Putovní výstava Křižovatka tří moří představovala kanál po celé ČR, letos na jaře zavítala do Zlína. Zdroj: Profimedia.cz
Vláda v pondělí schválila zahájení příprav první části vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe na řece Odře mezi Ostravou a polskými hranicemi. Stavbu dlouhá léta prosazuje především prezident Miloš Zeman. Je přesvědčen o její důležitosti a zmiňuje to v téměř každém ze svých veřejných projevů. Opačný názor má ale opozice a ekologové. Stavba koridoru by mohla začít po roce 2030. Labe zatím zůstává v rezervě.
Úsek by měl začínat na Odře v ostravské části Svinov a pokračovat až k polským hranicím. Zde by se měl napojit na polskou část vedoucí až k městu Koźle. Stavba by měla na české straně zahrnovat rekonstrukci sedmi silničních a jednoho železničního mostu, dále dvou plavebních komor a vybudování přístavu ve Svinově. Podle ministerského dokumentu by pro co nejefektivnější využití vodní cesty měla být hloubka pět metrů a šířka plavební dráhy okolo 40 metrů.
„Studie proveditelnosti DOL je hotová už skoro rok, ale nechtěl jsem to dávat na vládu, dokud nebude něco konkrétního. Tím je nyní velmi očekávaný projekt celého regionu Koźle–Ostrava. V posledních měsících jsme připravili parametry tohoto úseku a časový harmonogram, zahájili jsme i jednání s polskou stranou,“ uvedl ještě před rozhodnutím vlády pro CNN Prima NEWS ministr Havlíček.
Obytný most nebo platy jako v Německu. Politici slibovali, ale „skutek utek“
Politici obzvlášť před volbami vytahují megalomanské projekty. Nakonec ale většinou zůstane jen u plánů. Takovým příkladem může být například slibovaná olympiáda v Praze, za tímto projektem stál tehdejší primátor za ODS Pavel Bém. Perličkou byl i plán kandidáta na primátora za hnutí ANO Petra Stuchlíka udělat z Libeňského mostu luxusní bydlení.
Zeman: Těší mě to
Úsek z Ostravy do Polska by se tak stal první částí zvažovaného vodního koridoru, který podle původních předpokladů měl spojit Odru s Dunajem a Labem. Podle studie proveditelnosti měl celý projekt vyjít na téměř 586 miliard korun. Ministerstvo však loni rozhodlo, že se další analýzy zaměří na propojení Odry s Dunajem, které vycházelo ze studie jako ekonomicky nejefektivnější. Naopak napojení labské části za více než 300 miliard korun vyhodnotilo jako nevýhodné a technicky nejnáročnější. Stát si zatím pro labskou část ponechal územní rezervu pro případnou změnu rozhodnutí v budoucnu.
„Je to salámová metoda, která má postupně směřovat ke stavbě celého kanálu. Ve studiu proveditelnosti je i nová trasa, na které je daleko méně zdymadel a dva jedenáctikilometrové tunely. To nikde v Evropě není,“ kritizoval návrh ještě před rozhodnutím vlády předseda Společnosti pro trvale udržitelný život Jiří Dlouhý, který proti kanálu dlouhodobě vystupuje.
Ze schválení má naopak radost prezident Miloš Zeman. „Těší mě to. Je to studie proveditelnosti, která tuto stavbu doporučila, mimochodem bez labské větve, jen spojení Dunaje a Odry. Vím, že se objeví lidé, kteří studii proveditelnosti vůbec neviděli a budou se k tomu moudře vyjadřovat. Ale to už je normální u velkých projektů,“ uvedl prezident v nedělním pořadu Partie.
Boj už vedl Ťok i Kremlík
Zemanovu snu se většinou snažili vyjít vstříc i předchozí ministři. Pokaždé se však od drahého projektu odstoupilo. Ještě předloni předložil vládě studii proveditelnosti za 22 milionů korun tehdejší ministr hnutí ANO Dan Ťok, sám však nakonec navrhoval, aby se vláda zaměřila pouze na propojení Dunaje s Odrou.
Jak do budoucna zajistit dostatek pitné vody? Mohlo by vzniknout až 31 přehrad
Ministerstvo zemědělství hledá způsob, jak do budoucna zajistit dostatek vodních zdrojů, především pitné vody. Vedle obnovy lesů, mokřadů nebo omezení velikosti polí se stále více mluví o budování přehradních nádrží. Kvůli nim by pod hladinou mohly zmizet desítky míst, možná i chráněná území. Proto ne všude se takové plány líbí.
Agendu ředitelství vodních cest chtěl navíc převést na ministerstvo zemědělství, čímž by se budoucnost vodních staveb značně zkomplikovala.
Podporu kanálu ale poté vyjádřil jeho nástupce Vladimír Kremlík, který na podzim 2019 vrátil toto téma do vládní agendy. Vláda však s kanálem nadále spíše nepočítala, jak ukazoval na konci roku 2019 představený Národní investiční plán.
Pekarová Adamová: Má to ekonomický smysl jako kolonizace Marsu Českem
Opozice Zemanovo nadšení nesdílí. Podle některých se kabinet snaží zavděčit prezidentu Miloši Zemanovi, jenž projekt dlouhodobě prosazuje.
„Stavba kanálu Dunaj–Odra–Labe má stejný ekonomický smysl jako kolonizace Marsu Českem. O ekologii nemluvě. Prostě se jedná o ‚všimné' prezidentovi. Navíc jde o plivnutí do obličeje těm občanům, kteří teď mnohdy počítají každou korunu. Hanba by měla fackovat ty, co to podporují,“ poznamenala Pekarová Adamová na sociální síti.
„Vláda se snaží zavděčit prezidentu Zemanovi a řeší jeho nesmyslný a megalomanský projekt: dnes ráno schválila mezinárodní projekt přípravy splavnění Odry v úseku Koźle–Ostrava. Vláda by se měla radši soustředit na stavbu dálnic, které stále chybí,“ uvedla na Twitteru ODS.
Podle pirátského europoslance Mikuláše Peksy jde o ekologický i finanční nesmysl a o blouznivé přání prezidenta Zemana. „Projekt ekonomicky neudržitelný, jenž zničí půdu a rozvrátí krajinu,“ konstatoval na Twitteru.
Podle ministerstva dopravy by zesplavnění Odry usnadnilo přístup regionálního průmyslu na evropské a světové trhy. Počítá se i s rekreační plavbou a turistickým využitím.
