K VĚCI, Jan Worner - 7.1. v 17:30
Cestu na Měsíc stihnete během prázdnin, na Mars by trvala dva roky, uvedl generální ředitel Evropské vesmírné agentury (ESA) Johann-Dietrich Wörner v pořadu K věci televize CNN Prima NEWS. Na Mars se ale podle něj lidé podívají až tak za třicet let, protože potřebují lepší technologie. Wörner v rozhovoru také přiznal, že věří v Boha i mimozemšťany, podle něj nejsou lidé jedinou civilizací ve vesmíru.
„Cesta na měsíc a zpět zabere dejme tomu týden, to můžete zvládnout během prázdnin. Cesta na Mars, to je zhruba šest měsíců tam a šest měsíců zpět, navíc tam musíte zhruba rok zůstat, protože Mars a Země obíhají Slunce po různých orbitách. Taková cesta by zabrala zhruba dva roky,“ uvedl v pořadu K věci generální ředitel ESA s tím, že to je opravdu složitá věc.
Dodal, že když byl v programu Apollo 13 při cestě na Měsíc technický problém, za týden byli astronauti zpět na Zemi. Pokud se ale něco pokazí při cestě na Mars, musí přežít ještě dva roky, než se vrátí zpět.
Druhou hrozbou při takové cestě jsou podle Wörnera sluneční záblesky. „Někdy na Slunci dojde k zábleskům, dá se říci výbuchům. My to známe jako světla polární záře. Když ale při cestě na Mars budete od Země daleko a budete zasaženi takovým zábleskem, budete v podstatě ugrilováni. Není to něco, co se dá přežít,“ upozornil s tím, že lidé potřebují nové technologie, lepší rakety, které umožní vrátit se rychleji domů.
„Věřím ale, že se lidstvo na Mars podívá, protože je v naší DNA poznávat nepoznané, jen to bude trochu trvat. Dojde k tomu tak za 30 let. Doufám, že budu ještě na živu,“ podotkl Wörner v pořadu K věci.
Lidé by se na Měsíc vracet neměli
Zároveň upozornil, že lidé by se na Měsíc neměli vracet ke stejným misím, protože návrat by znamenal, že děláme totéž, co jsme dělali před 50 lety. „Já myslím, že bychom měli jít dál na Měsíci a také jít dál za Měsíc. Myslím, že v budoucích pěti až deseti letech se to stane,“ odhadl ředitel ESA.
První taková mise bude podle něj organizována institucí, pravděpodobně agenturou NASA. „My v Evropě doufáme, že se na měsíc dostaneme v průběhu příštích deseti let, respektive, že tam dostaneme evropského astronauta,“ upřesnil Wörner.
Cílem takové cesty je podle něj jak zahájit těžbu, tak postavit lunární stanici. Vyzdvihuje ale především geopolitický aspekt. „Tedy letět na měsíc s dalšími národy a ukázat, že spolupráce ve vesmíru je možná, to je pro mě to nejdůležitější,“ uvedl Wörner.
Na pandemii není vše jen špatné
Šéf ESA v pořadu také přiznal, že podle něj existuje pravděpodobnost, že lidé nejsou ve vesmíru sami. „Věřím v Boha a věřím v mimozemšťany. Vesmír je tak obrovský, že je jisté, že tam musí být další živé organismy, možná i inteligence,“ popsal.
Zároveň uvedl, že pandemie koronaviru vesmírný sektor tolik nezasáhla. Už začátkem roku většina pracovníků přešla na home office a do práce docházejí jen ti, kteří například obsluhují satelity. „Vesmírný sektor to nepocítil tolik jako třeba letectví, je na tom tedy docela dobře. Na druhou stranu krize zrychlila digitální transformaci, takže na ní není vše jen špatné,“ podotkl ředitel ESA Wörner.
