Využije vláda rady od Kalouska s Topolánkem k „uzdravení rozpočtu“? Politici se neshodnou

„Za současného stavu je naše budoucnost zcela neudržitelná. Je za minutu dvanáct,“ upozorňovali v pondělním článku v Hospodářských novinách vládu Petra Fialy Kalousek s Topolánkem.

Podle nich si „všichni zaslouží naději na život v ekonomicky, a tím i politicky stabilní zemi, která bude jim, ale především jejich dětem a vnukům, garantovat jejich práva, svobody, bezpečí, sociální jistoty a životní úroveň“.

Změny v důchodech i spoluúčast ve zdravotnictví. Co radí vládě Kalousek s Topolánkem?

Ekonomika

Jak uzdravit veřejné rozpočty a zajistit udržitelné hospodaření státu? Bývalý premiér Mirek Topolánek a exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) sepsali v komentáři pro Hospodářské noviny deset kroků, které by podle nich vláda premiéra Petra Fialy (ODS) měla udělat, aby s krizí bojovala efektivně a rozpočtově zodpovědně, jak strany pětikoalice slíbily voličům před volbami.

Česká republika je v současné době v krizi, inflace v červnu vystoupala na 16,6 procenta, a země ji má čtvrtou nejvyšší v rámci Evropské unie. Rostou ceny energií, potravin i dalšího zboží. Do Česka navíc přišly tisíce lidí, kteří prchli před válkou na Ukrajině.

Oba „matadoři“ uznávají, že vláda převzala správu země v jednom z nejsložitějších období moderní historie. „Žádná mimořádná situace však nemůže vytvořit pro vládu alibi k rezignaci na udržitelné hospodaření státu, a to zejména v procesech, které s mimořádnými situacemi nesouvisí,“ upozornili zároveň.

Schodek letošního státního rozpočtu by měl nově činit 326,9 miliardy korun. Počítá s tím novela, kterou vládě navrhuje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Informovala o tom Česká televize (ČT), která má chystaný dokument k dispozici. Kabinet bude o předloze jednat ve středu. V březnu Sněmovna schválila letošní rozpočet se schodkem 280 miliard korun.

Nedostatečné tempo vlády

Kalousek s Topolánkem tak připravili „desatero k uzdravení rozpočtu“. Podle autorů návrhů by vláda díky tomuto scénáři dosáhla postupné likvidace strukturálního deficitu tempem alespoň 0,75 procenta HDP ročně. „To pokládáme za nezbytnou minimální ambici. Tempo konsolidace, které schválila vláda 3. června, představuje 0,2 procenta HDP ročně, což je tempo zcela nedostatečné k nutnému ozdravení veřejných financí a v podstatě nepředstavuje žádné fiskální úsilí vlády,“ tepali návrh kabinetu.

„Není možné nedělat nic a je bláhové se domnívat, že je možné vyhnout se nepopulárním krokům. Apelujeme proto na vládu, aby začala plnit svůj volební závazek a povinnost každé odpovědné vlády a zastavila hrozivé zadlužování naší země,“ vyzvali Fialův tým.

Redakce CNN Prima NEWS se proto plata politiků z vládní pětikoalice, zda si od Topolánka s Kalouskem nechají poradit a zda je vůbec reálné, že by některý z návrhů využili.

Co Topolánek s Kalouskem doporučují?

• 1. Do roku 2025 snížit počet státních zaměstnanců na úroveň roku 2013 (413 tisíc). „Nárůst 70 tisíc zaměstnanců za 10 let nezvýšil kvalitu veřejných služeb, neúnosně však zvýšil objem nutných mzdových prostředků,“ komentovali.

Místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS) tento návrh kvituje. Snížení počtu státních úředníků považuje za „nezbytnou věc“. „Jejich dramatický nárůst v minulých letech navýšil veřejné výdaje a nepřinesl zkvalitnění služeb pro občany. Snížení počtu úředníků ale samo o sobě dostačující není. Je nutno snížit celkový počet agend, které stát vykonává. Následně může klesnout i počet úředníků,“ vysvětlil CNN Prima NEWS.

