Příběhy rodičů a jejich dětí, které drtí karantény: Bezvýsledné testování a žádné lyžáky
Sliby splníme, tvrdí Fiala. Jak dlouho zůstane kontroverzní Stříž ve funkci, ale neřekne
Osvětim v noci: Nekonečné apely živých i mrtvých, myšlenky na vzpouru i spalování obětí
Polští vojáci budují žiletkový plot na hranici s Běloruskem. Zdroj: Profimedia.cz
Polští vojáci budují žiletkový plot na hranici s Běloruskem. Zdroj: Profimedia.cz
Polský prezident Andrzej Duda vyhlásil speciálním dekretem výjimečný stav pro 183 obcí u běloruských hranic. „Není to tak daleko, jak by se mohlo zdát. O problém by se měli hodně zajímat i čeští politikové,“ nabádá historik Józef Szymeczek z Ostravské univerzity. A připomíná, že z Ostravy je to na běloruské hranice 528 kilometrů, což je blíže než do Chebu, který je vzdálen 569 kilometrů.
Józef Szymeczek učí na Ostravské univerzitě, zásadní úlohu však už více než dvacet let hraje i v takzvanému Kongresu Poláků v ČR, což je orgán zastřešující většinu polských menšinových organizací v Česku. A informace, které teď přicházejí z Polska, ho rozhodně nenechávají chladným. „Jsem z těch událostí opravdu smutný, je to katastrofa,“ povzdychne si Szymeczek.
Vyhlášení výjimečného stavu s pomocí prezidentského dekretu (polský Sejm rozhodnutí požehnal vpodvečer 6. září) zdůvodňuje hlava státu i polská vláda Mateusze Morawieckého jako ráznou odpověď na kroky běloruského režimu prezidenta Alexandra Lukašenka.
K tématu
Ten totiž na polské hranice záměrně deportuje uprchlíky z Iráku a dalších zemí. „Bělorusko přepravuje migranty na území Běloruska a poté je tlačí do Polska, Litvy a Lotyšska, aby naše země destabilizoval,“ vysvětlil opatření premiér Morawiecki.
Zesílení bezpečnostních opatření na 418 kilometrů dlouhé polsko-běloruské hranici se však podle lidskoprávních organizací mělo odehrát bez dekretu o vyhlášení výjimečného stavu, který nepřijatelně omezuje i základní svobody. Do oblasti, v niž dekret platí, nyní například nemohou vstupovat nezávislí novináři a působit tam nestátní humanitární organizace.
Dopad výjimečného stavu na občanské svobody je podle polských opozičních politiků alarmující. „Kdyby to bylo jen na mně, výjimečný stav bych určitě nevyhlašoval. Jako historik musím připomenout, že právě z takových rozhodnutí mohou vznikat obrovské konflikty,“ komentuje událost pro CNN Prima NEWS předseda Kongresu Poláků v ČR.
Aktuální vývoj má dva rozměry, lidskoprávní a globálněpolitický. Polská vláda hovoří především o politické a vojenské hrozbě ze strany Běloruska a potažmo Ruska, neboť obě země ruku v ruce destabilizují východní hranice Evropské unie.
K tématu
Bělorusko společně s Ruskem ohlásilo od 10. září společné manévry Západ 2021 a v běloruském Grodnu na hranicích s Polskem už dokonce operují ruské protiletadlové raketové jednotky. „Moskvě se nyní v Bělorusku podařilo vytvořit něco, co lze pojmenovat jako ruskou vojenskou polozákladnu,“ uvedl v pondělí polský opoziční deník Gazeta Wyborcza.
List rovněž oznámil, že na běloruské hranice už míří tisíce polských vojáků, kteří jsou vyzbrojeni také tanky, například z 12. mechanizované divize ve Štětíně. Fotoreportér agentury East News vyfotografoval polské transportéry při tankování paliva na čerpací stanici Orlen na silnici S8 směrem na Białystok a hranici s Běloruskem.
„Napětí zbytečně eskaluje. Z mého hlediska se měl celý problém napřed vyřešit lidsky. Přijmout uprchlíky, které Lukašenko vyhnal za hranice, a postavit pro ně plně vybavené záchytné tábory,“ myslí si Józef Szymeczek.
Prezident s vládou se rozhodli pro demonstraci síly. Podle polských opozičních komentátorů vládní straně Právo a spravedlnost klesla během pandemie voličská podpora a silná slova o vojenské hrozbě z Běloruska a Ruska mají zvýšit její popularitu. A to se vládě úspěšně daří už během prvních dnů po vyhlášení výjimečného stavu, v neděli 5. září se o tom přímo v Polsku přesvědčil i reportér CNN Prima NEWS.
