Komplikace ve změnách penzijního připojištění
Vládní snaha zásadně změnit systém penzijního připojištění se komplikuje. Podle Asociace penzijních fondů budou totiž některé návrhy potřebovat až rok na přípravu. Asociace chce proto vyjmout body, které jsou náročné na přípravu – jinými slovy jejich start odsunout. Ministerstvo financí nicméně uvádí, že penzijní společnosti o jeho záměrech dlouhodobě věděly, takže nemohou být v žádném případě překvapeny nebo zaskočeny.
Uběhl týden od doby, co ministři schválili zásadní změny penzijního připojištění. Nyní vychází najevo, že některé změny nepůjdou tak rychle, jak kabinet počítal.
„Některé věci jdou udělat prakticky přes noc. Jenže zásah do systému, který by vám umožňoval mít dva penzijní fondy? To je velký tlak na současné IT systémy. Potřebujeme zhruba rok na přípravu,“ řekl pro CNN Prima NEWS viceprezident Asociace penzijních fondů Radek Moc.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zlámalová: Lidí, kteří budou žít z penzí, musí být méně. Strávit v důchodu 26 let není normální
Problematický je prý i návrh, že by důchodci měli přijít o státní příspěvek na penzi. „Problém je, že nevíme, kdo pobírá starobní důchod. Bylo by potřeba nastavit nějaký tok informací mezi ministerstvem financí, ministerstvem práce a penzijními společnostmi, abychom je měli. Něco takového neuděláte přes noc,“ dodal Moc.
A co na údajný problém říkají zástupci opozice? „Mě to celkem překvapuje, protože jsem myslel, že vláda komunikuje s těmi, s nimiž mění pravidla,“ uvedl pro CNN Prima NEWS poslanec Patrik Nacher (za ANO).
Jenže podle ministerstva financí penzijní společnosti o záměrech dlouhodobě tušily. „Nemohou být v žádném případě překvapeny nebo zaskočeny, jelikož moc dobře věděly o schválení stávajícího návrhu i o tom, že se změny v této oblasti mají realizovat,“ sdělil mluvčí resortu financí Filip Běhal. S odložením účinnosti nových záměrů prý vláda zatím nepočítá.
Mezi nejzásadnější chystané změny v takzvaném třetím pilíři patří i zvýšení spodní hranice, od níž stát přispěje na penzi. Změn je ale mnohem víc. Cíl vlády je jasný – zejména mladí si musejí víc spořit. Z aktuálních dat vyplývá, že v současnosti si v České republice spoří na důchod 34,3 procenta lidí ve věku mezi 18 až 39 lety. Ve věkové hranici od 40 do 65 si spoří 62,3 procenta Čechů.
Co a kdy začne platit, bude jasné na podzim, až návrh ministerstva financí odsouhlasí poslanci a senátoři.