Podle něj je ideální doba na to, aby došlo ke snižování počtu státních zaměstnanců. „Máme rekordně nízkou nezaměstnanost a firmy v soukromé sféře nemohou sehnat pracovní sílu, a tak je nejlepší okamžik na snižování,“ zdůraznil.

Podle prvního místopředsedy Sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL) to ale není tak jednoduché. „Je to zcela správná úvaha, ale musí jít v ruku v ruce s digitalizací. Anebo musíme nějaké agendy zrušit, abychom na ně nepotřebovali úředníky. Obojí je možné, já to podporuji. Dovedu si představit, že řada věcí by se dala přesunout do elektronické podoby tak, jako to teď například dělá Marian Jurečka na ministerstvu práce a sociálních věcí. Když dokážeme digitalizovat státní správu, bude potřeba méně lidí,“ uznal.

Zároveň ale zdůraznil, že je potřeba vidět i to, že do této kategorie patří učitelé, vojáci nebo hasiči. „Ty jsme nabrali nové. Tedy musíme vidět věci v detailu, protože ďábel vždy bývá skryt v detailu,“ podotkl.

• 2. Příští tři roky nezvyšovat mzdy a platy státních zaměstnanců o více než o tři procenta ročně.

I s tímto návrhem ekonomický expert ODS v zásadě souhlasí. „Mzdová střídmost je v současnosti nezbytná hlavně kvůli vysoké míře inflace. Pokud nechceme, aby se roztočila mzdově cenová inflační spirála s drakonickými ekonomickými dopady na nás všechny, je nezbytné držet růst platů a mezd na co nejnižší úrovni,“ kvitoval návrh.

Slibované šetření se nekoná. Stanjura navrhuje zvýšit schodek rozpočtu na 326,9 miliardy

Ekonomika

Schodek letošního státního rozpočtu by měl nově činit 326,9 miliardy korun. Počítá s tím novela, kterou vládě navrhuje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Informovala o tom Česká televize (ČT), jež má chystaný dokument k dispozici. Kabinet bude o předloze jednat ve středu. Již v březnu Sněmovna schválila letošní rozpočet se schodkem 280 miliard korun.

Zároveň uznal, že to „nezní lákavě“. „Ale populisti, kteří říkají opak, hrají s lidmi nefér hru. Zvyšování mezd by dál zvyšovalo inflaci, která lidem snižuje kupní sílu jejích příjmů,“ podotkl Skopeček.

Šetření je blízké i předsedovi poslaneckého klubu TOP 09 Janu Jakobovi, který si ale zároveň nebyl jistý tím, zda jsou tři procenta dostatečná. „Je to návrh, který je hodný diskuze. Ale je potřeba vnímat i další parametry ekonomiky, parametry růstu a podobně a řešit to v širším kontextu,“ uvedl.

Podle zástupců lidovců i Pirátů jsou ale tři procenta málo. „Vzhledem k vysoké míře inflace si myslím, že platy bude potřeba zvedat. Na druhou stranu rozumím tomu, že to musí být přiměřená míra, abychom zbytečně nepřitápěli pod kotel. Není ale možné, aby lidé zchudli,“ zdůraznil Bartošek.

Europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) upozornil, že tento návrh je „likvidační pro školství“. „Potřebujeme, aby fungovalo, stejně jako zdravotnictví. A pokud lidi nedokážeme zaplatit odpovídajícím způsobem, tak utečou jinam,“ varoval. „Pánové Topolánek s Kalouskem by měli velmi přehodnotit, co vůbec do veřejného prostoru vypouští,“ vzkázal jim.

• 3. Změnit valorizační schéma důchodů. „Při současné právní úpravě jsou důchodci jedinou skupinou ve společnosti, která je bezpečně chráněna proti inflaci. Domníváme se, že to jednak není fér, jednak je to finančně neudržitelné,“ myslí si bývalý premiér s někdejším ministrem financí.

Podle Bartoška je ale valorizace důchodů nastavená správně. „Důchodci jsou zranitelná skupina. Valorizaci vidím i jako dobrý instrument, aby se přidávání na důchodech nestalo populistickým volebním tématem,“ hájil svůj názor s tím, že by se zaměřil na důchodovou reformu, aby byl důchodový pilíř dlouhodobě ufinancovatelný.

