Vojtěch Thon

Přeočkování proti koronaviru, tzv. booster, člověku sice poskytuje vyšší ochranu proti onemocnění COVID-19, pokud by k němu ale docházelo příliš často, může působit kontraproduktivně. Hrozilo by oslabení imunity a také únava lidského organismu. Uvádí to Evropská léková agentura (EMA). Úřad proto přichází s novým doporučením, jak posilující dávky aplikovat.

Koronavirová varianta omikron způsobuje v západní Evropě rekordní počty nově nakažených. Na základě obrovského množství případů lze již analyzovat, co v ochraně vůči doposud nejnakažlivější variantě koronaviru funguje nejefektivněji. Zatímco dvě dávky ztrácejí proti omikronu po několika měsících výrazně svojí účinnost, třetí boostovací dávka očkování poskytuje podle dat takřka 90procentní ochranu proti hospitalizaci.

Lék na covid paxlovid od firmy Pfizer může zásadně změnit situaci, vypadá jako velmi účinné antivirotikum, shodli se pro CNN Prima NEWS odborníci jako je imunolog Václav Hořejší, epidemiologové Roman Prymula a Rastislav Maďar nebo biochemik Jan Konvalinka. Lék je ve formě tablet. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) Česko plánuje nakoupit až 50 tisíc balení. Není však jasné, kdy do Česka dorazí.

Do ostrého vzájemného sporu se kvůli posilující třetí dávce očkování dostali epidemiologové a imunologové. Část z nich tvrdí, že pro většinu lidí, zejména těch mladších, s příchodem varianty omikron nemá význam. Jiní trvají na tom, že se bez očkování neobejdeme.

Omikron se stal přirozenou vakcínou, která nás bude dobře chránit před všemi variantami covidu. V pořadu 360° to řekl imunolog Vojtěch Thon. Ten si také myslí, že očkování dalšími dávkami vakcíny je zbytečné a může být dokonce nebezpečné. Zpochybnil i smysl covid pasů.

Množství protilátek proti COVID-19 nemusí u lidí, kteří nemoc prodělali, klesat, ale naopak růst. A to ve chvíli, kdy se opět dostanou do kontaktu s virem. Vyplývá to z rozsáhlé studie na 30 tisících lidech, která znovu otevírá debatu, jestli protilátky neuznávat jako doklad bezinfekčnosti.

Do letošního března se s virem SARS-CoV-2, který způsobuje onemocnění COVID-19, setkala více než polovina české dospělé populace. Vyplývá to z dosavadních výsledků studie PROSECO, vedené výzkumníky z centra RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Nakažených výrazně přibylo v druhé vlně šíření koronaviru, která začala loni po prázdninách. O studii informoval mluvčí univerzity Pavel Žára.

O třetí dávce vakcíny proti koronaviru se nejprve nesměle mluvilo. V současné době je už ale jasné, že bude. Podle šéfa vakcinologů Romana Chlíbka by se mohla začít podávat na podzim. Jestli všem, nebo jen ohroženým skupinám, by mělo být jasné v srpnu.

Rizikovou populaci je třeba podle imunologa Vojtěcha Thona z centra RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Brno a AKIMED okamžitě naočkovat první dávkou vakcíny proti nemoci COVID-19, očkování druhou dávkou při nedostatku vakcín nedává smysl.

„Máme nová vědecká data, která ukazují, že druhá dávka vakcíny může být podána později a první dávka chrání proti onemocnění COVID-19 sama o sobě,“ uvedl v pořadu 360° Pavlíny Wolfové televize CNN Prima NEWS imunolog Vojtěch Thon. Podle něj je tak potřeba podat dávku asi 700 tisícům občanů, kteří jsou ke koronaviru náchylní. Během osmi až deseti týdnů pak bude Česko z nejhoršího venku a bude se moci začít rozvolňovat.

Na Slovensku příští týden otevřou část škol, jinak ale v zemi nadále platí velmi přísná opatření. Zvládnou naši sousedé nakonec epidemii lépe než my?

V Česku se potvrdil výskyt takzvané britské mutace koronaviru, která je nakažlivější než nyní rozšířená varianta. S odkazem na vedoucí Národní referenční laboratoře Helenu Jiřincovou a imunologa Zdeňka Hela to v sobotu uvedl web Deník N. Počet zachycených případů zatím není známý. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) informace nechtěl komentovat.