Stát hledá prostředky, jak poslat pomoc občanům postiženým povodněmi. Vláda Petra Fialy (ODS) upustila od snahy zavést povodňovou daň. Místo toho se mají vydat dluhopisy, které mají obstarat letos 30 miliard a v příštím roce 10 miliard korun. Rozhodnout o tom se má ve středu na jednání vlády. Pomoc se zřejmě dostane plošně všem. Tedy i lidem, kteří měli své domy v záplavových oblastech a pojistka se na ně nemohla vztahovat.
Ničivé povodně zasáhly zejména východ České republiky a právě tam bude směřovat potřebná pomoc. Ta je potřeba okamžitě a jako nejrychlejší cesta se nabízí vydání dluhopisů. To by letos navýšilo schodek státního rozpočtu o 30 miliard a příští rok o dalších 10 miliard korun.
ČTĚTE TAKÉ: Kdo jsou vítězové a poražení senátních voleb? Fischer s Čunkem triumfovali, Hašek a Wagenknecht končí
Dluhopisy zaručují majitelům předem daný úrok a státu pomáhají financovat běžný provoz. Vláda Petra Fialy (ODS) už dříve uvedla, že by se v tomto případě jednalo o povodňové dluhopisy. Podle ekonomů oslovených redakcí CNN Prima NEWS se však jedná o marketingový název, který zřejmě nebude nijak souviset se speciálními podmínkami vydaných cenných papírů.
„Nedomnívám se, že by měly nějaký jiný, speciální výnos než běžné dluhopisy. Možná to bude nastaveno tak, že si je budou moci koupit lidé přímo jako v případě spořicích dluhopisů republiky. U běžného dluhopisu totiž probíhá aukce s primárními dealery, tedy nejčastěji s bankami. Ty to následně přeprodávají dál,“ řekl pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka.
Podle něj se jedná o rychlejší variantu než hledat úspory ve stávajícím rozpočtu. S tím souhlasí i poradce premiéra Štěpán Křeček, podle kterého je peníze potřeba uvolnit velmi rychle. „Je jedno, jak jim budeme říkat. Podle mého by ale označení povodňové dluhopisy mělo být až ve chvíli, kdy budou mít zvláštní parametry oproti standardnímu dluhopisu,“ řekl Křeček pro CNN Prima NEWS.
Mezi vládními politiky se měla také objevit možnost zavedení speciální povodňové daně. Od ní ale bylo velmi rychle upuštěno. Stát by tím sice na jednu stranu dostal peníze po nějaké době zpět, na druhé straně by se ale jednalo o další novou daň podobnou windfall tax. Tu přitom odborníci tvrdě kritizují.
Podle Křečka je dobře, že další daňové zatížení nevznikne. „Já to skutečně nedoporučuji. Není vhodné měnit nastavení daňového systému kvůli jedné události. I když se to v minulosti už stalo,“ řekl Křeček.
Ekonomové varují před nastavením pomoci
Pomoc na zvládnutí škod po povodních bude zřejmě plošná. Dostane se tak s největší pravděpodobností ke všem. Tedy i k lidem, kteří měli své domy v záplavových oblastech a nemohli je mít pojištěné.
Podle ekonomů to může některým občanům vyslat velmi špatný signál. „Je to morální hazard. Ti, co se nepojistili, se tak mohou spolehnout na stát, že jim pojistku zaplatí. Úplně nejhorší ale může být příklad, že ti, co jsou pojištění, mohou dostat méně peněz než ostatní. Tím trestáme odpovědnost,“ řekl Křeček.
Peterka připomíná, že klíčové bude nastavení správné pomoci a zejména její zacílení. „Pokud to bude plošné, tak tím nikomu nepomůžeme. Do budoucna se totiž může vyskytnout velký problém. Kdo pojištění neměl nebo ho měl špatně nastavené, tak může získat dojem, že za něj vše zaplatí stát. Podle mého se jedná o špatný signál, kdy dáváme daňovým poplatníkům jistotu, že si na všechno můžeme půjčit,“ řekl Peterka.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Babiš po volbách předvedl triumfální taneční kreace. Expremiér se pořádně odvázal, sklidil chválu i posměch
Oba ekonomové se také shodli, že podobně stát postupoval už v minulosti. Například v případě vinařů, kteří si stěžovali na mrazy během jarních měsíců. Pojištění podnikatelé peníze získali, nepojištění ale také. Stát jim všem dal pomoc ve výši poloviny ztracené úrody.
