Dotace na dětské skupiny
Vláda už několik týdnů proklamuje, že jednou z jejích priorit jsou rodiny s dětmi. Ve skutečnosti zatím pouze slíbila příspěvek 5 000 korun na nedospělé dítě, ten ale kritizují i její poradci. Skutečnou pomocí by mohly být dotace pro tzv. dětské skupiny, které suplují státní školky a rodiče je masivně využívají. Jak se ale zdá, ani tyto slíbené peníze cenu péče o děti nezlevní. Mají totiž směřovat spíše na budování nových zařízení, než jako podpora chodu těch stávajících. A tak, přestože už stát rodičům v takových situacích přispívá, spíše než levnější „školkovné“ čeká i tady na rodiny s dětmi zdražení.
„Podpora rodičů malých dětí je pro nás jednou z priorit. Snažíme se hledat funkční řešení, a to i za pomoci evropských peněz, abychom pomohli vytvářet potřebné kapacity předškolních zařízení,“ prohlásil koncem dubna ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Reportérka CNN Prima NEWS se proto snažila zjistit, jak konkrétně bude tato pomoc vypadat. Aktuálně je dotací vypsáno několik, většina ale cílí na vznik nových míst, nikoliv na vyšší peníze na denní provoz.
Odkud mohou dětské skupiny získat peníze?
- Státní rozpočet
Od začátku roku 2022 mohou stávající dětské skupiny žádat o příspěvek na jedno vytvořené místo. Na tom může být jedno dítě nejméně 3 hodiny denně. Na takové dítě pak získá skupina zmíněných 10 500 korun (do tří let věku) nebo cca 5 500 korun (na dítě starší).
Tyto příspěvky se odvíjí od toho, kolik dostanou mateřské školky. Jde o peníze, ze kterých se hradí denní provoz. Tyto peníze se ale stát nijak zvyšovat nerozhodl.
- Národní plán obnovy
Jde o program, ve kterém jsou na budování nových dětských skupin zatím vyhrazeny téměř 3 miliardy korun. V případě zájmu mohou být ale podle ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) peníze navýšeny. Žadatelé mohou získat až 20 milionů na rekonstrukci objektu nebo koupi pozemku.
O peníze na rekonstrukci a zlepšení prostor mohou zažádat i již stávající skupiny. První termín ukončení žádostí je v červnu, ale výzva podle MPSV běží až do listopadu. Nejzazší termín realizace je až do června 2025.
- Operační program zaměstnanost +
Ten je podle MPSV důležitý především kvůli tomu, že z něj podporu mohou čerpat i ty dětské skupiny vzniklé při státních institucích jako jsou ty na ministerstvech nebo institucích samosprávy. Celkem by v něm mělo být 1,7 mld. korun.
„Slouží pro neinvestiční výdaje (například vybavení) na nově vznikající dětské skupiny s podporou ročního provozu po zapsání do evidence. Slouží i na podporu provozu dětských skupin organizačních složek státu a jejich příspěvkových organizací, což jsou subjekty, které o příspěvek na provoz ze státního rozpočtu žádat nemohou,“ uvedl pro CNN Prima NEWS vedoucí oddělení mediální komunikace MPSV Jakub Augusta.
- Operační program zaměstnanost
Tento program je určen především na následující rok a má dětským skupinám pomoci s adaptací nově příchozích dětí z Ukrajiny. Program je rozdělen na peníze pro Prahu a poté pro zbylé kraje. A na rozdíl od Národního plánu obnovy mohou jít peníze i na nájem či na školení pracovníků.
Vyděláme si sotva na chůvu, smutní maminky. Situace s místy ve školkách je tristní
Maminky v Česku se stále častěji snaží hledat cesty, jak skloubit pracovní život a péči o své děti. Ve chvíli, kdy si chtějí přivydělat a jejich děti jsou mladší tří let, musí si buď najmout chůvu, nebo dát dítě do dětské skupiny. Státní školky totiž tak malé děti nepřijímají. Matky se v takových případech dostávají do situací, že často jim výdělek nepokryje ani zmíněnou péči o dítě. Obě varianty jsou totiž velmi drahé, a to i přesto, že na chod dětských skupin přispívá stát. Ten nově slíbil, že uvolní právě na dětské skupiny další dotace.
„Tato mimořádná výzva je určena na neinvestiční podporu vzniku nových dětských skupin s cílem integrace ukrajinských uprchlíků. Projekty se týkají vybudování a ročního provozu skupin (s nejzazším datem ukončením projektu v září 2023). Možná je také rekvalifikace pečující osoby či úhrada nájemného,“ doplnil Augusta.
Ještě dodejme, že v průběhu realizace, nemůže organizace čerpat peníze ze státního rozpočtu.
Podle resortu se nejedná o poslední formu podpory mířenou do oblasti podpory zaměstnanosti. „V podpoře dětských skupin plánujeme pokračovat i nadále, v roce 2023 budou vyhlašovány další výzvy z nového programu,“ doplnil Augusta.
Stávající praxe
Co se dětských skupin týče, jde o jakousi alternativu školek. Určeny jsou především pro mladší děti, které by místo v přeplněných školách hledaly jen těžko. Stát tyto skupiny finančně dotuje cca 10 500 korunami na dítě do tří let věku a cca 5 500 korunami na dítě starší.
Na financování se ale podílejí i rodiče. Za dítě mladší tří let nicméně nesmí platit více než 4 000 korun měsíčně, cena je ze zákona zastropovaná. Od tří let je ve skupině státní příspěvek na dítě cca 5 500 korun, cena pro rodiče už zastropovaná není. Mnohdy se se tak ceny šplhají i k 10 tisícům korun měsíčně nebo výše.
