Abdrej Babiš jako premiér v srpnu 2021 na návštěvě letiště v Chrudimi, kde se setkal s vojáky 43. výsadkového pluku. Zdroj: ČTK
Severoatlantická aliance by se měla přeměnit na útočný pakt a vojáci by měli být vysílání do ciziny bez souhlasu parlamentu. To jsou názory, které v minulosti vyslovil Andrej Babiš (ANO). Nyní ve finále prezidentského klání klade důraz na to, že není voják, ale diplomat.
Expremiér a jeho tým rozjeli kampaň naplno a ostře v ní naráží na svého protivníka generála Petra Pavla. „Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat, ne voják,“ stojí na Babišových billboardech. Pavla označuje za téměř válečného štváče.
Babiš se podle politologa Stanislava Balíka snaží působit jako tvůrce míru. „Bude se evidentně snažit hrát i na strunu jakéhosi pacifismu, který v české společnosti není úplně nevýrazný. A Petr Pavel na to bude muset, pokud bude chtít uspět, nějakým způsobem reagovat,“ řekl Balík pro Český rozhlas. O armádě a vojácích se ale Babiš v minulosti hojně vyjadřoval.
V roce 2016 v rozhovoru pro Právo uvedl, že NATO by se mělo z obranného paktu přeměnit na útočný pakt a mělo by útočit proti terorismu. Myšlenku pak Babiš zopakoval i na svém facebookovém profilu.
O rok později ve své předvolební knize „O čem sním, když náhodou spím“ napsal, že Severoatlantická aliance by měla aktivně pomáhat stabilizovat Sýrii nebo Libyi. „A pokud máme pomáhat obětem válek, měli bychom to dělat především u nich doma,“ stojí v knize.
Evropské volby
Babiš také zastával názor, že česká armáda by měla mít o deset tisíc vojáků z povolání, aktivních záložníků a dobrovolníků víc než dosud.
„Potřebujeme, aby naši vojáci byli vybavení na úrovni 21. století, naučili se bojovat i ve městech a bránit vlastní území. A to znamená silnější vzdušné síly, tedy nadzvukové letectvo a supermoderní bitevní vrtulníky, které mohou podporovat operace pozemních brigád,“ přednesl vizi pro rok 2035 Babiš.
S vysíláním vojáků narazil u ČSSD i KSČM
Ještě jako premiér v roce 2019 plánoval rozšířit vládě pravomoci k vysílání vojáků do ciziny. Babiš navrhoval, aby vláda, respektive Bezpečnostní rada státu mohla vysílat vojáky bez souhlasu horní a dolní komory Parlamentu. Už tehdy ale narazil u tehdejšího ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) a někdejšího šéfa KSČM Vojtěcha Filipa, jehož strana Babišovu vládu tolerovala.
Vláda může poslat české vojáky do zahraničí nejvýše na 60 dnů jen omezeně. Ústava hovoří o plnění závazků z mezinárodních smluv, o společné obraně proti napadení, o účasti na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace za souhlasu přijímajícího státu a o účasti na záchranných pracích při živelních pohromách a průmyslových nebo ekologických haváriích.
Namísto důstojného poděkování začal s antikampaní.
Pavel na Babišovy útoky zatím reaguje spíše s klidem. „Babišova jediná šance na úspěch spočívá ve snaze odradit a rozdělit vás všechny, kteří jste ho v prvním kole odmítli. Proto namísto důstojného poděkování začal s antikampaní. Nenechme se odradit a za dva týdny ho porazíme znovu,“ napsal někdejší šéf vojenského výboru NATO na Twitter.
Následně připomněl kampaň prezidenta Miloše Zemana z let 2013 i 2018. Zeman podle Pavla vyhrál prezidentskou volbu i díky fámám. „Zeman 2013: Lži o Sudetech. Zeman 2018: Lži o migrantech. Babiš 2023: Lži o zatahování do války. Babiš se bojí, proto vás zneužívá a straší. Pojďme se lžemi proruského světa Babiše a Zemana bojovat šířením pravdy,“ apeloval Pavel.
V prvním kole prezidentské volby zvítězil Pavel (35,40 %) těsně nad Babišem (34,99 %). Druhé kolo se koná 27. a 28. ledna.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Jak se dostat do volební komise a získat finanční odměnu i volno v práci
