Pro upřesnění. Hrubou mzdu za rok 2025 vypočítali statistici na 49 215 korun, zatímco v roce 1989 to bylo jen 3 170 korun. Statistika samozřejmě neodpovídá všem současným reálným platům a miliony zaměstnanců i osob OSVČ vydělají méně, totéž ale platilo i v roce 1989. Jevištní technik v divadle či prodavačka si před 37 lety přišli zhruba na 1 200 až 1500 korun, ale také současní kulisáci či mnohé prodavačky se musejí spokojit se mzdou kolem 30 tisíc korun.
Řetězce lezou řezníkovi na nervy
Vstup českých chovatelů prasat do letošního roku nebyl šťastný, výkupní ceny jatečných zvířat klesly na 36 korun za kilogram. Řezníci pak vepřové pro své krámy kupovali za 65 až 79 korun za kilogram, ale jen při odběru celých půlek. Obchodní řetězce nicméně vybrané druhy vepřového nabízejí za maloobchodní cenu, která se rovná ceně jatečních půlek na jatkách a v masokombinátech.
„Tahle obchodní politika řetězců mi leze na nervy. Uplatňují dotované ceny, jenže já za 59 nebo 69 korun od žádného producenta vepřové nekoupím,“ stěžuje si 41letý řezník Miroslav Janus z Petřkovic na okraji Ostravy. Řemeslu je oddán už přes 20 let, obchod s řeznickou dílnou založil jeho táta. „V marketu vám sice nabídnou plecko za 59 nebo 69 korun, ale když si k tomu chcete koupit čtyři balené řízky, tak vám je napočítají za cenu 250 korun na kilo,“ rozebírá Janus taktiku řetězců. Ceníky velkých marketů jeho slova potvrzují, stačí nahlédnout například do online nákupních košíků.
Výjimečné akční slevy vepřového nebudou dlouhodobé. „Ceny vepřového na evropském trhu už začínají opět stoupat. Ceny jatečných prasat rostou prakticky všude a často poměrně vysokým tempem. V Belgii zdražila prasata za tři týdny o 16 centů a ve Španělsku o 10 centů,“ uvádí český Svaz chovatelů prasat.
Čtěte také
Levné maso díky odvetě Číny
Kdyby řezník Janus koupil na jatkách půlku vepřového za cenu 69 korun za kilogram a chtěl by kýtu prodávat za stejnou cenu jako Lidl, měl by nulovou marži. A pomalu by se řítil ke krachu. „Férová maloobchodní cena, za kterou má nyní smysl prodávat kilo vepřové kýty, je minimálně 130 korun za kilo,“ počítá zkušený řezník z ostravských Petřkovic. Pokud je cena nižší, nemůže takový obchod utáhnout náklady na provoz a mzdy.
„Proti praktikám řetězců ale nemohu nijak bojovat. Oni si mohou dovolit část zboží prodávat za dotované ceny, já ne,“ durdí se slezský řezník. Některé jeho zákazníky extrémní slevy v řetězcích pochopitelně oslovují. „Mnozí další si naštěstí uvědomují, že je pro maso lepší zajít ke mně. A že každá cesta do hypermarketu končí plným košíkem, ve kterém kromě levné kýty skončí i spousta předražených výrobků, které k ničemu nepotřebují.“
K TÉMATU: Kolik budou stát vejce na Velikonoce? Pozor na chyták, slevy míří častěji na ta nejmenší
Řetězcům nahrává více okolností, proč si mohou levné vepřové dovolit. Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal anebo agrární analytik Petr Havel se pro ČTK shodně vyjádřili, že pokles cen a vepřové přebytky vznikly na trhu v druhé půli loňského roku, a to především díky čínským odvetným clům na dovoz vepřového masa ze zemí Evropské unie, která dosahovala až 62 procent. Cla byla sice již v prosinci snížena na jednotky procent, přebytek masa na evropském trhu ale přetrvává. „Této situace využívají nadnárodní obchodní řetězce, které do Česka dovážejí levnou produkci z jiných členských států Evropské unie,“ uvedl Doležal.
Vepřová výjimka. Co na to psi?
Je to paradoxní situace, která nemá obdobu u jiných druhů potravin. Třeba desetistupňové pivo v láhvi stálo v roce 1989 v celém Československu 2,50 koruny, ale nejnižší akční cena v těchto dnech se pohybuje těsně pod 10 korun. Pivo je tak i při využití nejlepších akčních slev dražší o celých 300 procent, zatímco vepřová kýta zdražila za 37 let jen o 16 procent.
Průměrná spotřebitelská cena desetistupňového piva v únoru 2026, kterou vypočítal ČSÚ (Český statistický úřad), byla stanovena na 13,09 koruny. U jiných potravin je historický rozdíl v ceně ještě větší než u piva. Za průměrnou měsíční hrubou mzdu se v roce 1989 dalo koupit třeba 317 kostek másla (250 g) nebo 396 kilogramů cukru, aktuálně ale za průměrnou výplatu nakoupíme mnohem více. Konkrétně 1 298 kostek másla či 2 926 kilogramů cukru. ČSÚ určil v únoru 2026 cenu kostky másla na 37,90 Kč a krystalového cukru na 16,82 Kč. Ve srovnání s rokem 1989 ale výrazně podražily energie či nájemné.
Kilogram kýty tak nyní stojí zhruba tolik, kolik pivař zaplatí za půllitr plzeňského v průměrné pražské hospodě. Za maso na deset stogramových řízků tak dáme stejně, jako bychom třeba v Tescu zaplatili za konzervu pro psy (400 gramů) značky Pedigree s hovězím v želé. Ta přitom obsahuje jen necelou desetinu masa, konkrétně čtyři procenta hovězího a čtyři procenta jater, kýta je ovšem stoprocentním masným produktem.
Čtěte také
Průměrná výplata na 704 kilo kýty
Co je na akčních slevách vepřového pozitivní, to je boření dějinných mýtů. Nostalgické stesky odpůrců sametové revoluce se totiž ze společnosti ještě nevytratily. Jenže dezinformace, že za komunistů byly potraviny za pakatel a řádově levnější než dnes, lehce vyvracejí statistici.
Při průměrné hrubé mzdě 49 215 a ceně kýty 69,90 korun si současník může za výplatu koupit neuvěřitelných 704 kilogramů vepřové kýty, kterou může použít na řízky, ražniči, asijské nudličky nebo na českou klasiku: kýtu na smetaně s knedlíkem. Obrazně řečeno, kýtou se může doslova přecpat k smrti, měsíční mzda vystačí současníkovi na 22 kilogramů denně.
Jak už bylo uvedeno, v roce 1989 činila hrubá měsíční hrubá mzda 3 170 korun a kýta stála 60 korun za kilogram. Plat tedy vystačil pouze na 53 kilo vepřového a občan Československé socialistické republiky mohl denně zkonzumovat 1,7 kilogramu kýty. I když ceny potravin výrazně stouply během epidemie covidu a vzápětí znovu po ruské invazi na Ukrajinu, jídlo v maloobchodě je vzhledem ke mzdám pořád nejlevnější v novodobé historii republiky. A to dokonce už od obnovy samostatného českého státu v roce 1918.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Tempo chůze může ukázat délku vašeho života. Vyzkoušejte jednoduchý test
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
