reklama

Vyhozené potraviny: Řetězcům se daří plýtvání redukovat, problém jsou domácnosti

V Česku vznikne asi 800 tisíc tun potravinového odpadu. Podíl potravin, které putují z regálů obchodů rovnou do koše, pozvolna klesá. A to jak efektivnějším řízením nabídky, tak rozvojem spolupráce s potravinovými bankami. Stále více neprodejných potravin najde i jiné využití. Končí třeba jako krmivo v zoologických zahradách nebo slouží k výrobě energie. Evropská unie chce snížit objem vyhozených potravin do roku 2030 na polovinu.

reklama

V loňském roce prošlo rukama pracovníků tuzemských potravinových bank kolem 4 700 tun potravin a drogerie. Dá se říci, že velká část z toho byla zachráněna před pouhým vyhozením do odpadu. Zásluhu na tom mají nejen dary dobrovolníků, ale i spolupráce s obchodními řetězci, které mají již více než dva roky povinnost své potravinové přebytky právě potravinovým bankám nabídnout. „Asi šedesát procent nashromážděných potravin pochází od řetězců, které by jinak dané potraviny musely zlikvidovat,“ uvádí ve výroční zprávě České federace potravinových bank její ředitelka Veronika Láchová.

K tématu

Darované potraviny v hodnotě kolem 260 milionů korun loni využilo přes sto tisíc osob. Ačkoli je poslání potravinových bank nesporně bohulibé, mnohem efektivnější je potravinu, která nenalezne svého spotřebitele, nevyrobit. Stojí to spoustu času i peněz. A toho si jsou vědomy i obchodní řetězce, které se snaží objem potravinových přebytků a následného odpadu minimalizovat. „V posledním roce se nám podařilo snížit objem potravinových přebytků o šest procent a potravinového odpadu o čtvrtinu. Za uplynulé čtyři roky je však pokles mnohem větší: u přebytků 25, v případě odpadu dokonce 66 procent,“ řekl CNN Prima NEWS výkonný ředitel Tesco Česká republika Patrik Dojčinovič.

Krmivo i energetický zdroj

Pokud se u potravin blíží datum jejich spotřeby, nabídnou je obchody potravinovým bankám či jiným charitativním či neziskovým organizacím. Jestliže už ale nejsou vhodné k lidské konzumaci, putují jako krmivo pro zvěř do zoologických zahrad, myslivcům, rybářským spolkům nebo na farmy. „V loňském roce jsme takto darovali 5 126 tun potravin. I tak v koši stále ještě skončilo přes tisíc tun potravin, které v daný čas a lokalitě nenašly uplatnění. Je to asi tři čtvrtě procenta z celkového objemu potravin, které ročně nabízíme v našich obchodech k prodeji,“ dodal Dojčinovič s tím, že do potravinových bank loni zamířilo bezmála 1 200 tun neprodejných potravin, což prý dělalo více než 2,7 milionu porcí jídla.

K tématu

Stovky tun jídla do potravinových bank putují také z dalších tuzemských obchodních řetězců. „Téměř denně z našich patnácti hypermarketů putují do potravinových bank základní potraviny jako výživa pro děti, mléčné výrobky, ovoce a zelenina, pečivo nebo vejce. Jen loni jsme jim věnovali 142 tun potravin, což je o 15 tun více než v roce 2018,“ řekla CNN Prima NEWS Lutfia Volfová, tisková mluvčí řetězce Globus. „S Českou federací potravinových bank spolupracujeme již třetím rokem a podílíme se také na celostátních potravinových sbírkách. Za rok 2019 jsme takto darovali téměř 300 tun potravin a drogerie,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Renata Maierl, mluvčí společnosti Kaufland. Obchodní řetězec Lidl loni poslal do potravinových bank necelých 108 tun potravin.

Ale ani v případech, kdy už nelze potravinu nabídnout charitě nebo jako krmivo pro zvěř, nemusí nutně skončit na skládkách nebo v kompostu. Nespotřebované jídlo totiž může sloužit jako surovina pro bioplynové stanice, které z něho vyrábějí elektřinu nebo teplo pro vytápění budov. Společnost Lidl posílá do „bioplynek“ přes deset tisíc tun potravinových přebytků ročně.

Snižme plýtvání na polovinu, vyzývá EU

Jak již bylo řečeno, vždy je lepší potravinu nevyrobit, než aby kvasila v útrobách bioplynových stanic. Obchodníci tomu přizpůsobují svůj systém řízení zásobování, ale i samotné výroby potravin. „Prevence vzniku potravinového odpadu je pro nás zcela zásadní. Předcházíme jeho vzniku optimalizací objednávek a zásobování. Následuje proces inteligentního zlevňování před datem exspirace. V tom nám pomáhají také moderní technologie,“ doplnil šéf Tesco ČR Dojčinovič, jenž zmínil také testování aplikace Food Cloud, která umožňuje v reálném čase informovat místní neziskové organizace o aktuálním stavu přebytku v konkrétních obchodech.

