Polští vojáci budují žiletkový plot na hranici s Běloruskem. Zdroj: Profimedia.cz
Polský prezident Andrzej Duda vyhlásil speciálním dekretem výjimečný stav pro 183 obcí u běloruských hranic. „Není to tak daleko, jak by se mohlo zdát. O problém by se měli hodně zajímat i čeští politikové,“ nabádá historik Józef Szymeczek z Ostravské univerzity. A připomíná, že z Ostravy je to na běloruské hranice 528 kilometrů, což je blíže než do Chebu, který je vzdálen 569 kilometrů.
Józef Szymeczek učí na Ostravské univerzitě, zásadní úlohu však už více než dvacet let hraje i v takzvanému Kongresu Poláků v ČR, což je orgán zastřešující většinu polských menšinových organizací v Česku. A informace, které teď přicházejí z Polska, ho rozhodně nenechávají chladným. „Jsem z těch událostí opravdu smutný, je to katastrofa,“ povzdychne si Szymeczek.
Velké konflikty z malých událostí
Vyhlášení výjimečného stavu s pomocí prezidentského dekretu (polský Sejm rozhodnutí požehnal vpodvečer 6. září) zdůvodňuje hlava státu i polská vláda Mateusze Morawieckého jako ráznou odpověď na kroky běloruského režimu prezidenta Alexandra Lukašenka.
Ten totiž na polské hranice záměrně deportuje uprchlíky z Iráku a dalších zemí. „Bělorusko přepravuje migranty na území Běloruska a poté je tlačí do Polska, Litvy a Lotyšska, aby naše země destabilizoval,“ vysvětlil opatření premiér Morawiecki.
Zesílení bezpečnostních opatření na 418 kilometrů dlouhé polsko-běloruské hranici se však podle lidskoprávních organizací mělo odehrát bez dekretu o vyhlášení výjimečného stavu, který nepřijatelně omezuje i základní svobody. Do oblasti, v niž dekret platí, nyní například nemohou vstupovat nezávislí novináři a působit tam nestátní humanitární organizace.
Dopad výjimečného stavu na občanské svobody je podle polských opozičních politiků alarmující. „Kdyby to bylo jen na mně, výjimečný stav bych určitě nevyhlašoval. Jako historik musím připomenout, že právě z takových rozhodnutí mohou vznikat obrovské konflikty,“ komentuje událost pro CNN Prima NEWS předseda Kongresu Poláků v ČR.
Rusové stojí na hranicích s Polskem
Aktuální vývoj má dva rozměry, lidskoprávní a globálněpolitický. Polská vláda hovoří především o politické a vojenské hrozbě ze strany Běloruska a potažmo Ruska, neboť obě země ruku v ruce destabilizují východní hranice Evropské unie.
Bělorusko společně s Ruskem ohlásilo od 10. září společné manévry Západ 2021 a v běloruském Grodnu na hranicích s Polskem už dokonce operují ruské protiletadlové raketové jednotky. „Moskvě se nyní v Bělorusku podařilo vytvořit něco, co lze pojmenovat jako ruskou vojenskou polozákladnu,“ uvedl v pondělí polský opoziční deník Gazeta Wyborcza.
List rovněž oznámil, že na běloruské hranice už míří tisíce polských vojáků, kteří jsou vyzbrojeni také tanky, například z 12. mechanizované divize ve Štětíně. Fotoreportér agentury East News vyfotografoval polské transportéry při tankování paliva na čerpací stanici Orlen na silnici S8 směrem na Białystok a hranici s Běloruskem.
„Napětí zbytečně eskaluje. Z mého hlediska se měl celý problém napřed vyřešit lidsky. Přijmout uprchlíky, které Lukašenko vyhnal za hranice, a postavit pro ně plně vybavené záchytné tábory,“ myslí si Józef Szymeczek.
Lid chválí demonstraci síly
Prezident s vládou se rozhodli pro demonstraci síly. Podle polských opozičních komentátorů vládní straně Právo a spravedlnost klesla během pandemie voličská podpora a silná slova o vojenské hrozbě z Běloruska a Ruska mají zvýšit její popularitu. A to se vládě úspěšně daří už během prvních dnů po vyhlášení výjimečného stavu, v neděli 5. září se o tom přímo v Polsku přesvědčil i reportér CNN Prima NEWS.
Ve dvacetitisícovém slezském Prudniku u polsko-českých hranic oslovil asi dvacet občanů. Mladších i starších, vysokoškolsky vzdělaných i s výučním listem. Odpovědi byly takřka stejné, stačí proto odcitovat dva názory. „Vojáci teď brání hranice, od toho přece máme armádu,“ říká Irena Mann. A její manžel Eugeniusz odmítá poukazování na omezování lidských práv v oblasti. Nelíbí se mu ani srovnání výjimečného stavu se stanným právem vyhlášeným v roce 1981 generálem Jaruzelskim. „Za Jaruzelského šlo o teror ze strany komunistů, prožil jsem to na vlastní kůži. Teď jde o úplně něco jiného, lidé u běloruských hranic výjimečný stav vítají, cítí se bezpečněji.“
Dezorientace a bezhlavé nakupování
Přímo z oblasti výjimečného stavu promluvil pro deník Gazeta Wyborcza Andrzej Romańczuk, předseda okresního úřadu v regionu Włodawa. „Občané jsou dezorientovaní, panikaří a dělají velké nákupy.“
Přibývá i hlasů právníků, kteří prezidentský dekret odmítají, protestuje se i před Sejmem ve Varšavě. „Neexistují žádné právní důvody pro úplné vytlačení novinářů a humanitárních organizací z oblasti výjimečného stavu,“ napsala v otevřeném dopise Katarzyna Cichos z katedry práva a diplomacie varšavské Univerzity Stefana Wyszyńského.
Výjimečný stav nebyl vyhlášen někde na konci světa. Z centra Ostravy je to do města Włodawy (podle Google Maps) jen 528 kilometrů, což je blíže než z Ostravy do Chebu (569 km). Univerzitní pedagog Józef Szymeczek považuje za velmi nezodpovědné, když čeští politikové eskalaci napětí na polsko-běloruských hranicích jen tiše přehlížejí.
Jak vznikl průšvih
„Aby z toho všeho ještě nebyl velký průšvih,“ obává se historik Szymeczek a odkazuje právě na genezi slova průšvih. „Na jaře a v létě roku 1914 česká politika žila především takzvanou Švihovou aférou. Poslanec Říšské rady ve Vídni za Český národně sociální klub Karel Šviha byl obviněn, že je tajným spolupracovníkem rakouské c. k. policie a donáší na české politiky,“ vypráví Szymeczek.
Čeští politici se tehdy do sporu zamotali s takovou vášní, že jim utekla jedna zásadní událost. „Tak se do toho zabrali, že si ani nevšimli, že se schyluje k první světové válce. Prostě začátek války prošvihli – a právě tehdy vznikl pojem průšvih. Tedy něco zmeškat kvůli ne úplně podstatným problémům,“ vysvětluje Józef Szymeczek.
Česká politika třeba aktuálně žije aférou spojenou s veřejnými projevy premiérova syna. K polsko-běloruskému napětí se ale žádná politická strana či hnutí téměř nevyjadřují.
