Monumentální oblouk sjednocení v severokorejském Pchjongjangu byl v lednu odstraněn. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Kroky severokorejského režimu čím dál více znepokojují zahraniční pozorovatele. KLDR v posledních týdnech opustila dosavadní politiku znovusjednocení se svým jižním sousedem a podle expertů ho čím dál tím více vnímá jako cizí mocnost. Diktátora Kim Čong-una navíc znervózňuje utužování vztahů mezi USA a Jižní Koreou. Jeho nadějí by prý mohla být výhra Donalda Trumpa v nadcházejících prezidentských volbách, k níž by mohl přispět svou troškou do mlýna. Analytici navíc předpokládají, že napětí na Korejském poloostrově se bude v dalších měsících stupňovat.
Severní Korea nechce válku, ale nejspíše se jí nevyhne, prohlásil podle státní tiskové agentury KCNA vůdce komunistického režimu v lednu při sjezdu strany. Pokud se tento černý scénář vyplní, cílem státu bude „obsazení a znovuzískání Korejské republiky následované přeměnou v jeden teritoriální celek“, přičemž označení „Korejská republika“ odkazuje k oficiálnímu názvu jihokorejského státu.
K TÉMATU: „Noví“ Vagnerovci: Posilují krize a podmaňují si Afriku. V ohrožení je i Evropa, říká expert
Odklon od rétoriky znovusjednocení národů, kterou razila dynastie Kimů od začátku režimu, doprovází řada zbraňových testů a horlivých výzev diktátora, aby armádní špičky urychlily vojenské přípravy v reakci na „konfrontační akce Spojených států“, připomíná web CNN.
„Netušíme, kdy a v jakém rozsahu hodlá Kim zmáčknout spoušť. Nebezpečí ale značně přesahuje obvyklé výstrahy z Washingtonu, Soulu a Tokia související se severokorejskými provokacemi,“ vysvětlili význační experti Robert Carlin a Siegfried Hecker, kteří přispěli do souhrnné analýzy 38 North, jež je zaměřena na problematiku oblasti. Jinými slovy nejde o tradiční Kimovo strašení, které se pravidelně objevuje.
Podle jiných analytiků si je ale Kim Čong-un vědom, že jakýkoliv výraznější výpad proti jižnímu sousedovi by mohl vést k rychlému pádu jeho impéria. Obě skupiny se však shodují na jednom: Před námi je rok zvyšující se agrese režimu, která může přispět k pravděpodobnosti vojenského střetu a dokonce i jaderného konfliktu.
Zmizelý monstrózní symbol
Jedním ze symptomů tohoto nepříznivého vývoje je i stržení monumentálního sousoší známého jako Oblouk znovusjednocení. Monstrózní umělecká stavba představuje dvě ženy, tedy obě části rozděleného poloostrova, které v rukách drží objekt podobný erbu se sjednocenou Koreou.
Naposledy byl spatřen 19. ledna na satelitních záběrech. Jenže ani této soše se nevyhnula nevraživost spojená se zhoršujícími se vzájemnými vztahy. Už 22. ledna totiž tento monument zmizel, informoval web NK News.
Zpravodajci rovněž předpokládají, že spolu s obloukem byl stržen i kamenný pomník s citátem zakladatele režimu Kim Ir-Sena. Odstranění odkazu svého dědečka označil současný diktátor Kim Čong-un na zasedání strany za projev „nutného vymizení pojmů usmíření či sjednocení z národních dějin“. Sousoší, které podle vůdce rodinné dynastie způsobuje „bolest očí“, se tyčilo v jihozápadním sektoru Pchjongjangu.
Už žádná další Korea
Podle ředitele Severokorejského centra při Institutu pro studia Dálného východu Univerzity Kyungnam v Soulu Eul-Chul Lima „vstupuje situace na Korejském poloostrově do velmi kritické fáze“. „Vzhledem k vzájemnému napětí hrozí i možnost náhodného střetu, k němuž může dojít kvůli špatným odhadům či chybným úsudkům,“ varoval.
Po celá desetiletí obě strany rozděleného poloostrova tvrdily, že jsou členy jednoho národa, a zdůrazňovaly společný cíl budoucího sjednocení. Země jsou odříznuté od roku 1953 a prakticky od té doby mezi nimi panuje válečný stav. „Kim Čong-un ale nyní tvrdí, že jižní soused již není vnímán jako druhá část jedné Koreje. Nahlíží na něj jako na zcela cizí mocnost,“ upozornil Edward Howell, který přednáší politologii na Univerzitě v Oxfordu a problematice na východě Asie se věnuje.
VIDEO: Zelený vlak s až dvaceti vagóny, který kvůli silnému pancíři jen tak něco nezastaví. Jak cestuje diktátor Kim Čong-un?
Změna postoje KLDR mimo jiné umožní Pchjongjangu ospravedlnit zrychlující se vývoj zbrojařského průmyslu, k němuž patří i výroba raket schopných zasáhnout nejen Jižní Koreu a Japonsko, ale i americkou pevninu. Právě takovou výbavu prý režim považuje za nezbytnou podmínku pro udržení vlastních otěží.
Kim volby v USA bedlivě sleduje
Diktátora velmi znepokojuje prohlubování vztahů mezi USA a Jižní Koreou. Jejich představitelé Joe Biden a Jun Sok-jol totiž efektivně kooperují v rámci odstrašovací strategie vůči severokorejskému režimu, která zahrnuje cvičení obou armád v regionu a přizvání Japonska k bezpečnostnímu spojenectví. Takový vývoj je Kim Čong-unovi třískou v oku.
Spojené státy tak v lednu označil za hlavního viníka eskalace vojenského napětí v regionu a opětovně zdůraznil, že KLDR je do možného konfliktu tlačena ostatními státy. S tím souvisí i zbrojení, které režim legitimizuje jako nezbytnou sebeobranu.
Experti varují, že stupňování napětí v oblasti bude pokračovat i nadále vzhledem k prohlubování vztahů mezi Washingtonem, Soulem a Tokiem a jejich společnými akcemi, které mají KLDR odstrašit od jakékoliv akce.
Kim Čong-un bude rovněž bedlivě sledovat podzimní klání o křeslo amerického prezidenta. Podle analytiků totiž vkládá naděje do Trumpa, který zámořské aliance odmítá a v případě zvolení by mohl pakt zvrátit.
K jeho potenciální výhře by režim mohl přispět i promyšleným krokem. „Pokud dá zelenou sedmému jadernému testu, znamenalo by to pro Bidenovu administrativu pochybení, jež by mohlo přinést republikánskému kandidátovi cenné politické body. Skrze test by totiž mohl obvinit šéfa Bílého domu z neschopnosti jednat s KLDR o uklidnění situace,“ ozřejmil Won Gon Park, profesor na Katedře severokorejských studií při Univerzitě Ewha Womans v Soulu.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: U Avdijivky jsou největší elity Ukrajinců, videa ukazují krvavý ústup z pekla
