Prosincová střelba na Filozofické fakultě UK v Praze přinesla řadu otazníků ohledně zabezpečení základních, středních i vysokých škol v Česku. Ukazuje se, že mezi jednotlivými institucemi jsou značné rozdíly: Některé používají sofistikované zabezpečovací systémy, jiné spoléhají na prostý zámek na dveřích. Moderních řešení přitom existuje mnoho, jsou to například vstupní systémy s identifikátory v telefonu. Nutnost posílit úroveň zabezpečení potvrzuje i ministerstvo školství.
Mnohé vzdělávací ústavy řeší kvůli frekvenci ozbrojených útoků urychleně své zabezpečení. Například Filozofická fakulta UK po tragické prosincové střelbě upravuje vrátnici a chystá nácvik krizových situací pro studenty i zaměstnance. Řada českých škol má však v tomto směru stále rezervy. Opatření, která se dají zavést, jsou přitom poměrně jednoduchá, účinná a relativně levná.
ČTĚTE TAKÉ: Vrah byl na fakultě už v době, kdy ho tam hledali policisté, líčí studenti. Hodinu před střelbou
„Typicky pro základní a střední školy zavádíme přístupový systém skládající se z identifikační čtečky a komunikačního modulu, který spíná zámek dveří,“ uvedl v dokumentu, který má redakce k dispozici, Jan Orlický, produktový manažer školních systémů z Institutu mikroelektronických aplikací (IMA). „Tento systém už funguje na zhruba stovce českých škol, v současnosti ho instalujeme pod názvem Vrátnícheck,“ doplnil.
Přístupový systém dlouhodobě využívají třeba na ZŠ a SŠ Malostranská: „O novém přístupovém systému jsme začali uvažovat v roce 2023, naším záměrem je, aby se do prostor školy nedostal nikdo cizí, a žáci přitom měli do budovy co nejjednodušší přístup,“ uvedla Petra Zemanová ze sekretariátu Malostranské základní školy a gymnázia.
Identifikace mobilem jako nejlepší varianta
Identifikační vstupní systémy jsou funkční nejen proto, že díky nim zaměstnanci školy, případně policie, získávají přehled o tom, kdo ze studentů vstoupil do budovy. Nápomocné mohou být i při komunikaci během krizových událostí, kdy jsou výstrahy posílané běžným emailem neefektivní.
Státní zástupkyně: Střelec z pražské filozofické fakulty netrpěl duševní poruchou
Motiv pachatele loňské tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy nebyl dán duševní poruchou. S odvoláním na zjištění znalkyně-psycholožky to při čtvrtečním jednání sněmovního bezpečnostního výboru uvedla státní zástupkyně Jana Murínová. K dřívějším informacím, že se střelec v minulosti léčil na psychiatrii, žalobkyně poznamenala, že ne každý člověk, který vyhledá pomoc psychiatra, je nemocný.
Včasná upozornění mohou lépe řešit například systémy na bázi mobilní aplikace. „V rámci takového řešení mohou mít studenti identifikátor v telefonu. Aplikace jim díky tomu může zasílat oznámení, u kterých je větší pravděpodobnost, že si ho všimnou v řádu minut, než je tomu u školního emailu,“ podotkl Orlický.
Ze zkušeností expertů z IMA, které nabrali v desítkách středních a základních škol, zároveň vyplývá, že mobilní telefon mají uživatelé zpravidla více pod kontrolou než samostatné plastové karty. Pokud ho zapomenou nebo ztratí, řeší to ve většině případů okamžitě. Při ztrátě telefonu nebo ukončení žákova studia lze navíc identifikátor rychle a snadno odebrat.
Mobilní telefon je ideální i z hlediska prevence. Podle studie publikované na konci ledna v USA předchází jednoduchý anonymní systém, v němž mohou školáci ohlásit podezřelé či znepokojující chování mezi vrstevníky, případům sebevražd, školního násilí i plánovaným útokům. Jak pro CNN Prima NEWS podotkl bezpečnostní expert Petr Bárta, obdobný systém by uvítal i v České republice.
„Samozřejmě, na jedné straně může být nějaký strach z toho, že by se to zneužívalo. Nicméně si myslím, že oproti tomu jsou procenta toho, kdy to může výrazně pomoct, převažující,“ uvedl s tím, že v Česku již existují linky důvěry a další podobné nástroje prevence, jako on-line krizová centra.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Povinná návštěva psychologa kvůli „zbrojáku“? Netřeba, vzkazují praktici. Mají však podmínky
Lehce skepticky se k podobnému nástroji staví bezpečnostní expert Lumír Němec. „Pokud se jedná o SMS systém, tak je zde mylná představa, že v době, kdy někdo uvidí útočníka, hromadně rozešle SMS. Tak to ale nefunguje. Jste ve stresu a poslední, co hledáte, je telefon někde v kapse. Tento varovný systém se úplně neosvědčil,“ uvedl. Při předcházení podobným událostem by se však podle něj osvědčit mohlo.
