Válka na Ukrajině (13.6.2023 9:00)
Kyjev nadále sbírá důkazy o válečných zločinech, které okupanti za poslední rok a čtvrt na Ukrajině provedli. Tamní generální prokuratura nashromáždila už přes 92 tisíc vážných podezření. Ruská armáda vedle zabíjení civilistů způsobila výrazné škody na infrastruktuře – celkové odhady odpovídají částce 147,5 miliardy dolarů (3,25 bilionu korun). Velmi znepokojivé jsou také údaje o deportacích dětí, znásilněních či podezřeních z páchaní genocidy na ukrajinském národě.
„Statistika ruských válečných zločinů: nejméně 487 zabitých dětí a dalších 1 009 dětí zraněných. Skutečná čísla ale budou zřejmě daleko vyšší,“ lze vyčíst z nového hlášení Generální prokuratury Ukrajiny. Podle červnových čísel Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) si ruská agrese vyžádala minimálně 8 983 zabitých civilistů, asi třetinu obětí tvoří senioři.
#RussianWarCrimes statistics for the past week: May 2 – 9, 2023. 1 410 new crimes registered. At least 487 children killed, 1 009 injured (the data without full consideration of places of active hostilities). pic.twitter.com/dLmOMMnCPu
— Офіс Генерального прокурора (@GP_Ukraine) June 9, 2023
Výroční závěry Kyjeva a OHCHR se obvykle příliš neliší. Invaze si vedle tisíců mrtvých civilistů vyžádala také 15 442 zraněných. I OSN opakovaně upozorňuje, že skutečný počet zabitých či zraněných civilistů bude nejspíš ještě výrazně vyšší.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Horor v Jahidne: Rusové věznili ve sklepě stovky Ukrajinců. Umírali vedle mě, líčí přeživší
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva přímo zmiňuje některá ukrajinská města, z nichž má vzhledem k ruské okupaci nedostatek údajů – například Mariupol, Severodoněck či Lysyčansk. V drtivé většině případů je příčinou smrti ukrajinského civilisty výbušná zbraň.
Válka na Ukrajině
Podle generálního prokurátora Ukrajiny Andrije Kostina okupanti do Ruska násilně deportovali minimálně 19 400 ukrajinských dětí. Kyjevské úřady rázně upozorňují na konvenci o zabránění a trestání zločinů genocidy z roku 1948, která stanoví, že násilné přemisťování dětí jedné národnosti do druhé země s cílem zničení první národnosti je zločinem genocidy.
Genocida ukrajinského národa?
„Naše děti trpí válkou ve všech jejích podobách. Je naší povinností přivézt všechny děti zpět domů. Proto mobilizujeme celosvětové úsilí k dosažení našeho cíle. Pilně shromažďujeme důkazy pro ukrajinské a mezinárodní soudy a úzce s nimi spolupracujeme. Povzbudivé je, že jsme již svědky pozitivních výsledků,“ sdělil Kostin koncem letošního května na Twitteru.
Ruský prezident Vladimir Putin na jaře minulého roku podepsal dekret o zjednodušeném postupu pro získání ruského občanství pro děti z Ruskem anektovaných oblastí na východě a jihu Ukrajiny.
Kyjevské úřady rovněž vyšetřují desítky případů znásilnění, kterých se ruští vojáci měli dopustit na civilním obyvatelstvu. I v tomto případě bude skutečný počet obětí sexuálního násilí daleko větší. Oběti podle Kostina často mlčí, ať už v obavě z odsouzení jinými lidmi, či kvůli strachu z opakované okupace.