Ani podle Peksy není řešení „přivést důchodce do chudoby“. Navrhl ale, aby se „logickým“ způsobem valorizovaly i mateřské, porodné a další dávky, které využívají další populace.

• 4. Zrušit strop odchodu do důchodu v 65 letech.

I tento návrh je podle Skopečka relevantní. „Za minulé vlády jsem kritizoval zrušení automatického zvyšování hranice věku odchodu do důchodu podle růstu průměrného věku, respektive naděje dožití,“ připomněl. Česko podle něj ale potřebuje komplexní změnu důchodového sytému. „Toto je jen jeden parametr,“ dodal.

Co s drahými energiemi? Firmy žádají kompenzace. Na to nejsou peníze, oponuje vláda

Ekonomika

Potravináři žádají vládu, aby v souvislosti s drahými energiemi uplatnila kompenzace, které povoluje Evropská komise. V opačném případě prý bude hrozit konec mnoha českých firem. Kabinet takové řešení odmítá, protože by výdaje na kompenzace neutáhla státní kasa.

Zástupce lidovců ale uvedl, že zastropování 65 let mělo svůj důvod. „Dělalo se to podle toho, aby lidé z dožití 25 procent času mohli strávit doma a věnovali se vnoučatům. Jsem pevně přesvědčený, že strop má být nastaven,“ zdůraznil Bartošek.

Podle Piráta Peksy je to „úplně nesouvisející téma“. „Jde o asociální pitomost a v žádném smyslu to neřeší krizi, kterou máme momentálně na krku v řádu měsíců nebo jednoho, dvou let,“ shodil návrh ze stolu.

• 5. Při zpracování návrhu penzijní reformy mít na paměti, že hlavní prioritou reformního scénáře je dlouhodobá udržitelnost průběžného systému. „Různé důchodové komise možná odvedly zajímavou práci, leč na tuto prioritu odpověď nenalezly. Nalézt ji musí vláda, ideálně v kombinaci s reformou daňovou,“ upozorňovali matadoři.

• 6. Zvýšit spoluúčast ve zdravotnictví, alespoň za jídlo a hotelové služby ve zdravotnických zařízeních.

Toto téma se v poslední době hodně řeší. „Pokud chceme mít nejlepší dostupnou léčbu v případě vážných nemocí, budeme si muset za léky pro léčení banálních nemocí připlatit. Byť už asi nebude – po politickém zemětřesení, které to přineslo – nikdo opakovat věci typu třicetikorunových poplatků za návštěvu lékaře či předpis... Považuji za hloupé, že si dnes člověk, když si chce třeba pořídit lepší kloubní náhradu, prostě nemůže zaplatit rozdíl mezi tím lepším a standardním kloubem, ale musí zaplatit lepší kloubní náhradu celou. Tohle zbytečně brzdí příliv soukromých peněz do zdravotnictví,“ řekl dříve Skopeček Lidovým novinám.

S tímto nápadem by překvapivě nenarazil ani u levicověji zaměřených koaličních partnerů. Například místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti) se odvolává na program vlády, který s úpravami počítá.

„V programovém prohlášení vlády ke zdravotnictví je i otevření diskuse o dobrovolném doplňkovém připojištění. Pracuje na tom tým kolem pana senátora Krause. Až předloží své závěry, tak o nich určitě povedeme intenzivní diskusi i s kolegy z ministerstva zdravotnictví,“ sdělila Richterová pro CNN Prima NEWS.

V programovém prohlášení vlády se skutečně píše: „Zahájíme diskuzi o potřebě a vhodnosti cenové konkurence zdravotních pojišťoven. Zavedeme možnost dobrovolného doplňkového připojištění.“

• 7. Umožnit nákup nadstandardní zdravotní péče, včetně možnosti soukromého připojištění.

Podle lidovce Bartoška je potřeba si dobře vydefinovat, co je standardní zdravotní péče, která je placená ze zdravotního pojištění. „V ten moment si dovedu představit nadstandardní péči. Na druhou stranu je potřeba si také říct, s čím se setkávám v praxi a dost často u zubařů, že zvlášť ve městech najít zubaře, který jede pouze na pojišťovnu, je velké umění. Přesto jsem přesvědčen, že i zubařská péče by měla být plně hrazena ze zdravotního pojištění,“ komentoval.

