Ekonomické problémy těžce dopadají na české státní rozpočty a představitelé vládní koalice přicházejí s prvními nápady, jak dostat více peněz do zdravotnictví. Místopředseda Sněmovny a ekonomický expert ODS Jan Skopeček otevřeně hovoří o příplatcích při léčbě banálních nemocí. Že je nutná reforma systému, připouští i pirátská místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová, která se specializuje na oblast zdravotnictví a sociálních věcí. Ani ODS se však nechce vracet například k nepopulárním třicetikorunovým poplatkům.
„Pokud chceme mít nejlepší dostupnou léčbu v případě vážných nemocí, budeme si muset za léky pro léčení banálních nemocí připlatit. Byť už asi nebude – po politickém zemětřesení, které to přineslo – nikdo opakovat věci typu třicetikorunových poplatků za návštěvu lékaře či předpis... Považuji za hloupé, že si dnes člověk, když si chce třeba pořídit lepší kloubní náhradu, prostě nemůže zaplatit rozdíl mezi tím lepším a standardním kloubem, ale musí zaplatit lepší kloubní náhradu celou. Tohle zbytečně brzdí příliv soukromých peněz do zdravotnictví,“ sdělil Skopeček pro Lidové noviny.
S tímto nápadem by Skopeček překvapivě nenarazil ani u levicověji zaměřených koaličních partnerů. Například Olga Richterová (Piráti) se odvolává na program vlády, který s úpravami počítá.
„V programovém prohlášení vlády ke zdravotnictví je i otevření diskuse o dobrovolném doplňkovém připojištění. Pracuje na tom tým kolem pana senátora Krause. Až předloží své závěry, tak o nich určitě povedeme intenzivní diskusi i s kolegy z ministerstva zdravotnictví,“ sdělila Richterová pro CNN Prima NEWS.
V programovém prohlášení vlády se skutečně píše: „Zahájíme diskuzi o potřebě a vhodnosti cenové konkurence zdravotních pojišťoven. Zavedeme možnost dobrovolného doplňkového připojištění.“
Změnu by si dovedl představit také předseda pirátského sněmovního klubu. „Piráti podporují svobodu volby. Umožnění vyšší kvality péče se státní spoluúčastí bych přivítal, zejména pokud za vybrané peníze zvýšíme dostupnost kvalitní plně hrazené péče a zkrátíme čekací doby. Nemělo by se stávat, že když si člověk vybere něco navíc, tak bude muset platit celou cenu ze svého bez příspěvku zdravotní pojišťovny, které už přeci zaplatil na pojistném,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Jakub Michálek.
„Také nechci, aby se zpoplatňovalo to, co je dnes plně hrazeno z pojištění. Na druhou stranu považuji za větší prioritu plnou digitalizaci, abychom vůbec věděli, jaké jsou čekací doby na ošetření a zákroky, aby lidi nečekali mnoho měsíců v nejistotě, hlídali kvalitu a dostupnost péče včetně třeba stravy, spánku a pokud možno stejného pečujícího v nemocnicích a také účelně rozdělovali peníze,“ doplnil.
Ekonom: Současný stav je neudržitelný
S nutností reformovat zdravotnictví, aby bylo do budoucna udržitelné, souhlasí také někteří ekonomové, podle kterých je to nevyhnutelné.
„Reforma financování veřejné zdravotní péče je podobně naléhavá jako reforma penzí. Stejně jako důchodový systém je i systém financování zdravotnictví citlivý na dopady demografického stárnutí obyvatelstva, které budou v příštích letech a desetiletích stále závažnější a tíživější. Reforma je proto nutností. Není důvod, aby si finančně zajištění lidé ze středních a bohatých vrstev nepřipláceli za zdravotní výkony ze svého daleko více peněz než nyní,“ sdělil pro CNN Prima NEWS ekonom Lukáš Kovanda.
Chudší občané však podle něj mají mít nadále levné či bezplatné zdravotnictví. „Samozřejmě, sociálně slabí lidé nebo důchodci by měli mít přístup ke zdravotní péči takový, aby jej mohli finančně unést, tedy výrazně levnější, případně bezplatný. Nutno ale opakovat, že bezplatné zdravotnictví je chiméra. Vždy jej někdo platí. A je to daňový poplatník. Současný stav financování veřejného zdravotnictví prostě není udržitelný,“ myslí si Kovanda.
Bezplatné zdravotnictví je chiméra. Vždy jej někdo platí. A je to daňový poplatník
„Vyšší finanční spoluúčast pacientů, kteří si to mohou dovolit, je proto žádoucí. Neexistuje žádný důvod, aby chudí důchodci platili ze svých daní – třeba z DPH za potraviny, které si kupují – zákroky u lékaře bohatým lidem, kteří by si je bez problému mohli platit ze svého,“ doplnil ekonom.
