Vzkaz v lahvi? Nese ho každá PETka odložená do zálohomatu
Z lahve do lahve. To je název videa, které poměrně podrobně ukazuje další cestu, na níž se vydají PET lahve odložené do zálohomatů. Jeho autoři se tak mezi obyvateli Česka snaží zvýšit povědomí o recyklaci a jejím vlivu na udržitelný způsob života. Minutu a půl krátký sestřih názorně dokazuje, že díky recyklaci se do oběhu může vrátit drtivá většina plastových lahví i plechovek. S trochou nadsázky se dá říct, že vzkaz o výhodách recyklace PETek přímo v nich samotných může budoucím uživatelům poslat každý.
Ta otázka už napadla zřejmě většinu z nás: „Co se stane s použitou PET lahví poté, co ji vhodíme do zálohomatu?“ Pokud by šlo o poskytnutí jednoduché odpovědi, mohli bychom vás rovnou odkázat na video v úvodu článku. Pokud ovšem patříte k těm hloubavějším čtenářům, kteří se rádi dozvědí i faktická data, čtěte dál.
PET lahve: Život po životě
S nápadem natočit, co se s PET lahvemi děje poté, co se ztratí z dohledu v útrobách zálohomatu, přišly společnosti Alpla a Mattoni spolu se vzdělávací iniciativou Replastuj, která se na osvětu o plastech a jejich udržitelnosti zaměřuje a letos na jaře se připojila k iniciativě Zálohujme, čímž vyjádřila podporu vzniku zálohového systému v ČR.
„Zálohování PET lahví naprosto zásadním způsobem pomůže nápojovému průmyslu realizovat takzvanou cirkulární ekonomiku a recyklovat lahev zpět do lahve,“ říká Jan Daňsa, ředitel české pobočky společnosti Alpla. A dodává: „Podle evropské směrnice musí do roku 2025 každá PET lahev obsahovat alespoň 25 % PET, v roce 2030 to bude muset být ještě o pět procent víc.“
Reálné číslo ale může být při troše snahy podstatně vyšší.
„Díky zálohám se do oběhu může vrátit i více než 90 % PET lahví a plechovek, které pak poputují k opakované recyklaci. Stanou se tak zdrojem pro výrobu nových PET lahví. Studie potvrdily, že takový systém dokáže snížit environmentální dopady PETek a plechovek až o 28 % a ročně by se ušetřilo kolem 39 200 tun CO2,“ říká Lutfia Volfová, PR manažerka a mluvčí společnosti Mattoni 1873 a iniciativy Zálohujme.cz.
Kroky recyklace PET lahví
O odložení do zálohomatu
-> vytřídění k recyklaci -> drcení na vločky
-> kontrola kvality extrudátu -> výroba preformy
-> vyfukování nové pet lahve z preformy-> plnění lahve
-> nasazení víčka a nalepení etikety -> balení a převoz lahví
Češi recyklaci fandí
Naplnění pozitivních výhledů do budoucna recyklace plastových lahví je v Česku poměrně nadějný. Alespoň podle průzkumu, které si zadaly výše zmíněné společnosti. Pracoval se vzorkem 1100 lidí, kteří alespoň občas používají internet. A podle jeho výsledků jsou Češi zálohování PETek nakloněni a vítají ho.
A jak takoví uvědomělí Češi, kteří jsou odhodlaní PET lahve svědomitě odevzdávat do zálohomatu, vypadají? Největší zájem o zálohované plastové lahve mají lidé ve věku od 18 do 45 let. 47 % z nich má skutečný zájem o zálohování a 31 % zálohované PETky rozhodně chce. Průzkum dále zmiňuje několik typů lidí:
- jedná se převážně o mladé a bezdětné lidi do 35 let (37 %), dále mladé rodiny s děmi (31 %), které rozhodně zálohovat chtějí
- v preferencích zálohování lehce převládají ženy (53 % je rozhodně pro, 51 % je spíš pro) oproti mužům (rozhodně pro 47 % a spíše pro 49 %)
- odevzdávání PET lahví do zálohomatů upřednostňují především lidé se středním vzděláním s maturitou (39 %), dále vysokoškolsky vzdělaní obyvatelé (26 %), za nimi jsou pak středoškoláci bez maturity (29 %)
Zajímavé dále je, že zálohovat si více přejí domácnosti s nižším příjmem (34 %), pak ty se středním příjmem (34 %) a nejméně jsou zálohování nakloněny domácnosti s vyšším příjmem (28 %). Co dalšího ještě průzkum ukázal?
- pro jsou především lidé žijící na jihovýchodě Čech (17 %), Jihozápadě a Severovýchodě Čech (15 %) a v Praze (14 %). O něco nižší preference zálohování hlásí Moravskoslezský kraj, severovýchodní region, střední Čechy a střední Morava (9 - 11 %)
- pro jsou převážně lidé žijící na vesnicích a v obcích nad 50 tisíc obyvatel a ve větších městech. Nejmenší zájem o zálohování mají lidé žijící na sídlištích
- většina příznivců zálohování PET lahví si myslí, že lidská činnost zásadně přispívá ke zhoršení klimatických změn, a považuje za nezbytné věnovat se spíše problémům ČR než těm mezinárodním
Průzkum zadaný společnostmi Alpla, Mattoni, Replastuj a Recyklujme dále prokázal, že oslovení lidé, kteří se vyslovili pro zálohování a následnou recyklaci PETek za své životní priority považují výchovu svých dětí a fakt, že se na ně druzí mohou spolehnout nebo že nikdy neporuší své morální zásady. Zároveň chtějí být otevření jiným pohledům na svět a tolerantní vůči druhým. Za zásadní považují i péči o sebe a své zdraví a nezištně pomáhat druhým a pravidelně přispívají za charitu (72 %).
A jací ještě Češi upřednostňující recyklaci plastových lahví před výrobou nových jsou? Podle zjištěných dat auta vnímají pouze jako dopravní prostředek a násilí je pro ně přípustné pouze v sebeobraně. Obvykle se jedná o zaměstnance pracující na plný úvazek, přičemž najít si zaměstnání jim nedělá problém, většina také preferuje práci v týmu. Ve volném čase čtou seriózní noviny, sledují TV a seriály či weby o vaření. Poslouchají český i světový pop a mají v oblibě pobyt v přírodě, na dovolenou jezdí v Česku i za hranice a preferují platbu kartou.