Ve dvacetitisícovém slezském Prudniku u polsko-českých hranic oslovil asi dvacet občanů. Mladších i starších, vysokoškolsky vzdělaných i s výučním listem. Odpovědi byly takřka stejné, stačí proto odcitovat dva názory. „Vojáci teď brání hranice, od toho přece máme armádu,“ říká Irena Mann. A její manžel Eugeniusz odmítá poukazování na omezování lidských práv v oblasti. Nelíbí se mu ani srovnání výjimečného stavu se stanným právem vyhlášeným v roce 1981 generálem Jaruzelskim. „Za Jaruzelského šlo o teror ze strany komunistů, prožil jsem to na vlastní kůži. Teď jde o úplně něco jiného, lidé u běloruských hranic výjimečný stav vítají, cítí se bezpečněji.“
Přímo z oblasti výjimečného stavu promluvil pro deník Gazeta Wyborcza Andrzej Romańczuk, předseda okresního úřadu v regionu Włodawa. „Občané jsou dezorientovaní, panikaří a dělají velké nákupy.“
K tématu
Přibývá i hlasů právníků, kteří prezidentský dekret odmítají, protestuje se i před Sejmem ve Varšavě. „Neexistují žádné právní důvody pro úplné vytlačení novinářů a humanitárních organizací z oblasti výjimečného stavu,“ napsala v otevřeném dopise Katarzyna Cichos z katedry práva a diplomacie varšavské Univerzity Stefana Wyszyńského.
Výjimečný stav nebyl vyhlášen někde na konci světa. Z centra Ostravy je to do města Włodawy (podle Google Maps) jen 528 kilometrů, což je blíže než z Ostravy do Chebu (569 km). Univerzitní pedagog Józef Szymeczek považuje za velmi nezodpovědné, když čeští politikové eskalaci napětí na polsko-běloruských hranicích jen tiše přehlížejí.
„Aby z toho všeho ještě nebyl velký průšvih,“ obává se historik Szymeczek a odkazuje právě na genezi slova průšvih. „Na jaře a v létě roku 1914 česká politika žila především takzvanou Švihovou aférou. Poslanec Říšské rady ve Vídni za Český národně sociální klub Karel Šviha byl obviněn, že je tajným spolupracovníkem rakouské c. k. policie a donáší na české politiky,“ vypráví Szymeczek.
Čeští politici se tehdy do sporu zamotali s takovou vášní, že jim utekla jedna zásadní událost. „Tak se do toho zabrali, že si ani nevšimli, že se schyluje k první světové válce. Prostě začátek války prošvihli – a právě tehdy vznikl pojem průšvih. Tedy něco zmeškat kvůli ne úplně podstatným problémům,“ vysvětluje Józef Szymeczek.
Česká politika třeba aktuálně žije aférou spojenou s veřejnými projevy premiérova syna. K polsko-běloruskému napětí se ale žádná politická strana či hnutí téměř nevyjadřují.
Rodiny stíhá jedna karanténa za druhou, děti nechodí do škol, rodiče hledají cesty, jak nepřijít o peníze ze zaměstnání a většině z nich už dochází trpělivost. Nic nefunguje a systém totálně selhává, shodují se naštvaní rodiče a ptají se, k čemu je vlastně očkování, když na něj nikdo nebere zřetel. Přinášíme vám mini příběhy několika z vás, které ilustrují realitu těchto dnů.
Česko čeká v pátek a o víkendu velice nestálé počasí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Zatímco přes den se teploty dostanou na 6 °C, v noci by mohlo být až -5 °C. Střídat se budou také sněhové přeháňky s těmi dešťovými.
Potravinářské řetězce zaměstnancům zvyšují mzdy. Albert je zvedl od ledna v průměru o čtyři procenta, od února porostou v Lidlu v závislosti na pozici a odpracovaných letech. Pracovníci Kauflandu si přilepší průměrně o čtyři procenta od března. Ostatní obchodní sítě plánují případné zvýšení mezd oznámit v dalších měsících. Kromě zvýšení mezd společnosti rozšiřují také zaměstnanecké benefity. Vyplývá to z tiskových informací firem a ankety mezi zástupci řetězců.
Zdravotníci z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) od začátku koronavirové pandemie pečovali o více než 2 000 covidových pacientů. Za tu dobu podstatně změnili strategii, aby boj proti nemoci zefektivnili. Personál například kvůli hrozbě přenosu nebezpečných bakterií přestal nosit ochranné obleky. Téměř stovku nemocných v nejvážnějším stavu na mimotělním oběhu (ECMO) si pražští zdravotníci dovezli z jiných nemocnic. Nyní ostatním zařízením radí, jak o ně co nejlépe pečovat.
Je třeba využít služeb statika při stavbě rodinného domu? Na to se zeptá nejeden investor, který chce začít. A odpověď by měla být ano. Důkazy pro to předkládá v jednom z dílů pořadu CNN Prima NEWS Jak postavit dům odborník Ivo Petrášek.
Podle právníka Ondřeje Svobody pozbývají koronavirová opatření v aktuální pandemické situaci v Česku smyslu. „Dávno tu neměla být. Vláda zneužívá svou moc k tomu, aby utlačovala obyvatelstvo,“ myslí si. Matematik Vít Tuček je však zásadně proti tomuto názoru. „Epidemii, která je mnohem horší než chřipka, zde stále máme. Nejsme v pozici, kdy můžeme rozvolňovat,“ oponoval v pořadu 360°.