Celý svět už třetím rokem bojuje s pandemií koronaviru. Zdroj: Getty Images
Aktuálně v Česku dominuje varianta omikron, která je sice výrazně nakažlivější a odolnější, ale zároveň způsobuje mírnější průběh nemoci. Zdroj: AP
Podobné vlastnosti i aktuálně se šířící subvarianta omikronu s názvem BA.2..
Vědci nevylučují, že se po omikronu dočkáme dalších variant koronaviru, které mohou mít nakažlivější nebo nebezpečnější. Zdroj: Getty Images
Vyléčením z covidu mnohdy zdravotní komplikace nekončí. Řada lidí ještě měsíce po nákaze trpí tzv. postcovidovým syndromem. Zdroj: CNN Prima NEWS
Nejčastějšími příznaky postcovidového syndromu jsou únava, bolest svalů a deprese. Zdroj: Getty Images
V rámci urychlení vakcinace prvními i třetími dávkami vzniklo několik očkovacích míst bez nutnosti registrace. Zdroj: Profimedia.cz
Před očkovacími centry bez registrace občas tvořily dlouhé několikahodinové fronty. Hlavním důvodem byla omezení pro ty, kteří dosud nepodstoupili vakcinaci. Zdroj: Jiří Lizec
Ne všichni se měli k očkování proti koronaviru. Zdroj: ČTK
Očkování proti koronaviru oproti loňskému roku ale výrazně zpomalilo. Vakcinací dvěma dávkami prošlo necelých 70 procent českého obyvatelstva. Zdroj: Profimedia.cz
Vláda během pandemie spustila speciální portál, který slouží jako rozcestník pro aktuální opatření i vyvracení covidových dezinformací. Zdroj: Viet Tran
Po celé České republice vyrostly stovky odběrových míst. Zdroj: ČTK
Sérii pravidelných testů na covid musely absolvovat i děti ve školách. Zdroj: ČTK
Na letištích po celém světě nadále platí pro cestující přísná hygienická opatření. Zdroj: ČTK
S příchodem vlády Petra Fialy (ODS) byly zrušeny některé covidové restrikce. Jednou z nich byla povinnost se prokázat provedeným negativním testem nebo hotovým očkování pro vstup do restauračních podniků. Zdroj: Profimedia.cz
Přísná covidová opatření platila také v sousedních zemích. Předložení dokladu o bezinfekčnosti vyžadovaly například všechny pouťové atrakce ve vídeňském Prátru. Zdroj: Viet Tran
Během pandemie proběhlo několik demonstrací, které byly z většiny mířené proti vládním koronavirovým opatřením. Zdroj: Profimedia.cz
Ještě nedávno byly roušky a respirátory ve vnitřních prostorech povinné. Zdroj: Profimedia.cz
Povinnost nosit respirátory ve veřejné dopravě se možná brzy dočká konce, pakliže se pandemická situace výrazně nezhorší. Vláda uvažuje o změně pravidel. Zdroj: Getty Images
Šíření koronaviru tvrdě zasáhlo letecký a turistický průmysl. Zdroj: Getty Images
Pro ulehčení cestování a využívání služeb vláda Andreje Babiše (ANO). Skrze ni je možné načíst data o provedené vakcinaci proti covidu nebo o provedeném testu. Zdroj: Viet Tran
Česká republika má za sebou několik momentů, kdy kapacity covidárií přestaly pomalu stačit. Pacientů s těžším průběhem nemoci bylo zkrátka příliš. Zdroj: Ivan Motýl
Pandemie koronaviru těžce dopadla na zdravotníky v první linii. Mnozí z nich trpí vyčerpáním a syndromem vyhoření. Zdroj: Profimedia.cz
Vlastimil Válek (TOP 09) již před volbami v roce 2021 uvedl, že není pro povinné očkování proti covidu. Místo toho apeloval na osobní odpovědnost a osvětu. Zdroj: Profimedia.cz
Exministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) stál za vyhláškou o povinném očkování vybraných skupin obyvatel a profesí. Nová vláda ale záměr posléze smetla ze stolu. Zdroj: Profimedia.cz
Kabinet Petra Fialy (ODS) a vládní poslanci schválili novelu pandemického zákona, který by do určité míry nahradil nouzový stav při řešení covidové krize. Setkali se ale s odporem ze strany opozice i některých senátorů. Zdroj: Profimedia.cz
Nákaze koronavirem neunikli ani čeští vrcholoví politici. Prezident Miloš Zeman měl lehký průběh nemoci, podle něj tomu tak bylo díky tomu, že měl v rameni tři dávky očkování. Zdroj: Profimedia.cz
Oscarový režisér Jiří Menzel se předloni na podzim nakazil koronavirem, což vedlo k tomu, že dostal covidový zápal plic. Zemřel 5. září 2020. Zdroj: Profimedia.cz
První obětí koronaviru byl 95letý muž. Zemřel 22. března 2020. Zdroj: Viet Tran
V souvislosti s koronavirovou pandemií zemřelo v České republice téměř 40 tisíc lidí. Zdroj: Viet Tran
Celý svět už třetím rokem bojuje s pandemií koronaviru. Zdroj: Getty Images
Aktuálně v Česku dominuje varianta omikron, která je sice výrazně nakažlivější a odolnější, ale zároveň způsobuje mírnější průběh nemoci. Zdroj: AP
Podobné vlastnosti i aktuálně se šířící subvarianta omikronu s názvem BA.2..
