Schillerová, Zeman, Sobotka: Vrcholný politik bez angličtiny je ostuda, míní Topolánek
Výběr redakce
„I am very optimistic.“ Tak zněla jediná anglická věta Miloše Kužvarta během tiskové konference v době, kdy se v Bruselu ucházel o funkci prvního eurokomisaře za Českou republiku. Sám se nakonec kandidatury vzdal a své místo přepustil Pavlu Teličkovi. Kužvart tak načal řadu jazykových faux pas českých politiků.
Že je problém, když vrcholný politik není schopen na mezinárodních jednáních hovořit cizí řečí, potvrdil také expremiér Mirek Topolánek. „Je samozřejmě ostudné, když člen vlády jezdí na ministeriády do Bruselu a není schopen se bavit anglicky. Ten stát to nepochybně poškozuje, protože spousta věcí, možná naprostá většina, se dojednává v kuloárech,“ řekl CNN Prima NEWS v narážce na propírané video s krátkým projevem ministryně financí Aleny Schillerové na jednání v Bruselu.
Topolánek chápe, že někdo „může mít třeba blok z veřejného vystupování v cizím jazyce“, ale měl by se s tím umět nějak poprat. „Samozřejmě jsem také postižen socialistickým vzdělávacím systémem, a když jsem nastupoval do politiky, anglicky jsem skoro neuměl. Učil jsem se za pochodu,“ dodal někdejší šéf ODS. Vzpomenul přitom na řadu členů jeho kabinetu, kteří s angličtinou neměli větší potíže. „Vondra, Gandalovič, Nečas nebo Kalousek, ti hovořili víceméně plynule,“ řekl Topolánek.
Čtěte také
Bohuslav „dér frenc“ Sobotka
Alena Schillerová se brání. „V Bruselu hovořím zásadně anglicky, tlumočníka nevyužívám. Na zasedání Euroskupiny a Rady Ecofin jezdím naprosto pravidelně,“ napsala vicepremiérka na Twitter. Jenže už loni na podzim se ukázalo, že s angličtinou bojuje. To když při příjezdu na jednání ministrů financí zemí EU dostala od přítomného novináře dotaz týkající se celní politiky Spojených států vůči Evropské unii. Po kratším váhání ze sebe vyloudila jen: „We will see“ (Uvidíme).
Obyčejná lež. V Bruselu hovořím zásadně anglicky, tlumočníka nevyužívám. Na zasedání Euroskupiny a Rady Ecofin jezdím naprosto pravidelně. Osobně jsem se přímo na místě zúčastnila 20 z 24 zasedání. Má vystoupení jsou vždy v AJ (dohledatelné na veřejně přístupných záznamech). https://t.co/Ls0ayJAjxX
— Alena Schillerová (@alenaschillerov) May 13, 2020
Ministryně financí ani Miloš Kužvart ale nejsou zdaleka jediní čeští politici, kteří si s cizími jazyky netykají či netykali. V cizích jazycích se necítil jako ryba ve vodě ani bývalý sociálnědemokratický premiér Bohuslav Sobotka, který se v Bruselu například neúčastnil neformálních jednání po oficiálním programu, kde přitom politici často uzavírají ty nejdůležitější dohody, jak už zmínil expremiér Topolánek. Sobotkovu neznalost cizích jazyků použil ostatně jako argumentační zbraň jeho sok Andrej Babiš v době, kdy se někdejší vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL zmítala v jedné z krizí. Babiš sám totiž několika cizími jazyky vládne – na rozdíl od češtiny, chtělo by se dodat.
Na konferenci evropských socialistů v roce 2014 zaujal Sobotka svým projevem v „angličtině“, který se stal hitem YouTube. Tehdy bylo zjevné, že tehdejší český premiér části svého projevu (který měl zřejmě zapsaný foneticky) ani nerozuměl. A zlí jazykové tvrdili, že většina přítomných v sále poslouchala ve sluchátkách překlad Sobotkova projevu – z angličtiny do angličtiny.
Bablbam sem, bablbam tam
Sociálními sítěmi se ve stejném roce hromadně sdílel také projev prezidenta Miloše Zemana na půdě Europarlamentu, ve kterém použil svérázné výrazy jako „bablbam“ nebo „bůtbox“. Na vysvětlenou: Bubble gum je anglicky žvýkačka, zatímco Zemanovu bubble bum by šlo volně přeložit jako „bublající prdelku“.
Angličtinu jsem se musel učit za pochodu, přiznává bývalý předseda české vlády Mirek Topolánek. Zde s tehdejším předsedou Evropské komise José Barrosem (vlevo). Zdroj: Profimedia.cz
„Angličtina pasivně, do půl roku aktivně.“ S takovým slibem nastupoval do funkce eurokomisaře v roce 2004 bývalý premiér Vladimír Špidla. Svůj slib ale tehdy v činy nepřetavil, a v Bruselu komunikoval téměř výhradně francouzsky – ve francouzštině odpovídal i na dotazy položené v angličtině. Což není u tak významné funkce, jakou je eurokomisař, rozhodně standardní, natož pak ideální.
Čtěte také
Špidla však aspoň ovládal nějaký cizí jazyk. Naproti tomu jiní čeští politici v Bruselu prosluli spíše svými sportovními výkony – excelovali totiž v rychlochůzi vždy, když se k nim přiblížil novinář žádající o rozhovor v angličtině. Pohled části českých politiků na praktické fungování orgánů Evropské unie kouzelně vysvětlila webu Lidovky.cz v roce 2014 Alena Gajdůšková, která tehdy usilovala o pozici volebního lídra ČSSD do eurovoleb: „Jedním z 27 úředních jazyků v europarlamentu je český jazyk. Předpoklad cizího jazyka není úplně nezbytně nutný, jdeme hájit české zájmy.“ A pak se něčemu divme.
