Mobilitní chudoba: Problém starých i mladých. V pohybu je udržují alternativy veřejné dopravy
Výběr redakce
Čtvrtina Čechů má dopravní potíže při snaze dostat se do práce, školy, k lékaři nebo na nákupy. Na vině jsou nízké příjmy, život na periferii, nevhodné časy spojů veřejné dopravy i jejich nedostatek. Takové jsou závěry průzkumu Institutu 2050. Typicky nejvíce problémy pociťují senioři – ačkoliv jim mnohdy pomohou mladší příbuzní. Překvapivě však mobilitní chudoba postihuje i mladé. Pro nejpostiženější skupiny tak jedinou cestou bývají alternativy k veřejné dopravě: speciální taxi, svozové spoje či kolo.
„Autobusy tady jezdí málo, zvlášť o prázdninách, a zastávky jsou daleko. Mám špatné koleno a nikdo z rodiny nechce, abych chodila delší vzdálenosti. Naštěstí jsou hodní a často mě vozí,“ svěřila se jednaosmdesátiletá seniorka Eliška Maryšková z vesnice poblíž Kaplic v Jižních Čechách.
ČTĚTE TAKÉ: Obchod s chudobou v Česku roste. Na ubytovnách končí i děti, majitelé využívají díry v systému
Podle nejnovějších dat neziskového výzkumného ústavu Institutu 2050 musí více než polovina Čechů (59 procent) k nejbližší zastávce veřejné dopravy dojít jeden až dva kilometry, podobně je tomu i v případě nejbližšího obchodu s potravinami (54 procent).
V případě problémů s dopravou při cestách do zaměstnání, školy, na nákupy nebo k lékaři hlásí potíže čtvrtina obyvatel (26 procent). Dopravní chudobu pociťují Češi také v případě, kdy se snaží dopravit za přáteli nebo volnočasovými aktivitami: Skoro pořád, často nebo občas se nemá možnost přepravit 24 procent respondentů.
Navazuje na téma
„Jak data ukazují, už nyní zažívají situace spojené s dopravní chudobou statisíce lidí v České republice, především jde o ty z nízkopříjmových skupin žijících v českém pohraničí a na vnitřních periferiích. Dopravní chudoba tak nepřijde v příštích letech s dekarbonizací, jak někteří varují – ve skutečnosti už je tady a teď,“ vzkázali autoři.
Samosprávy si jsou problémů vědomy
Mezi nejvíce zasažené dopravní chudobou patří obyvatelé vesnic. Jde hlavně o seniory, potvrzuje zpráva Evropské komise Demografická krajina území EU: výzvy a příležitosti v regionech s různorodým stárnutím.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Z řidiče cyklista? Lidé neumějí role měnit, varuje expertka. Uvedla největší nešvary
„Problém – s nedostatečnou dostupností veřejné dopravy v menších obcích a ve vesnicích – registrujeme. V těchto obcích nefunguje MHD a autobusy dojíždí jen v určitou omezenou dobu,“ přiznala Eliška Olšáková ze Sdružení místních samospráv ČR.
Podotkla, že nedostatek spojů omezuje zejména seniory v dojíždění k lékaři nebo na poštu, a to jak do vedlejších obcí, tak v rámci své vlastní obce, která má třeba jen několik málo tisíc obyvatel. Právě obce, které se nacházejí v příhraničních oblastech nebo v takzvané vnitřní periferii – tedy na hranici dopravně špatně propojených krajů – patří mezi ty nejpostiženější.
O dostupnosti rozhodují peníze
Veřejnou dopravu v menších městech a obcích zpravidla zajišťují samotné kraje. Překážka v rozšiřování linek je podle Kateřiny Suchánkové z Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje jasná – peníze.
Navazuje na téma
„Nejvýznamnějším problémem je finanční ztrátovost na těchto málo vytížených spojích,“ sdělila a dodala, že přicházejí zejména připomínky ke změnám tras a časovým úpravám spojů.