Některé maminky se CNN Prima NEWS svěřily, že se jim právě proto návrat do práce na částečný úvazek téměř nevyplatí. Vydělané peníze jim spolknou výdaje na hlídaní dětí v pracovní době. „Platím 5 900 korun na měsíc včetně bezlepkového jídla za 2 dny školky v týdnu. Státní školku jsem vzhledem k tomu, že syn nastupoval ve 2,5 roku, ani nezkoušela, protože jsou kolem nás plné. Miluji svou práci, ale v podstatě ekonomicky se mi do ní vůbec chodit nevyplatí, mám zkrácený úvazek,“ vysvětlila redakci například Katka s tím, že výdaje naštěstí rodina pokryje z výplaty manžela.
Rodiny s dětmi jsou chudší než senioři. Důchodci mají příjmy o desítky tisíc vyšší
Zdá se to na první pohled překvapivé, ale rodiny s dětmi, především s těmi nejmenšími, jsou na tom finančně hůře než senioři, ukazují data Českého statistického úřadu (ČSÚ) za několik posledních let. Senioři si vyšší příjmy udržují především tím, že jim stát pravidelně přidává na důchodech, navíc řada z nich stále pracuje. Naproti tomu rodiny, především s malými dětmi nebo neúplné, jsou na tom hůře a jejich příjmy jsou ročně řádově o desítky tisíc nižší.
Dotace péči a provoz nezlevní
Samy zřizovatelé dětských skupin jsou rádi, že se stát rozhodl dětským skupinám dále finančně pomoci. Že by to ale mělo vliv na koncovou cenu pro rodiče, se nedomnívají. „Vysvětlujeme si to tak, že jde ale o neinvestiční výzvy především na vybudování dětských skupin. To jsou dotace, které byly doteď. Co se týče dotací na samotný provoz, tak tam je to řízené zákonem a tam je částka, která se valorizuje každý rok,“ přiblížila CNN Prima NEWS detaily předsedkyně Asociace provozovatelů dětských skupin Daniela Celerýnová.
Že tyto typy dotací rodinám neuleví, potvrzuje i Veronika Lištíková z dětské skupiny Lístek v Radotíně. „Určitě je dobře, že nějaká taková podpora je. Upřímně musím říct, že to spíš pomůže těm větším zařízením, nám moc ne. Máme dětskou skupinu jen do 12 dětí. Ale to, že bychom si mohli dovolit teď zlevnit, to bohužel určitě neplánujeme. Naopak se vše dost zdražuje a spíš se zdá, že budeme muset začít na něčem šetřit,“ dodává Lištíková.
Musíme jít ještě dál, shodují se poslankyně
S podporou tímto směrem souhlasí i koaliční poslankyně, které se tématu dlouhodobě věnují. Stát se podle nich musí soustředit především na podporu rodin s dětmi do tří let. Jednou z variant je také podpora tzv. Tagesmutter – tedy jakéhosi sdíleného hlídání.
„Kroky k budování nových kapacit jsou skvělé. Určitě tím řešíme díru na trhu a rodiče tu poptávku po zařízeních pro menší děti mají a je jich stále málo. Osobně bych šla ještě o kus dál a tlačila bych na to, aby pro děti do tří let existovaly kapacity, které budou pro rodiče zdarma nebo alespoň za takových podmínek jako jsou školky,“ zhodnotila současnou situaci poslankyně KDU-ČSL Marie Jílková, která je sama maminkou.
Fuj, ohodnotila učitelka práci prvňáčka. Škola nejprve kritiku odmítla, později otočila
Žák první třídy schytal za vypracování zadání v písance ostré slovní hodnocení. „Fuj“, které pedagožka použila, pobouřilo i učitele a psychologa Roberta Čapka, který na „nekompetentní“ chování upozornil. Ředitelka ZŠ Špitálská se vůči kritice zprvu ohradila a tvrdila, že písanka není jejich. Později ovšem přiznala, že nevhodné hodnocení nejspíše skutečně udělila učitelka z její školy. Je ovšem již dva roky staré a zmíněná pedagožka už na škole dávno neučí.
Podle ní by se do celého procesu mohly více zapojit obce a poskytovat dětským skupinám prostory za zvýhodněné nájmy.
Návrat do práce se státu vyplatí
Pirátka Olga Richterová dodala, že aktuálně se připravuje legislativa, která by šla cestou jakéhosi sdíleného sousedské hlídání. Bylo by možné děti třeba hlídat pouze doma ve chvíli, kdy máte funkční kuchyni. Stát by i na takovou péči mohl přispívat, jde o koncept v cizině známý jako „Tagesmutter“.
Současná koalice to má i v programu a dá se tak očekávat, že bude chtít tuto formu hlídání dětí podpořit. Je ale otázkou kdy. Richterová upozorňuje i na to, že ve chvíli, kdy se maminky do práce vrátí, státu se to vyplatí, jelikož se zapojí do odvodu daní.
„Každý rodič, který se na částečný úvazek vrátí do práce, stejně na svých odvodech péči o dítě zaplatí. I malé úvazky se státu vrátí. Jde jak o odvody, tak o budoucí výdělky žen, protože neztratí kvalifikaci a budou mít vyšší výdělky. V naprosté většině případů žena vydělá tolik, že jen její odvody dvojnásobně pokryjí náklady na péči o malé dítě v tom zařízení. Z toho vyplývá, že právě toto dává smysl maximálně zaplatit,“ doplnila poslankyně Pirátů a expertka strany na sociální oblast.
