Vrána na léčení? Každý z nás má nějaký ventil. Extraliga v pomoci zaostává, říká Platil

„Situace už musí být hodně vážná, když ten kluk musí podstoupit léčení. Ať už to je kvůli čemukoliv. Nikdo v tuto chvíli neví, jestli měl Jakub Vrána problémy s alkoholem, drogami, prášky na bolest či na spaní. Každopádně je dobré, že byl zařazen do programu a dostane se mu pomoci,“ říká pro CNN Prima NEWS Jan Platil.

Sám byl během kariéry velkým světoběžníkem a přiznává, že život profesionála obnášející neustálé cestování a čas bez rodiny může být dost sužující. „Když jste hráč NHL – nebo jakýkoliv profisportovec na nejvyšší úrovní – ocitáte se pod neustálým tlakem. Pořád musíte podávat výkon. Každý z nás má nějaký jiný ventil. A nikdo z nás se nedokáže chovat ukázkově celý život. Někdo si proto potřebuje ulevit prostřednictvím návykových látek. Užijete je jeden den pro zábavu, zopakujete to druhý den a třetí už máte návyk. Můžete pak do toho spadnout tak, že už je to problém,“ uvádí.

Jakub Vrána zmizel ze soupisky Detroitu Red Wings po pouhých dvou zápasech sezony. Trenér nejprve mluvil o osobních důvodech s tím, že více neví. Brzy oficiální cestou vyplulo na povrch, že byl tradiční účastník mistrovství světa zařazen na přání detroitské organizace do asistenčního programu.

Ten z definice pomáhá hráčům a jejich rodinám potýkajícím se s psychickými trablemi a problémy s návykovými látkami. Konkrétní příčina zmizení Vrány z ledů NHL je neznámá, spekuluje se spíše o drogách.

V zámoří fungují jako rodina

Když Platil působil v zámoří na někdejší farmě Ottawy Senators, měl v týmu spoluhráče, který „do toho spadl“. „Byl závislý na kokainu – bral si dva, tři gramy denně. Postupovalo se pak stejně. Vedení týmu mu doporučilo odvykací kúru ve středisku, kde strávil tři měsíce. Zaplaťpánbůh, že do toho liga spolu s organizací vstoupila, pomohlo mu to. A měl pak ještě dalších 10 let krásnou kariéru,“ popisuje dnes už 39 letý kladenský odchovanec.

Systém, který je hráčům v nesnázích za Atlantským oceánem nabízen, velmi oceňuje. „Fungují jako rodina. Snaží se pro ochranu soukromí hráčů udělat maximum. Nechrání tím jen hokejistu, ale jméno celé ligy. Pokud chce hráč více říct sám, může vystoupit a podělit se,“ podotýká Platil a k tomu zmiňuje příklad gólmana Montrealu Canadiens Careyho Price. Ten přiznal, že zanedbával duševní zdraví a užíval návykové látky. Do asistenčního programu se ale přihlásil na rozdíl od Vrány sám.

Český hokej v pomoci hráčům, kteří by asistenci v těžkém životním období potřebovali, oproti Severní Americe značně pokulhává. „Bohužel pro nás v Česku je to takové tabu. Spíš se týmy a extraliga k hráčům otočí zády, nic podobného jako asistenční program tady nefunguje. Vedení ligy by mělo spolupracovat s nějakou léčebnou, s psychology, aby tu taková možná byla. Když hráč nemá velké problémy, ale cítí, že by do toho mohl spadnout, měl by mít místo, na které se obrátit,“ upozorňuje Platil.

Ostatně do apelu se pustil už v minulosti. V návaznosti na případy bývalých extraligových hokejistů Adama Svobody (spáchal sebevraždu v roce 2019, pozn. red.) i Marka Trončinského (zemřel loni, v jeho smrti měly hrát roli drogy, pozn. red.) zaslal klubům dopis, v němž vyzýval ke spolupráci.

„Byla na to skvělá reakce. Spousta týmů si poté najmula sportovního psychologa – České Budějovice, Třinec, Pardubice… Zpětná vazba byla, což je dobře. Ale úplně nejlepší by bylo, kdyby to vzala celé na sebe česká extraliga spolu se svazem a vytvořila podobný program,“ uzavírá.