Ve čtvrtek přibylo v Česku 34 740 nově potvrzených případů nákazy koronavirem, což bylo o 29 procent více než před týdnem. Zároveň se objevilo rekordních 16 248 opakovaných nákaz u již dříve pozitivně testovaných, které nejsou započítávány do denního přírůstku nakažených. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.
Od celosvětově sledovaného vízového fiaska před Australian Open Novak Djokovič mlčí. Ticho zavdává vzniku spekulací, jestli po obrovském zklamání neoznámí konec kariéry. Ale to je velmi málo pravděpodobná varianta i vzhledem k tomu, že už je přihlášený na únorový turnaj v Dubaji. Právě tam neočkovaná tenisová světová jednička může bez problémů. A jak to bude v dalších týdnech a měsících?
Zatímco ve většině světa je život pro neočkované kvůli různým opatřením těžší, Japonsko volí zcela jiný přístup. Princip povinné vakcinace je totiž v zemi zakázaný už od roku 1994. Japonská vláda chce i během pandemie nechat na lidech, zda si pro svou „tečku“ dojdou sami.
Dva roky s covidem změnily svět. Kdy začneme žít normální život? Je očkování jediná cesta, nebo se covid stane normální chřipkou? Sledujte speciál pořadu Co Čech, to politik! V superdebatě o pandemii uslyšíte názory z obou stran rozděleného národa. Exkluzivní speciál můžete sledovat v neděli 30. ledna od 20:00 na CNN Prima NEWS i přímo zde v článku. A ve 22:30 bude druhá hodina mimořádně i na Primě.
Obrovské drama se odehrálo na ulici v americkém Los Angeles. K policistovi přiběhl zoufalý otec s malou dcerou v náručí. Dívka byla v bezvědomí a nedýchala. Strážník ale ve vypjaté situaci neztratil hlavu a dívce okamžitě poskytl první pomoc. Svým duchapřítomným jednáním zachránil dusícímu se dítěti život. Kolegové ho nyní oslavují jako hrdinu.
Televize Prima chystá nový seriál Duch. Kromě vyšetřování kriminálních případů se diváci mohou těšit i na pořádnou zápletku. Život kriminalisty Emila Svobody, kterého si zahraje Štěpán Benoni, totiž převrátí duch mafiánského bosse Darka Besarabiče. Toho si nezahraje nikdo jiný než Predrag Bjelac, který se proslavil ve filmu o Harrym Potterovi.
Příliš medailových nadějí Česká republika na nadcházejících hrách v Pekingu nemá. Fanoušci spoléhají zejména na Ester Ledeckou. Medaile na snowboardu se očekává, cenný kov z alpského lyžování je spíše přáním. Každopádně ve sjezdu a v super-G patří do společnosti favoritek. Koho musí „obojživelnice“ na sjezdovce porazit, aby přidala další senzaci? Největší soupeřky má mezi Italkami, Rakušankami a Švýcarkami. Podívejte se v galerii.
Čtvrteční jednání v Poslanecké sněmovně bylo podle poslance Marka Bendy (ODS) mimořádně absurdní. „Je to destrukce za každou cenu,“ prohlásil na účet opozice. Poslanec Radim Fiala (SPD) mu však v pořadu 360° oponoval. Je toho názoru, že opozice má nárok říci, co si o současném stavu myslí. „Křičíte na nás něco o nenávisti a jste zkrátka nervózní, za což my nemůžeme,“ reagoval ve vysílání CNN Prima NEWS.
Přijímací zkoušky se neúprosně blíží. Žáci základních škol mají pro podání přihlášek čas do 1. března. U středoškoláků, kteří se chystají ve svém studiu pokračovat na vyšších odborných nebo vysokých školách, se termíny různí. Kdy si musí studenti vybrat své budoucí obory a na co vše by se měli připravit? Redakce CNN Prima NEWS pro vás připravila přehled všech náležitostí.
Za koronavir už zaplatil stát desítky miliard korun. Aktuálně stojí boj proti nemoci odhadem 300 milionů denně. Jestli by měla skončit opatření, která aktuálně vysávají státní kasu, jsme se zeptali několika ekonomů.
Petr Kolář prodává svou luxusní vilu v Uhříněvsi. Za stavbu o celkové ploše 863 m² chce astronomickou sumu 29 950 000 korun. Hudebník se tak možná dostal do svízelné situace. Ještě donedávna totiž čelil exekuci za neplacení výživného. Ta ale byla z rozhodnutí soudu zatím odložena.
Tragická nehoda v Karibiku stála život českého podnikatele Miroslava Bučkovského. Spolu s ním cestoval Michal Průša, který náraz sice přežil, ale skončil s vážnými zraněními na jednotce intenzivní péče. Podle informací miliardáře Richarda Chlada, který se s oběma muži znal, se už Průša měl z kómatu probrat. Jeho stav je ale stále vážný.
Přehrajte si nejnovější filmy - již od 49 Kč
zoom
living
fresh
autosalon
zeny
cool
doma
iprima