Vědci nevylučují, že se po omikronu dočkáme dalších variant koronaviru, které mohou mít nakažlivější nebo nebezpečnější. Zdroj: Getty Images
Vyléčením z covidu mnohdy zdravotní komplikace nekončí. Řada lidí ještě měsíce po nákaze trpí tzv. postcovidovým syndromem. Zdroj: CNN Prima NEWS
Nejčastějšími příznaky postcovidového syndromu jsou únava, bolest svalů a deprese. Zdroj: Getty Images
V rámci urychlení vakcinace prvními i třetími dávkami vzniklo několik očkovacích míst bez nutnosti registrace. Zdroj: Profimedia.cz
Před očkovacími centry bez registrace občas tvořily dlouhé několikahodinové fronty. Hlavním důvodem byla omezení pro ty, kteří dosud nepodstoupili vakcinaci. Zdroj: Jiří Lizec
Ne všichni se měli k očkování proti koronaviru. Zdroj: ČTK
Očkování proti koronaviru oproti loňskému roku ale výrazně zpomalilo. Vakcinací dvěma dávkami prošlo necelých 70 procent českého obyvatelstva. Zdroj: Profimedia.cz
Vláda během pandemie spustila speciální portál, který slouží jako rozcestník pro aktuální opatření i vyvracení covidových dezinformací. Zdroj: Viet Tran
Po celé České republice vyrostly stovky odběrových míst. Zdroj: ČTK
Sérii pravidelných testů na covid musely absolvovat i děti ve školách. Zdroj: ČTK
Na letištích po celém světě nadále platí pro cestující přísná hygienická opatření. Zdroj: ČTK
S příchodem vlády Petra Fialy (ODS) byly zrušeny některé covidové restrikce. Jednou z nich byla povinnost se prokázat provedeným negativním testem nebo hotovým očkování pro vstup do restauračních podniků. Zdroj: Profimedia.cz
Přísná covidová opatření platila také v sousedních zemích. Předložení dokladu o bezinfekčnosti vyžadovaly například všechny pouťové atrakce ve vídeňském Prátru. Zdroj: Viet Tran
Během pandemie proběhlo několik demonstrací, které byly z většiny mířené proti vládním koronavirovým opatřením. Zdroj: Profimedia.cz
Ještě nedávno byly roušky a respirátory ve vnitřních prostorech povinné. Zdroj: Profimedia.cz
Povinnost nosit respirátory ve veřejné dopravě se možná brzy dočká konce, pakliže se pandemická situace výrazně nezhorší. Vláda uvažuje o změně pravidel. Zdroj: Getty Images
Šíření koronaviru tvrdě zasáhlo letecký a turistický průmysl. Zdroj: Getty Images
Pro ulehčení cestování a využívání služeb vláda Andreje Babiše (ANO). Skrze ni je možné načíst data o provedené vakcinaci proti covidu nebo o provedeném testu. Zdroj: Viet Tran
Česká republika má za sebou několik momentů, kdy kapacity covidárií přestaly pomalu stačit. Pacientů s těžším průběhem nemoci bylo zkrátka příliš. Zdroj: Ivan Motýl
Pandemie koronaviru těžce dopadla na zdravotníky v první linii. Mnozí z nich trpí vyčerpáním a syndromem vyhoření. Zdroj: Profimedia.cz
Vlastimil Válek (TOP 09) již před volbami v roce 2021 uvedl, že není pro povinné očkování proti covidu. Místo toho apeloval na osobní odpovědnost a osvětu. Zdroj: Profimedia.cz
Exministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) stál za vyhláškou o povinném očkování vybraných skupin obyvatel a profesí. Nová vláda ale záměr posléze smetla ze stolu. Zdroj: Profimedia.cz
Kabinet Petra Fialy (ODS) a vládní poslanci schválili novelu pandemického zákona, který by do určité míry nahradil nouzový stav při řešení covidové krize. Setkali se ale s odporem ze strany opozice i některých senátorů. Zdroj: Profimedia.cz
Nákaze koronavirem neunikli ani čeští vrcholoví politici. Prezident Miloš Zeman měl lehký průběh nemoci, podle něj tomu tak bylo díky tomu, že měl v rameni tři dávky očkování. Zdroj: Profimedia.cz
Oscarový režisér Jiří Menzel se předloni na podzim nakazil koronavirem, což vedlo k tomu, že dostal covidový zápal plic. Zemřel 5. září 2020. Zdroj: Profimedia.cz
První obětí koronaviru byl 95letý muž. Zemřel 22. března 2020. Zdroj: Viet Tran
V souvislosti s koronavirovou pandemií zemřelo v České republice téměř 40 tisíc lidí. Zdroj: Viet Tran
Naopak ekonom Daniel Münich si do Skopečkova názoru rýpnul. „Až dosud jsem si marně lámal hlavu, jakým kouzlem naplnit tři protichůdné sliby z programového prohlášení vlády: nezvyšovat daně, nezadlužovat budoucí generace, zajistit vysokou úroveň veřejných služeb. Z rozhovoru Jana Skopečka mi to začíná být jasné. Ještě ale musím pochopit, že školství, zdravotnictví, sociální systém a penze už nebudou veřejné služby,“ glosoval situaci na Facebooku.
