školné

Tři z pěti pokusů vystudovat bakalářský obor končí v Česku neúspěchem. Vysokoškoláci nejčastěji ukončují studium už v prvním ročníku. A to především kvůli velkým nárokům školy, vlastní lenosti, nespokojenosti s náplní oboru, ale i kvůli tomu, že raději upřednostní práci před studiem. Experti radí vládě, aby nelichotivou statistiku pomohla vylepšit. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) vidí šanci ve školném.

Dnes 36letá Klára z Opavy se rozhodla od základu změnit svůj dosavadní život. Dříve pracovnice na projektovém oddělení na plný úvazek se znovu stala studentkou a úspěšně dokončila dálkové studium biologie. Zde se však její kroky nezastavily. Klára byla přijata na magisterský obor mořské biologie na univerzitě na Havaji. Její píle a skvělý prospěch – včetně částečného stipendia – však nepokryjí všechny náklady. Její přátelé se proto obrací na veřejnost s žádostí o pomoc. Doufají, že si Klářin sen podílet se na obnově korálových útesů stane skutečností.

České univerzity se vytrácí ze žebříčků nejlepších vysokých škol světa, zatímco srovnatelné státy jako Rakousko či Portugalsko jsou na tom výrazně lépe. O reformách se zatím pouze mluví. Národní ekonomická rada vlády (NERV) proto navrhuje řadu změn včetně zavedení školného či reformy struktur škol. Podle dalších expertů je potřeba, aby se zvýšila náročnost škol a učilo na nich podstatně více expertů.

Konsolidačním balíčkem to nekončí. Poradci kabinetu Petra Fialy z Národní ekonomické rady vlády (NERV) dali dohromady 37 prorůstových opatření, na něž je třeba se zaměřit, aby Česko mělo stabilní ekonomiku. Redakce CNN Prima NEWS má interní pracovní materiál, jímž se bude zabývat vláda, k dispozici. Co jsou nejzajímavější návrhy, které v případě přijetí ovlivní život každého z nás?

Poté, co vláda loni prosadila konsolidační balíček, jí na stůl míří další zásadní dokument od poradní skupiny NERV. Redakce CNN Prima NEWS se podařilo materiál získat, a vy tak exkluzivně můžete nahlédnout do zákulisí vlády a podrobně se seznámit s cestou, kterou se kabinet vydá. Jedná se o 37 opatření, která mají za cíl zajistit dlouhodobě udržitelný ekonomický růst a stabilitu v oblastech vzdělávání, trhu práce, investic, bydlení a státní správy.

Soudy vydaly svá první rozhodnutí v kauze hradecké soukromé střední Sion High School. Škola žalovala několik studentek a studentů kvůli údajnému nedoplatku na školném. Podle zamítavých rozsudků ho ale vymáhala neoprávněně nebo nesprávně. Jeden z celkem pěti verdiktů už nabyl právní moci.

Pokud by česká politická reprezentace zavedla nějakou formu placeného vzdělávání na vysokých školách, akademickému prostředí by to podle ekonomů prospělo. Zároveň by prý paradoxně mohlo dojít k narovnání sociálních nerovností ve společnosti. Jako rektor mírné školné v minulosti podporoval i současný ministr školství Mikuláš Bek (STAN), v rozhovoru pro CNN Prima NEWS však uvedl, že pod jeho vedením resort nic takového připravovat nebude.

Hledá se špína tam, kde není. Mám čisté svědomí, brání se prezidentská kandidátka Danuše Nerudové nařčení z vytváření „rychlotitulů“ na Mendelově univerzitě, kde několik let působila jako rektorka. Ačkoliv sama uznala, že někteří zahraniční studenti „vystudovali rychleji a s menším úsilím, než bylo obvyklé“, podle svých slov nepochybila a řešila problémy okamžitě, jak se o nich dozvěděla. Rovněž se omluvila médiím za to, že hned neodpovídala na dotazy novinářů. „Jednalo se o jednorázovou situaci,“ zdůvodnila v rozsáhlém příspěvku, proč otálela s reakcemi.

Na vysokých školách by se mělo platit školné. Přišla s tím Národní ekonomická rada vlády (NERV) jako s návrhem, který by měl zlepšit kondici státních financí. Téma vyvolalo diskusi nejen mezi samotnými studenty, ale také politiky i prezidentskými kandidáty.

Jedním ze způsobů, jak získat peníze do státní pokladny, by podle europoslance Jiřího Pospíšila (TOP 09) bylo školné. Navrhoval by ho u oborů „komerčního charakteru”, jako je třeba profese právníka. V Partii ale jeho návrh rozcupovala europoslankyně a předsedkyně KSČM Kateřina Konečná, podle které by šlo jen o drobné.

Spor soukromé střední školy Sion v Hradci Králové s rodiči se vyhrocuje. Škola požaduje doplatky na školném údajně bez řádného odůvodnění. Šesti studentkám dokonce kvůli tomu přerušila studium a rodiče jedné z nich kontrovali stížností na ministerstvo školství. Škola, která se tím dostala do hledáčku inspekce i policie, teď hrozí studentce odejmutím slevy na školném v případě, že její otec podání nestáhne a veřejně se neomluví.

V irácké části takzvaného Kurdistánu vyšli do ulic studenti, kteří protestují proti vládnímu zrušení školních příspěvků. Jeden z protestujících pro CNN Prima NEWS popsal aktuální situaci mladých lidí v zemi. Většina jich nemá šanci si v Iráku sehnat práci, dokončit studium tak může být jedinou šancí na lepší život.