Prima Mazlíček: Co zažívají zvířata během dálkových transportů do zemí mimo EU?
Česká republika je jedním z největších vývozců skotu do Turecka. Živá zvířata absolvují cestu dlouhou i tisíce kilometrů a desítky hodin. Na území Evropské unie platí legislativa na jejich ochranu. Problém však nastává na tureckých hranicích, kde kvůli potřebným dokumentům zvířata čekají několik hodin ve vysokých teplotách a bez jakékoliv péče natěsnaná v přepravních kamionech. V loňském roce tam dokonce uvízla na čtrnáct dní. Pomoci se nedočkala.
Většina z nich trávila svůj život na pastvinách. Pak byla převezena do stájí s dalšími cizími zvířaty. Stres se stupňoval. Následovaly desítky hodin v těsném prostoru, kde byla namačkána na sebe. Voda brzy došla a podestýlka nasákla výkaly a močí. Z vyvažování během jízdy se stalo čekání na hranicích ve vysokých teplotách. Sil ubývá, stresu přibývá. Na konci všeho je čeká mnohdy neodborně prováděná porážka.
Organizace Compassion in World Farming hlídkovala na hranicích mezi Bulharskem a Tureckem sedm dní. Od 15. do 21. srpna 2017 tam zastavilo třináct kamionů, které vezly skot s českými ušními známkami a které přitom nesplňovaly podmínky stanovené Evropskou unií pro dálkový transport hospodářských zvířat. Chyběla voda, cirkulace vzduchu nebo povinný odpočinek zvířat, která zůstávala na hranicích v kamionech několik hodin i přesto, že teploty přesahovaly třicet stupňů. Některá z nich byla zraněná a zcela vyčerpaná. Jedno z mnoha svědectví o tom, co zvířata zažívají. Další svědectví od organizace Animals International o tom, jak nejen česká zvířata končí, najdete ve videu nad článkem.
„EU každoročně vyváží přibližně tři miliony skotu a ovcí do Turecka, na Střední východ a do severní Afriky. Naléhavě vyzýváme Evropskou komisi, aby navrhla zákaz tohoto nehumánního obchodu.“
Compassion in World Farming
Poslední vteřiny života českého býčka. Zdroj: CIWF
Změnu chtějí miliony lidí
Podmínky živých zvířat během dálkové přepravy monitorují desítky organizací už od 80. let minulého století. Od vzniku Evropské unie směrují své úsilí na ni. „My doufáme, že nová Evropská komise a nový Evropský parlament vyslyší všechny tyto výzvy, protože do dnešního dne jim už bylo předáno mnoho petic. To jsou desítky let, kdy se ochránci zvířat snaží ten krutý obchod zastavit a nahradit ho případně obchodem s masem,“ popisuje boj za ukončení vývozu živých zvířat mimo EU Romana Šonková z Compassion in World Farming.
„Opakovaně se do europarlamentu předávaly i milionové petice. I v této chvíli lidé podepisují naši mezinárodní petici, která žádá Evropskou komisi o ukončení vývozu. Je potřeba, aby parlament, který je nakloněn změnám, tlačil více na radu ministrů,“ vysvětluje Šonková. Rada ministrů totiž spolurozhoduje o případných legislativních změnách. „Právě tam bohužel zásadní snahy o zastavení vývozu mimo EU často končí. Ministři jednotlivých zemí stále brání tento byznys. Přitom poptávka po tom, aby tento neetický obchod skončil a byl nahrazen něčím etičtějším, je už dost velká.“
To potvrzuje i europoslanec Jiří Pospíšil (TOP09), podle kterého je transport živých zvířat mimo území EU a do 3. zemí velký problém. „V minulém volebním období padl na půdě europarlamentu návrh limitu, po který je možné živé zvíře transportovat na jatka. Hovořilo se o čtyřech hodinách. Také jsme debatovali o zákazu transportu živých zvířat mimo území EU. Bohužel to neprošlo,“ popisuje Pospíšil, podle kterého se ale smýšlení Evropského parlamentu díky jeho novému složení postupně mění. „Myslím si, že teď je šance zmíněné možnosti v tomto volebním období prosadit. Tzn. zakázat vývoz živých zvířat a stanovit časové limity přepravy zvířat na jatka.“
V Německu to jde, u nás ne
Některé země se však rozhodly postavit čelem k tomu, co zvířata během transportů zažívají nezávisle na unii. Za jejími hranicemi totiž přestávají platit nařízení, která mají zvířatům zajistit co nejmenší utrpení způsobené dálkovou přepravou. Například soudní dvůr v Německu v roce 2015 rozhodl, že za dodržování legislativy chránící zvířata zodpovídá přepravce. Pokud ví, že tato nařízení není schopen dodržet během celé cesty, nemá se transport vůbec uskutečnit. To ale nic nezměnilo. Proto podle nejnovějšího rozhodnutí německého soudního dvora přešla zodpovědnost na veterinární správu, která nemá povolení k převozu živých zvířat vydávat, pokud míří do zemí nedodržujících unijní nařízení.
