V americkém volebním systému volí občané v jednotlivých státech nejprve takzvané volitele, politické prostředníky, kteří až posléze vhodí za celý stát hlas buď Donaldu Trumpovi, nebo Joeovi Bidenovi. Je ale možné, že by se volitelé rozhodli neuposlechnout systém a hlasovali by dle vlastního uvážení?
Nejsou to prezidentští kandidáti, ale volitelé v jednotlivých státech, kteří hrají během voleb nejdůležitější roli. Těchto volitelů je celkem 538 a určitý počet z nich zastupuje každý stát USA. Přičemž nejvíce jich mají nejlidnatější státy.
Trump s Bidenem se tak samozřejmě snažili získat především státy s vysokým počtem volitelů. Mezi ně patří Kalifornie (55 zástupců), Texas (38), Florida (29) nebo New York (29). Naopak třeba obrovské státy na severu USA jako Montana nebo Wyoming mají každý pouze po třech volitelích.
Tomuto rozdělení prezidentští kandidáti přizpůsobovali i předvolební kampaň, jelikož jezdili řečnit převážně do nejlidnatějších států, kde mohli zvítězit. Zvláště urputná bitva se letos svedla o Floridu, kde Trump před čtyřmi lety stejně jako v Texasu zvítězil. Naopak Kalifornie tradičně padá do rukou demokratů, v roce 2016 tam jasně vyhrála Hillary Clintonová.
Volitelská rebelie
Nabízí se ale otázka, zda by se nemohli volitelé vzbouřit, a přestože by v jejich státě například vyhrál Trump, volili by Bidena. Obavy o tak radikální zásah do voleb, který by prakticky anuloval všechny hlasy občanů v daném státě, byly tak obrovské, že je letos musel definitivně vyřešit americký Nejvyšší soud.
Soud v červenci potvrdil platnost zákonů v některých státech, které zavazují volitele, aby volili podle výsledku hlasování voličů. Soudci tak odmítli argument, že volitelé mají na základě ústavy právo na vlastní rozhodnutí. Informoval o tom list LA Times.
„Druhý článek ústavy a 12. dodatek dávají jednotlivým státům pevnou moc nad voliteli. Samotní volitelé v tomto ohledu žádná práva nemají,“ obhájila rozsudek nejvyšší soudkyně Elena Kaganová.
Každopádně tyto zákony platí pouze ve 32 americký státech a v DC. Tedy teoreticky existuje možnost, že by se volitelé v ostatních státech, kde zákon neplatí, rozhodnutí voličů vzepřeli.
Nejvyšší soud
Instituce amerického Nejvyššího soudu je ostatně letos velmi propírané téma. Republikáni se obávají, že v případě, že Biden vyhraje volby, rozšíří počet nejvyšších soudců ze současných devíti na patnáct. V takovém případě by pravděpodobně ztratili republikánsky smýšlející soudci v Nejvyšším soudu převahu.
Už teď ale čeká Nejvyšší soud v USA doplnění stavů, v září totiž zemřela soudkyně Ruth Baderová Ginsburgová. Na její místo Trump nominoval Amy Coney Barrettovou. Americký Senát ji stihl ještě před volbami schválit.
Dění kolem amerických voleb sledujeme v naší on-line reportáži zde.