„Dostupnost autobusů je dost špatná. Člověk buď jede o dvě hodiny dříve, anebo by tam přijel o dvě hodiny později,“ stěžovali si někteří lidé na podmínky a možnosti veřejné dopravy ve výzkumu. „Je mi z toho smutno. Místo, aby spoje navýšily a byl jich větší počet, jak se to zmenšuje. Myslím, že se stát moc nesnaží,“ kritizoval situaci další respondent.
Problém, který nepostihuje jen seniory
O tom, jak těžký je život v dopravní chudobě, vypovídá i příběh Štěpánky z Kroměřížska, která žije se svou šestnáctiletou dcerou. Její jméno a osobní údaje autoři výzkumu pozměnili.
Štěpánka pracuje jako asistentka pedagoga a nedávno přišla o auto. Z toho důvodu je odkázána na veřejnou dopravu, což jí významně zkomplikovalo život. Do práce dojíždí autobusem, následně přestupuje na městskou dopravu. Kvůli špatné frekvenci spojů se však nemá šanci dostat do práce včas. „Mám výjimku od ředitelky, protože mi na tuto dobu prostě nic nejede,“ líčila.
Navazuje na téma
Skutečnost, že dopravní chudoba není jen problémem seniorů, dokazuje také život Petra z Pardubicka, kterému je 42 let. Bydlí sám a do práce dojíždí zhruba 15 kilometrů veřejnou dopravou, která je nepravidelná. Situaci mu však komplikují také finanční problémy – ke konci měsíce si musí rozmýšlet, jestli si cestu vůbec může dovolit.
„Velmi mě zaujalo, jak velká je skupina dopravně chudých lidí přibližně od 30 do 45 let, většinou s malými dětmi, a tím pádem se spoustou dopravních potřeb. Patří sem i rodiny s jedním vozem, který využívá hlavně jeden člen domácnosti – v Česku typicky otec – k cestám do zaměstnání,“ podotkla pro web iRozhlas Rebeka Hengalová, expertka na dopravní dostupnost institutu Europeum.
Když chybí doprava, přichází samota
Obce tak v dnešní době nerozšiřují své služby o více linek, ale o další možnosti přepravy.
„Spousta menších měst po celé republice zřídila senior taxi, které jsou buď úplně zdarma, nebo seniory stojí symbolický poplatek. Služba je však stejně z většiny financována z městského rozpočtu,“ uvedla Olšáková.
Navazuje na téma
Například ve Žďáru nad Sázavou vyjde seniory svezení po městě k lékaři, na nákup, úřad nebo za vnoučaty na 50 korun. V Říčanech u Prahy senioři nebo invalidé zaplatí symbolickou dvacetikorunu. Jak zjistily reportérky CNN Prima NEWS – zájem o tyto služby ve městech roste závratnou rychlostí.
„Zájem o službu skutečně narůstá. V podstatě každý rok to je o zhruba 1 500 lidí více,“ sdělil redakci ředitel Sociálních služeb města Žďár nad Sázavou Jindřich Petrák. Službu si chválí i lidé v Říčanech. „Každý den oba vozy svezou víc než 20 lidí, takže dohromady za měsíc to je 800 svezení,“ uvedl starosta obce David Michalička (Klidné Město).
V případě některých forem dopravy si mohou obce zažádat o podporu z Integrovaného regionálního operačního programu Ministerstva pro místní rozvoj (MMR ČR). „Jedná se o udržitelné formy dopravy a terénní sociální služby, často zaměřené právě na seniory. Jde například o dovoz stravy, dopravu k lékaři, na úřady nebo nákupy,“ uvedl Roman Chrenčík, vedoucí komunikace resortu.