I podle Peksy je důležité, aby v první řadě fungovala standardní zdravotní péče.

• 8. Zrušit všechny dotace z národních zdrojů podnikatelským subjektům.

Rušení dotací Skopeček považuje za správnou cestu. „Je nefér, aby jedna skupina podnikatelů podnikala a ze zisku platila daně, za které bude financována jiná skupina podnikatelů formou dotací,“ řekl CNN Prima NEWS s tím, že „rozbujelý dotační socialismus je v Česku potřeba výrazně omezit“.

Rozpočtový schodek ke konci června klesl. Státu v prvním pololetí chybělo 183 miliard

Peníze

Červen je již druhým měsícem v letošním roce, kdy stát hospodařil s přebytkem, a to ve výši 6,3 miliardy korun. Celková bilance za leden až červen se tak mírně zlepšila, a státu v rozpočtu ke konci června scházelo „jen“ 183 miliard korun. Meziročně se tak schodek státní kasy zmenšil o 82,1 miliardy, vyplývá z aktuálních údajů ministerstva financí.

S návrhem Topolánka s Kalouskem v zásadě souhlasí i Jakob z TOP 09. „Byl jsem autorem částečného programu strany v minulých letech, kde jsem tohle už před lety navrhoval,“ podotkl. Má však jednu výjimku. „A to je dotační program, který běží, a týká se úspory energií. Je to investice do budoucna celé ekonomiky, podporuje nezávislost na Rusku,“ vysvětlil.

Ani v tomto návrhu se ale politici z vládní pětikoalice neshodnou. Lidovec Bartošek by plošně dotace nezrušil, protože podle něj „něco“ smysl dává. „Je na místě jejich revize a zefektivnění,“ myslí si.

Podle zástupce Pirátů je potřeba dávat pozor na to, kdo je příjemcem. „Nepotřebujeme dotovat velké firmy, které dotace využívají jako penězovody. Měli bychom mít funkční systém na podporu startupů a malého a středního podnikání, aby se tu rozvíjelo a vyvářelo velkým firmám konkurenci,“ popsal Peksa s tím, že v Česku „zoufale chybí“ například startupové inkubátory.

„Škrtnutím dotací pro velké ‚agroferty‘ se nějaké peníze ušetří. A my potřebujeme, aby existoval funkční systém podpory malého a středního podnikání,“ dodal důrazně.

• 9. Zrušit státní příspěvek na stavební spoření.

Tento návrh Jakobovi přijde „na první dobrou“ jako velmi zajímavý nápad, který by určitě stál za další diskuzi. Návrh úplně neodmítá ani Bartošek. „Ve své době to plnilo funkci motivační, aby si lidé spořili na své budoucí bydlení. Ale vzhledem k tomu, že stavební spoření nejsou vždy využívána skutečně na bydlení, tak by to bylo k úvaze, že jestli někdo nevyužije stavební spoření na budoucí bydlení, tak by nárok na ztrátu této podpory smysl měl,“ zamyslel se.

Peksa ale zdůraznil, že je v Česku potřeba vyřešit krize bydlení. Návrh mu tak přijde nerozumný. „Byť tohle krizi neřeší, je to jedna z věcí, které umožní normálnímu člověku dosáhnout na byt. Žije tu spoustu mladých rodin, které potřebují bydlet. A současný režim jim to příliš neumožňuje. Takže bych tímto směrem nešel,“ řekl CNN Prima NEWS.

• 10. Vrátit do rozpočtu alespoň část každoročních příjmů, které vypadly s daňovým balíčkem z podzimu 2020. „Jednalo se cca o 1,5 procenta HDP, které nijak nepomohlo k zotavení ekonomiky, zato představovalo proinflační impulz, a především zdvojnásobilo strukturální deficit. Vláda by měla předložit komplexní daňovou reformu zahrnující i povinné pojistné. Jakýkoliv návrh na zvýšení daňové zátěže je však ospravedlnitelný pouze v případě, bude-li doprovázen návrhem na snížení povinných výdajů v minimálně stejné, lépe pak dvojnásobné výši,“ apelovali Kalousek s Topolánkem.*

Pátý a desátý bod návrhu zástupci vlády nekomentovali.