Tomáš Prouza o povinném prodeji českých potravin
Šéf svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza v rozhovoru pro CNN Prima NEWS okomentoval návrh poslanců, aby české obchody povinně prodávaly hlavně české zboží. Podle Prouzy je to nesmysl a hrozí, že v budoucnu by byly prázdné regály a zvýšily by se ceny potravin. A pravděpodobný by byl také soudní spor České republiky s Evropskou komisí kvůli porušení pravidel jednotného evropského trhu.
Co říkáte na návrh, aby obchody v roce 2027 prodávaly až 85 procent českého zboží?
To číslo je totálně nereálné. Spousta ovoce nebo zeleniny se v České republice pěstovat nikdy nebude. Podpora českých potravin nemá být v zákoně. Máme se bavit o tom, proč jsou někteří výrobci konkurenceschopní a proč jiní čeští výrobci nedokáží vyrobit věci, o které je zájem. Druhé téma je jak pomoct českým zemědělcům, aby mohli lépe zavlažovat pole se zeleninou, jak se postarat o to, aby výrobci masa měli dobře fungující jatka.
Předkladatelé argumentují tím, že chtějí pomoct regionálním a malým zemědělcům, aby se dostali do velkých řetězců.
Řada z nich tam ale už je. Když budete mluvit s malými zemědělci, tak zjistíte, že nemají problém prodat sto procent své produkce. To, co by pomohlo a oproti Rakousku tady chybí, je, aby se malí dokázali spojit do odbytových družstev. Aby obchod, který má zásobit celou republiku, měl jednoho partnera. Někdo by sesbíral českou produkci a s tím by se jednalo. Paní Balaštíková a další poslanci z hnutí ANO, kteří návrh předložili, přesně vědí, co prospěje velkým zemědělským potravinářským koncernům. Malým to nijak nepomůže, pro velké to bude obrovská pomoc, protože se z trhu ztratí jejich konkurence. Mohou zvýšit ceny a snížit kvalitu, protože tu nebude alternativa.
Tak zrovna u čokolády si dovedu představit, že bude nějaká výjimka v podobě ministerské vyhlášky, protože pan ministr zemědělství Toman má čokoládu rád.
Nechat prostor pro zahraniční konkurenci v objemu patnáctiprocentního podílu na trhu je strašně málo. Když se podíváme na data, tak třeba u vepřového masa umíme domácími zdroji pokrýt jen asi čtyřicet procent spotřeby. Jak to v těch obchodech bude za sedm let vypadat?
Zrovna u vepřového to bude znamenat, že zmizí uzeniny, protože ty neumíme vůbec udělat sami. Od nás se vyváží do Německa živá prasata, tam se zabijí, zpracují a uzeniny se zase vozí k nám. U nás chybí dostatečné kapacity jatek, a tak ta největší přidaná hodnota, za kterou se draze platí, vzniká v Německu. Může se tedy stát, že budeme mít prázdné regály, protože do nich zkrátka nebudeme mít co dát.
Když se to prase z České republiky vyveze do Německa a tam se zpracuje, bude to ještě česká potravina?
Nebude, protože to z toho limitu tím pádem vypadne.
Jak se to bude řešit třeba u kávy, kakaa nebo čokolády? To přece také nebudou české potraviny...
Tak zrovna u čokolády si dovedu představit, že bude nějaká výjimka v podobě ministerské vyhlášky, protože pan ministr zemědělství Toman má čokoládu rád. Totéž asi bude v případě kakaa, protože to tu ještě tak třicet let nevypěstujeme. Globální oteplování na to postupuje příliš pomalu.
Proč to tedy podle vás poslanci navrhli?
Když vidím, že to předkládá poslankyně za ANO, tak nemám pochyb, že je to promyšlená aktivita, aby ti velcí vydělali a ještě přišli za státem, natáhli ruku a řekli: milý státe, my teď musíme vyrábět víc, tak nám dej dotaci.
Jak si to představujete? Myslíte, že Andrej Babiš přijde za svojí poslankyní a řekne jí, ať předloží takový návrh?
Ten návrh psal šéf agrární komory Zdeněk Jandejsek, který je velkým lobbistou velkých agrokoncernů. Agrofert je jedním z největších členů agrární komory. Dělají to, co funguje pro jejich členy. Dokáží to i ve vymýšlení nových dotací. Cestovní ruch, který je nejvíce postižený, nedostal ani korunu. Zemědělství, které tolik postiženo není, dostalo na konci března už 4,3 miliardy korun. Jde vidět, na koho vláda myslí, a kdo je jí ukradený.
Jak máme chápat skutečnost, že ten návrh podepsali i opoziční poslanci, respektive poslanci napříč spektrem?
Zaznívají dva typy argumentů. První říká „přece po nás nechcete, abychom vystupovali proti českým potravinám, to by byla politická smrt“. A ta druhá pak sází na to, že to nakonec shodí Evropská komise, zatímco oni budou za hrdiny, protože schválili podporu českých potravin. Bude to nakonec ten zlý Brusel, který to všechno zakáže. Samozřejmě hnutí ANO tam má ještě jiné zadání.
Pokud ten návrh úspěšně projde celým legislativním procesem, jaké pak budou reálné kroky ze strany Evropské komise? Protože pokud tomu dobře rozumíme, jednalo by se o porušení pravidel jednotného evropského trhu.
Komise už dnes ten legislativní proces sleduje. Reálně něco dělat může až ve chvíli, kdy se z toho ten zákon stane. Takže pak přijde standardně dopis, ve kterém Komise vládu upozorní, že je to v rozporu s pravidly jednotného trhu, vláda bude na něco tři měsíce odpovídat. Bude zdůvodňovat, proč si myslí, že to není porušení pravidel jednotného trhu a nakonec se dojde k tomu, že je to celé nesmysl a zruší se to. Nebo to vláda nechá vyhnít a přijde z Evropské komise žaloba, což je proces na další rok. Vláda to pak logicky prohraje.
Mezitím se ale ten zákon bude vymáhat, nebo ne?
Ano, samozřejmě. A nejen to. Zemědělci budou chodit za vládou, že chtějí další dotace, aby mohli tomu zákonu vyhovět a navyšovat tu povinnou kvótu českých potravin.
Měli bychom si zvykat na to, že se jednotlivé země budou chtít po koronavirové krizi více ekonomicky izolovat a bude zdůrazňována právě soběstačnost?
Obávám se, že ano. Už se to dokonce děje, zatím většinou jen rétoricky. Francouzský ministr zemědělství třeba nabádá, aby Francouzi kupovali domácí potraviny. Kdyby toto dělal Miroslav Toman, tak mu zatleskám, ale dávat to do legislativy je nesmysl.
