U přijímacích zkoušek uspělo 94 procent uchazečů
Nedostatečné kapacity tuzemských středních škol nutí nadějné české talenty, aby zkusily své štěstí spíše v zahraničí. Někteří dokonce přeskočili přijímací zkoušky v ČR a rovnou vsadili svůj čas a úsilí na známé školy ve Spojených státech, Velké Británii či Německu. A neskrývají radost – nejen z přijetí ke studiu, ale také s průběhem přijímaček. Jak vypadá celý proces, co chtějí školy od uchazečů vědět a v čem se liší od českých jednotných testů?
Jedna ze studentek, která se plánuje vzdělávat mimo českou kotlinu, je i Karolína. Ta si už prošla přijímacím procesem na střední školy v USA a Velké Británii. „Osobně jsem si to velmi užila. Přijímací testy z angličtiny a matematiky jsem napsala on-line. To je pro mě příjemnější, protože nejsem tak ve stresu. Nejvíce jsem si ale užila pohovory. Na jedné ze škol jsem ho měla dokonce prezenčně. Pohovory mám nejradši, protože tam můžete nejlépe předvést sami sebe,“ popsala své pocity z přijímacích zkoušek.
„Absolvovala jsem talentové zkoušky na Leighton Park School, a to bylo úžasné. Všichni byli velmi milí a ochotní. Prošla jsem tam tanečním konkurzem, který byl skvělý! Poté mě čekal ústní pohovor. Tam jsem odpovídala na otázky jak o mně, tak o tom, co od studia v zahraničí očekávám. Poté jsem se mohla doptat na cokoliv, co mi o škole nebylo jasné. Končilo to krásnou prohlídkou školy,“ přiblížila dále celý průběh řízení.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Absurdita. Dostat se na školu ve Francii nebo Německu je jednodušší než do Prahy, líčí rodiče
Přestože byla Karolína na začátku pohovorů podle svých slov nervózní, pomohla jí příprava. „Člověk se po chvíli rozmluví. Snažila jsem se i vymyslet otázky, na které by se mohli zeptat, takže jsem byla připravená,“ dodala. Hlásila se i na školy v České republice, nakonec se ovšem rozhodla pro zahraničí a přijímací zkoušky na domácí půdě ve výsledku přeskočila úplně. Na druhou stranu by ocenila reálný dojem ze samotné školy, kdyby testy absolvovala jinak než jen on-line.
„Ale na pohovorech byli moc ochotní a mohla jsem se na cokoliv doptat. Na Montverde Academy dokonce paní, se kterou pohovor probíhal, vzala svůj laptop a kamerou mi ukázala kampus školy – to bylo od ní moc milé,“ uzavřela Karolína své první dojmy.
Je to absurdní, líčí rodiče
Podobnou cestu volí čím dál více dětí, ne všechny se pro to ovšem rozhodly na první dobrou. Například Jiří si musel nejdříve projít neúspěšným prvním kolem přijímacích zkoušek na česká gymnázia. Jelikož se nedostal na žádnou z vybraných škol, jeho rodiče se nakonec rozhodli zkusit ho přihlásit na vychvalované mnichovské lyceum – nejenže ho přijali, ale nyní má také velkou šanci na studijní stipendium.
Jeho matka Markéta Valášková ovšem doufala, že s příchodem nového digitálního systému nedojde ke stejné situaci jako minulý rok. „Hodně jsem se bála front před školami, to vypadalo hrozivě. To se sice naštěstí letos nestalo, ale i tak vidím ze svého okolí, kolik nadaných dětí musí procházet zklamáním z výsledků přijímacích zkoušek. Nemají šanci se pořádně rozvinout. To, že je skoro jednodušší zmizet do zahraničí, je pak už jen absurdní,“ řekla CNN Prima NEWS.
„Za zahraniční zkušeností s námi každoročně odjíždí už na středních školách desítky studentů. Většina jede na rok, ale někteří v zahraničí absolvují i celé studium,“ popsala redakci Lucia Klimková, ředitelka vzdělávací společnosti Education.cz, jež mimo jiné pomáhá talentovaným žákům se studiem v zahraničí.
Na zahraničních internátních školách (tzv. boarding schools) podle ní musí studenti u přijímacích zkoušek prokázat nejen své vědomosti, ale také motivaci ke studiu v zahraničí, zájmy a mimoškolní aktivity, a to od sportu přes divadlo až po další koníčky. Škola si o dítěti pak udělá mnohem lepší obrázek. „Známky se také dokládají, ale při rozhodování o přijetí nebývají stěžejní,“ popsala Klimková.
„Školy také chtějí studenta předtím, než nastoupí, vidět alespoň on-line. Vždy tak probíhají rozhovory. Samozřejmě to nelze srovnávat se systémovým řešením na státních školách v ČR, ale je to způsob, jak studenta lépe poznat a zjistit, zda mu škola může nabídnout to, co hledá a co od vzdělávání v zahraničí očekává. Důležitá jsou i doporučení od stávajících učitelů nebo ředitelů,“ upřesnila nejčastější podmínky a faktory, které rozhodují o přijetí a nepřijetí na školy v zahraničí.
Třebaže první kolo přijímacích zkoušek pro čtyřleté obory dopadlo dobře, stále platí, že současné kapacity na středních školách zkrátka nedostačují poptávce. Mnohem hůře na tom jsou ovšem osmileté obory, kde neuspěla více než polovina uchazečů o studium. O výsledcích prvního kola, přípravách na druhé kolo a důležitých termínech jsme psali zde.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Pod lavicí i o přestávce: Stále více škol zakazuje mobilní telefony, žáci se nesoustředí