V Česku se zatím nic podobného nestalo. Podle poslankyně Margity Balaštíkové (ANO) současná vláda utrpení zvířat při dálkových transportech nepodporuje, ale není schopna to omezit nebo zakázat. „Naši producenti masa by je rádi prodali na českém trhu, protože by s tím neměli tolik práce a nákladů. Ale oni nejsou schopni uspět na našem trhu. My jsme naučeni na strašně nízkou cenu, kterou zavedly řetězce, a proto jsou ta zvířata vyvážena,“ říká Balaštíková s tím, že jde o soukromé podnikání, do kterého stát nemůže příliš zasahovat.
Piráti podle jejich poslance Radka Holomčíka naopak omezení vývozu živých zvířat do zemí mimo EU řešit chtějí. „Měli bychom to řešit nejen na evropské úrovni, ale i na té národní, kdy podporujeme budování lokálních jatek a detašovaných pracovišť jatek, takže vzdálenosti, na která se zvířata musí přepravovat, by se tímto dramaticky zkrátily,“ vysvětluje Holomčík s tím, že na programu jsou i chystané změny ve státním rozpočtu, které mají podpořit činnost Státní veterinární správy ČR v této věci.
Jednání s Tureckem
Právě veterinární správa jedná v současné době s Tureckem o tom, že místo živých zvířat by Česko vyváželo již zpracované maso. „My bychom o to měli zájem, protože i z ekonomického hlediska to dává smysl. Přidaná hodnota zpracování toho masa zůstává u nás, takže by to bylo výhodnější. Nicméně odezva z turecké strany není zatím příliš veliká, takže pravděpodobně tenhle schvalovací proces ještě chvíli potrvá,“ vysvětluje mluvčí SVS ČR Petr Vorlíček.
Upozorňuje také na novinku, která platí pro přepravce živých zvířat mimo EU od letošního roku. Pokud se dopustí tří přestupků, bude vedle pokut následovat dočasný zákaz přepravy na našem území. Taktéž od roku 2017 platí, že během letních měsíců se při extrémních teplotách přeprava zvířat pozastavuje. Ani to ale neovlivní podmínky, v nichž jsou zvířata držena na hranicích s Tureckem a následně přepravována dál.
Nejen ochránci zvířat, ale také někteří chovatelé upozorňují na to, že vlivem stresu u zvířat dochází k uvolňování čpavku a tím i k degradaci masa. Podle sedláka a chovatele Daniela Pitka je přitom míra stresu při dálkových tranposrtech obrovská. „Dávám všem takový příklad – kdyby se jednalo o ně a mohli si vybrat, jestli by odchod ze života zvolili takový, že by byli odsouzení k trestu smrti a měli jít na šibenici, čekali někde v cele a pak šli a viděli ty, které pověsili před nimi. Nebo kdyby se nějaká mafie rozhodla, že jim ublížili a zastřelili ho zezadu někde u piva nebo u kafe,“ popisuje Pitek. „Já bych si vybral tu smrt u piva, protože bych byl mrtvý dřív, než bych si to uvědomil, než aby mě někdo vláčel na šibenici.“