Bezpečnost je pro ministerstvo prioritní
„Pokud jde o bezpečné školní prostředí, nelze chápat tuto věc pouze ve smyslu nedávných událostí. Ministerstvo v současnosti pracuje na aktualizaci Metodického doporučení k bezpečnosti dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních,“ vysvětlil Patrik Kubas, vedoucí oddělení komunikace s médii ministerstva školství.
Po střelbě v Praze se mění zákony. Půjde vzít zbraň, prodejci obdrží „červenou dlaždici“
V reakci na tragickou střelbu na Filozofické fakultě v Praze z prosince minulého roku vláda představila dvě úpravy, které budou zahrnuty do novely zákona o zbraních. Jedná se o preventivní zabavení zbraně lidem, kteří vykazují nežádoucí změny chování a mohli by představovat potenciální riziko, a takzvanou „červenou dlaždici“. Ta znamená, že prodejci zbraní budou mít povinnost nahlašovat podezřelé zájemce o koupi. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu Petra Fialy (ODS) to uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Tyto body by mohly při schválení začít platit již od 1. července letošního roku.
Téma bezpečnosti ve všech typech škol je pro ministerstvo jednou z priorit. Ihned po prosincové tragédii svolal ministr Mikuláš Bek (STAN) k tématu jednání, na němž s rektory vysokých škol, zástupci vysokoškolských reprezentací, ministerstva vnitra a bezpečnostních složek probíral posílení bezpečnosti nejen na vysokých školách, ale ve školských zařízeních obecně. Mimo to inicioval vznik speciální pracovní skupiny.
„Dosud jsme se připravovali na situace, které předpokládaly ohrožení ze strany cizí osoby. Nově je třeba počítat i s tím, že nebezpečí může přijít od člověka, který ve škole pracuje nebo studuje. Otázku bezpečnosti je třeba řešit v souvislostech, a to nejen ve vztahu k vysokým školám, jež jsou nyní v důsledku tragické události na FF UK předmětem zvažovaných intervencí, ale k veřejnému prostoru obecně,“ podotkl Bek po jednání.
Samotné bezpečnostní prvky nejsou nijak konkrétně doporučeny, a je tedy jen na zřizovateli, pro jaké se rozhodne. Ideální stav je, aby měla každá třída bezpečnostní okna i dveře a ve škole fungoval kamerový i čipový systém.
Příkladem jde ČZU
Za vzor zabezpečení považuje ministerstvo Českou zemědělskou univerzitu (ČZU), která na zabezpečení budov dlouhodobě pracuje. V rámci speciálního semináře pod záštitou ministerstva školství se univerzita dělila o své know-how s dalšími subjekty.
ČTĚTE TAKÉ: Bombové či žhářské útoky. Rusko plánuje sabotáže napříč Evropou, varují tajné služby
„Chtěli jsme se podělit o naše poznatky, praktické zkušenosti a případně tak inspirovat ostatní. Tím, že na ČZU bezpečnost řešíme dlouhodobě, máme praktické zkušenosti, na základě kterých můžeme sdílet vytvořená pravidla a mechanismy. Budeme rádi, pokud se ostatní vysoké školy budou inspirovat,“ sdělil Jakub Kleindienst, kvestor ČZU.
Česko si pohoršilo v žebříčku kriminality. Stále však patří k nejbezpečnějším zemím v Evropě
Podle nového indexu kriminality zveřejněného webem Numbeo je nejméně bezpečnou zemí Evropy Francie, v těsném závěsu za ní stojí Bělorusko a Belgie. Na opačné straně žebříčku figurují malé státy jako Andorra či Monako. A jak si vede Česko? Ze 43 hodnocených zemí se umístilo na 32. příčce – tedy mezi těmi bezpečnějšími. Oproti loňskému pořadí si však mírně pohoršilo.
Na zmiňované akci se řešila také metodika ministerstva vnitra na ochranu měkkých cílů, která bude implementována do prostředí vysokých škol v rámci pracovní skupiny. „Do prostředí vysokých škol je potřeba metodiku na ochranu měkkých cílů jistým způsobem upravit, a právě práci na těchto úpravách bude ČZU ve spolupráci s MŠMT koordinovat,“ uvedl Bárta.
Integrální součástí zabezpečení univerzity je i přístupový systém. „Stávající systém na ČZU je výsledkem dlouholeté spolupráce s vedením školy, s odborem bezpečnosti a IT. Protože náš systém provozujeme i na jiných školách, můžeme tak sdílet zkušenosti mezi vzdělávacími institucemi, od univerzit po základní školy,“ vysvětlil Libor Donth, vedoucí úseku realizace zakázek společnosti IMA.
„Přístupový systém má několik výhod, například si můžeme rozhodnout, koho a kdy pustíme do našich budov. Dále hraje velkou roli při mimořádných událostech, kdy jsme na dálku schopni otevřít či uzavřít danou část areálu,“ doplnil Vít Kluger, vedoucí Oddělení ochrany osob a majetku ČZU. Kontrola příchodů a odchodů je pro bezpečnost univerzity klíčová, zejména v součinnosti s dalšími opatřeními, jako je aktivní ostraha areálu a obchůzkový systém.
