Premiér Petr Fiala (ODS) Zdroj: Profimedia.cz
Vláda ve středu prodloužila nouzový stav o dalších 30 dnů, tedy do konce června. Sněmovna na prodloužení stavu nouze kývla minulý týden ve čtvrtek na mimořádné schůzi. Zásadním argumentem byl fakt, že je nutný i kvůli naplnění zásobníků s plynem. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) tehdy ujistil, že kabinet požádal o tento krok naposled.
Současný nouzový stav v Česku platil do 31. května. Ministři jeho potřebu obhajují slovy, že díky němu Česko může zvládat příliv Ukrajinců utíkajících před válkou. Zároveň opakovaně zdůrazňují, že na rozdíl od jeho platnosti při pandemii koronaviru neomezuje české obyvatele.
PŘEHLEDNĚ: Vše o pětitisícovém příspěvku na pomoc rodinám. Máte na něj nárok?
Do konce srpna mají rodiny s příjmem do milionu korun hrubého ročně dostat příspěvek 5 000 korun na každé dítě. Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo detaily, jak by mohla vládní pomoc vypadat. S dokumentem půjde ve středu ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) na vládu. Některé resorty jej ještě mohou připomínkovat, po jednání kabinetu by ale mělo být jasno. Měli byste na příspěvek v této podobě nárok i vy?
„Nouzový stav potřebujeme pro výkon krizového managementu, především kvůli ubytování. Stále k nám přichází přibližně 1 200 až 1 800 lidí denně, to odpovídá typovým plánům pro nouzový stav,“ vysvětlil minulý týden v úterý po mimořádném jednání vlády Rakušan.
„Se žádostí o prodloužení nouzového stavu přicházíme do Sněmovny naposled,“ slíbil ve čtvrtek na tiskové konferenci před jednáním dolní komory. Nouzový stav chce vláda nahradit, v legislativním procesu je novelizace zákona lex Ukrajina.
K čemu vláda potřebuje nouzový stav?
- Možnost flexibilně reagovat na aktuální problémy
- Zajištění ubytovacích kapacit za součinnosti krajů
- Vyplácení kompenzačního příspěvku krajům
- Možnost ubytování v objektech, které nejsou primárně určeny k bydlení
- Zjednodušení procesů v gesci ministerstva práce a sociálních věcí a úřadů práce – například je možné rychleji a plynuleji vyřizovat sociální dávky českým i ukrajinským občanům
- Možnost zachovat zkrácenou dobu tří dnů, do kterých musí uprchlíci hlásit změnu místa pobytu
- Možnost nevydávat víza běloruským a ruským občanům
- Řešení výměny dat v rámci IT systémů
Nouzový stav souvisí i s plněním zásobníků plynem
Poslanci ve Sněmovně ve čtvrtek o nouzovém stavu jednali šest hodin. Pro bylo nakonec 80 ze 141 zákonodárců. Jedenáct poslanců se zdrželo hlasování.
Ministři financí Zbyněk Stanjura (ODS) a práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v úterý na plénu Sněmovny uvedli, že na nouzový stav se váže i mimořádné opatření k plnění zásobníků plynem. Tato pravomoc se podle nich má brzy dostat do zákona.
Místopředseda Sněmovny Karel Havlíček (ANO) uznal, že jde o významný důvod pro prodloužení stavu nouze. Nakonec se ale hlasování zdržel. Pro vládní návrh zvedl ruku i jeden člen ANO, a to Josef Bělica.
Válka na Ukrajině začala 24. února, nouzový stav v Česku platí od pátku 4. března. Na konci března se členové vlády shodli, že jej chtějí na více než 30 dnů, o což museli požádat Sněmovnu. Opoziční poslanci to kritizovali, vládní koalice má ale v dolní komoře většinu, a tak byl nouzový stav prodloužen až do úterý 31. května.
Do Česka už kvůli válce prchly statisíce Ukrajinců, speciální vízum dostalo podle údajů ministerstva vnitra kolem 350 tisíc z nich. Podle dřívějšího vyjádření ministra Rakušana je v zemi zhruba 200 tisíc uprchlíků, někteří se vrátili na Ukrajinu, jiní jeli do jiné země. Drtivou většinu z nich tvoří ženy, děti a senioři.