Navazuje na téma
Mezi méně časté varianty pak patří například přeprava seniorů sanitkou, a to v případě, že musí na vyšetření do vedlejšího města. Alternativy k veřejné dopravě nejvíce využívají senioři, existují však prostředky, které ocení i mladší skupiny. Jedná se například o obecní taxi či sdílený automobil v obci za výhodnou cenu.
Jak také vyplynulo z průzkumu, podle Čechů by bylo užitečné, kdyby bylo v okolí jejich bydliště snížené jízdné veřejné dopravy (61 procent), kdyby bylo k dispozici obecní taxi za nízké ceny (50 procent) nebo zřízen společný svoz žáků do škol (47 procent) a pracujících do zaměstnání (45 procent). Najdou se i tací, kteří by ocenili aplikaci na domlouvání lokálních spolujízd (38 procent).
Pomoci může sama rodina
Řešení mobilitní chudoby se podle odborníků nenachází jen ve veřejném sektoru. V případě seniora může pomoci samotná rodina, která mu poskytne materiální zázemí například v podobě elektrického vozíku.
Navazuje na téma
„Vozíky seniorům pomáhají v samostatnosti. Mohou si zajet nejen k lékaři, ale také na nákup nebo za přáteli, aniž by museli žádat o pomoc své blízké. K jejich obsluze nepotřebují řidičský průkaz, a některé modely mají například i držák na francouzské hole a úložný prostor. Zejména v menších městech a na venkově pozorujeme trend většího zájmu o tyto vozíky,“ sdělil Jiří Samek za značku inSPORTline.
Právě nesamostatnost a izolace hrají v dopravní chudobě seniorů hlavní roli – ve výsledku se závislost na ostatních může podepsat na jejich psychickém zdraví, a nakonec i na financích státu.
ČTĚTE TAKÉ: Recept na „českou“ spokojenost? Hlavní slovo mají čtyři aspekty, odhaluje výzkum
„Izolace a osamělost jsou rizikovým faktorem pro rozvoj depresivních příznaků, zhoršují prognózu nástupu klinických projevů neurodegenerativních onemocnění a výrazně zvyšují rizikovost přechodu do syndromu demence. Paradoxně tak omezení veřejné dopravy z finančních důvodů může být někdy v celkových nákladech spojených s péčí o starší osoby se syndromem demence dražší,“ varoval vedoucí Katedry psychologie Filozofické fakulty UK Tomáš Nikolai.
Rok 2060? Každý třetí Čech může být seniorem
Česká populace dlouhodobě stárne a podíl seniorů se neustále zvyšuje. Podle vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerové je seniorů v Česku více než dětí do 15 let, a to již od roku 2006.
Navazuje na téma
„Další nepřetržité posilování seniorské populace předpovídá i střední varianta projekce až do roku 2060. Při naplnění těchto předpokladů se postupně vyšplhá z dnešních 20,7 procenta až k 30,7 procenta na počátku 60. let, což by odpovídalo 3,25 milionu seniorů, tedy skoro o jeden milion více než je jejich aktuální počet. Do konce století by pak podíl v populaci mohl vzrůst až na 34,1 procenta,“ líčila Štyglerová.
Zatímco Praha a Středočeský kraj mají podle Štyglerové nejnižší podíl seniorů v Česku, nejrychleji se zvyšuje v Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji, odkud se lidé často stěhují pryč.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Rodiče dvou malých dětí se v ostravské MHD poprali s revizory, ukazuje video. Měli jet načerno
Vystudovala obchodní akademii se zaměřením na cestovní ruch. První novinářské zkušenosti získala na Vyšší odborné škole publicistiky, kde přispívala do studentského magazínu Generace20. K redakci CNN Prima NEWS se připojila zprvu jako stážistka, posléze jako redaktorka v roce 2020. Díky své práci se snaží významněji propojovat dobročinnost s mediálním prostředím. Mezi její záliby patří čtení do brzkých ranních hodin, multitasking, cestování a čas trávený se zvířaty a přáteli.