„V našich obchodech máme skutečné řeznictví, pekařství, cukrářství a restaurace. To nám dovoluje plánovat výrobu podle aktuálních prodejů a zájmu zákazníků. Vodítkem nám je třeba i počasí. Jestliže je zima a sychravo, víme, že zákazníci budou mít zájem o masa a omáčky. Jamile se vyčasí, naložíme maso do marinád ke grilování,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Lutfia Volfová z Globusu. I další obchodníci kladou důraz na to, aby odpisy neprodaných a neprodejných potravin byly co nejnižší. „Díky automatickému systému objednávání dochází k naskladnění právě takového množství produktů, které vychází z očekávané poptávky,“ řekla Renata Maierl, mluvčí Kauflandu. „Mezi efektivní nástroje patří například detailní kontrola čerstvosti a kvality zboží při příjmu do skladu a následná kontrola skladovaného zboží v rámci logistického centra,“ doplnila Iveta Barabášová, mluvčí společnosti Lidl.

K tématu

Obchodníci se také dušují, že zmíněná povinnost nabízet potravinové přebytky do potravinových bank je zbytečná, protože s nimi na dobrovolné bázi spolupracovali již dávno předtím. Maloobchod je navíc nejmenším přispěvatelem ke vzniku potravinového odpadu v rámci celého potravinového řetězce.

Podle odhadů prezentovaných Evropským parlamentem mohou obchodníci jen asi za pět procent potravinového odpadu. Na zemědělství připadá 11 procent, za 12 procent může gastronomie a za necelou pětinu pak odvětví zpracování potravin. Zbylých 53 procent vyhozeného jídla jde na vrub domácnostem. V případě České republiky je to o něco méně, jen asi 40 až 50 procent.

Česko ročně vyprodukuje kolem 800 tisíc tun potravinového odpadu a v přepočtu na obyvatele jsou na tom lépe už jen Řecko, Malta, Slovinsko a Rumunsko. V rámci celé Evropské unie se vyhodí asi pětina ze všech vyrobených potravin, což představuje škody ve výši 143 miliard eur. Členské země proto přijaly strategii snížit objem potravinového odpadu na osobu do roku 2030 na polovinu. Dnes průměrný občan EU vyhodí asi 173 kilogramů za rok.

K tématu

Další hlavní zprávy

Domácí

 Nejvyšší nedělní nárůst od března. Testy potvrdily 7301 případů nemoci COVID-19

Nejvyšší nedělní nárůst od března. Testy potvrdily 7301 případů nemoci COVID-19

Přírůstek nových případů koronaviru v neděli v ČR po pěti dnech klesl pod deset tisíc – bylo jich 7 301. Přesto je to nejvyšší nedělní nárůst od března. Nedělní čísla bývají nižší než v jiných dnech, protože se obvykle méně testuje. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví. Aktuálně je v zemi 158 515 nakažených. U většiny z nich má nemoc mírný průběh, hospitalizovaných i obětí ale v poslední době výrazně přibývá.

Sport

Fantastické Giro v podání Černého. Takto na Grand Tour „řádil“ naposledy Kreuziger

Fantastické Giro v podání Černého. Takto na Grand Tour „řádil“ naposledy Kreuziger

Nemluví se o něm tak často jako o jiných českých cyklistech – Zdeňku Štybarovi nebo Romanu Kreuzigerovi. Josef Černý ale svoji vlast na Giru d´Italia reprezentoval více než skvěle. Slavný „růžový“ závod zakončil šestým místem v časovce, tedy přesně tak, jak do něj vstoupil. Zatím nemá podepsanou smlouvu na další rok, ovšem po třech týdnech v Itálii, během kterých oslavil i vítězství, by brzy měl mít angažmá zajištěné.

reklama
Babiš: Jasně jsme řekli, ať omezíte kontakty. Je to tak těžké pochopit?
KOMENTÁŘ: Nerozčilujme se nad Prymulou. Žádná rovnost přece neexistuje
reklama
reklama
Hampl: Vláda mrtvých a dluhů. Je to epidemie papalášství, nešetřil Babiše ekonom

Partie

Domácí zpravodajství

Pokud do úterý čísla neklesnou, hrozí úplné uzavření, přiznal Prymula na odchodu
Lidé dál ignorují vládní nařízení. V pražské Troji se jich sešly zástupy
Další články
reklama
reklama