Následky ruského bombardování Kramatrosku Zdroj: Profimedia.cz
Následky ruského bombardování Charkovské oblasti Zdroj: Profimedia.cz
Jedna z ruských raket zasáhla dětské hřiště. Zdroj: AP
Vlivem ruského bombardování Chersonu zemřelo za jediný den minimálně 23 civilistů. Zdroj: Profimedia.cz
Následky ruského ostřelování Slavjansku Zdroj: AP
Ruská armáda držela ukrajinské civilisty ve sklepě v hrůzných podmínkách 26 dnů. Zdroj: AP
Ukrajinský záchranář jde kolem hořícího auta po ruském bombardování Kyjeva. Zdroj: AP
Hasiči v Kyjevě likvidují požár po ruském bombardování. Zdroj: AP
Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Zdroj: Profimedia.cz
Následky ruského ostřelování Kyjeva Zdroj: AP
Následky ruského bombardování Kramatrosku Zdroj: Profimedia.cz
Následky ruského bombardování Charkovské oblasti Zdroj: Profimedia.cz
Jedna z ruských raket zasáhla dětské hřiště. Zdroj: AP
Vlivem ruského bombardování Chersonu zemřelo za jediný den minimálně 23 civilistů. Zdroj: Profimedia.cz
Následky ruského ostřelování Slavjansku Zdroj: AP
Ruská armáda držela ukrajinské civilisty ve sklepě v hrůzných podmínkách 26 dnů. Zdroj: AP
Ukrajinský záchranář jde kolem hořícího auta po ruském bombardování Kyjeva. Zdroj: AP
Hasiči v Kyjevě likvidují požár po ruském bombardování. Zdroj: AP
Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Zdroj: Profimedia.cz
Následky ruského ostřelování Kyjeva Zdroj: AP
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Masivní nárůst ruských ztrát. Za týden jsme zlikvidovali 5830 okupantů, hlásí Ukrajinci
Generální prokuratura Ukrajiny nashromáždila už 92 214 vážných podezření z ruských zločinů agrese či válečných zločinů a také 17 326 podezření ze zločinů proti národní bezpečnosti.
Ruská armáda navíc čelí vážnému podezření, že v noci na 6. června odpálila hráz Kachovské přehrady. Prolomení hráze způsobilo, že se do ukrajinské krajiny vylilo obrovské množství vody, což působí katastrofální záplavy v Chersonské či Mykolajivské oblasti, a to s naprosto nedozírnými humanitárními, ekonomickými i ekologickými dopady. Kyjev zničení přehrady označil za „ekocidu“.
Ruská „denacifikace“ civilních budov
V důsledku válečného běsnění trpí také ukrajinské zdravotnictví. Světová zdravotnická organizace (WHO) zatím potvrdila více než tisícovku ruských útoků na zdravotnické instituce, což způsobilo úmrtí desítek zdravotníků či pacientů. Další podezření WHO průběžně ověřuje.
Kyjevská škola ekonomiky (KSE) eviduje 806 případů, kdy ruská armáda poškodila či úplně zničila ukrajinské zdravotnické zařízení. Konkrétně má jít o 367 nemocnic, 341 klinik a několik dalších zařízení.
V případě ruských útoků na vzdělávací zařízení KSE hovoří o 3 200 poškozených nebo zničených školních budovách. „Proč útočí na školy? Rusko je v takovém stavu, že jakákoliv výuka ho jen brzdí. Ale čeho lze dosáhnout zničením ukrajinských škol? Všichni ruští velitelé, kteří dávají takové rozkazy, jsou prostě nemocní a nevyléčitelní,“ kritizoval krátce po vypuknutí invaze ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Celkově Kyjevská škola ekonomiky (KSE) vyčíslila v květnu 2023 škody na ukrajinské infrastruktuře – zahrnující obytné budovy, dopravu, továrny, již zmíněné zdravotnictví a školství, kulturní domy, sportoviště, administrativní budovy či obchody – na 147,5 miliard dolarů (3,25 bilionu korun).
Zničená škola v Černigově Zdroj: Profimedia.cz
Zničená škola v Černigově Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják prohlíží zničenou školu ve městě Vilchivka nedaleko Charkova. Zdroj: AP
Zničená škola na Ukrajině Zdroj: Profimedia.cz
Mariupolská nemocnice Zdroj: AP
Porodnice v Mariupolu Zdroj: AP
Zničená škola v Černigově Zdroj: Profimedia.cz
Zničená škola v Černigově Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják prohlíží zničenou školu ve městě Vilchivka nedaleko Charkova. Zdroj: AP
Zničená škola na Ukrajině Zdroj: Profimedia.cz
Mariupolská nemocnice Zdroj: AP
Porodnice v Mariupolu Zdroj: AP
Kreml dlouhodobě tvrdí, že se ve svých útocích na Ukrajině vyhýbá obytným i kulturním budovám či vzdělávacím a zdravotnickým institucím. Ukrajina však disponuje nespočtem důkazů o tom, že jde o naprostou lež. A jak reaguje ruská propaganda? Vlastní zločiny hází na kyjevskou stranu. „Nerozumím tomu, proč nepřítel útočí na obytné oblasti. Jaký to má smysl?“ prohlásil Putin před časem.
Kyjev se rovněž zabývá případy poprav či mučení zajatců, rabování opuštěných domů a obchodů či jakéhokoli jednání Rusů v okupovaných oblastech, které je v rozporu se suverenitou Ukrajiny.
Podívejte se na ruský útok na kulturní dům u Charkova (květen 2022).