Pro CNN Prima NEWS pak doplnil, že se jedná výhradně o politickou záležitost. „Domnívám se, že otázka výraznějšího zapojení soukromých zdrojů je hlavně otázka politická, respektive politicky třaskavá. A vedle toho, pokud by k tomu mělo dojít, muselo by se to dost pečlivě připravit. A obávám se, že na to v době válečné krize a neustálých voleb nebude čas ani vůle. K drobným změnám samozřejmě dojít může,“ vysvětlil.
Nahrávka pro opozici
Téma placení u lékaře bylo v minulosti třaskavé a mělo ambici rozhodovat volby. Poplatek třicet korun za návštěvu lékaře a za recept v lékárně a 90 Kč za návštěvu pohotovosti zavedl od roku 2008 kabinet Mirka Topolánka. ČSSD pod vedením Jiřího Paroubka zejména díky kritice této reformy dominovala například v krajských volbách téhož roku. A v roce 2014, v době Sobotkovy vlády, Sněmovna poplatky téměř zcela zrušila.
Nyní se tématu chytila například exministryně financí Alena Schillerová (ANO), která natočila video, kde říká: „Vždyť si platíme, většina z nás platí zdravotní pojištění. Jestli tohle má být první krok, jak privatizovat zdravotnictví, tak já říkám jasné ne.“ Bývalý premiér a šéf ODS Topolánek video komentoval: „Vždycky platíme. Zdravotnictví není zadarmo. Pouze bezplatné. Případnou spoluúčast a přímou platbu určuje zákon. Jo, ten, který jste zrušili,“ neodpustil si poznámku.
Vždycky platíme. Zdravotnictví není zadarmo. Pouze bezplatné. Případnou spoluúčast a přímou platbu určuje zákon. Jo, ten, který jste zrušili...
— Mirek Topolánek (@MirekTopolanek) July 21, 2022
Důležitá prevence
Někteří odborníci by však volili ještě jinou cestu. Podle Štěpána Křečka, ekonoma a člena poradního týmu premiéra Fialy, by se stát měl více zaměřit na prevenci. „Ve zdravotním systému bychom mohli uspořit mnoho prostředků, kdybychom se více věnovali preventivní péči. Ta dokáže odhalit zdravotní komplikace v počáteční fázi, což výrazně zvyšuje úspěšnost léčby a rovněž snižuje náklady na léčbu. Bohužel však mnozí lidé vyhledávají lékaře až ve vážném stavu, přičemž zdravotní systém nevytváří v podstatě žádné motivace, aby se to změnilo,“ vysvětlil pro CNN Prima NEWS.
„Bylo by proto vhodné, aby zdravotní pojišťovny věnovaly více prostředků na preventivní péči. Rovněž by pomohl vznik motivačního systému, který by odměňoval pojištěnce za žádoucí chování. Například lidé, kteří by absolvovali všechny předepsané preventivní prohlídky, by mohli dostat slevu na zdravotním pojištění,“ doplnil.
Podobně hovoří programové prohlášení vlády: „Podpoříme oblast veřejného zdraví programy na podporu prevence a zdravou výživu. Prevence je nejefektivnější přístup, jak předcházet nemocem, zvyšovat kvalitu života a podporovat zdraví našich občanů. Právě podpora této doposud zanedbávané oblasti má za cíl posunout kvalitu zdraví českých seniorů na stejnou úroveň, jaká je ve vyspělých státech Evropské unie.“
