Jaká byla noc po vítězství Macrona
Emmanuel Macron v neděli v prezidentských volbách obhájil mandát a dalších pět let tak bude určovat kurz Francie. Do druhého funkčního období se prezident vrhá v pouhých 44 letech. Macronův kariérní růst totiž v minulosti nabral raketové tempo, dřív se přitom státník nepohyboval v politice, ale ve světě investic.
Macron je nepopulární, stejně je znovu prezident. Tak shrnula německá Deutsche Welle výsledky voleb v zemi galského kohouta, kde kandidující šéf Elysejského paláce smetl ze stolu šance na prezidentství Marine Le Penové, která v minulosti proslula krajně pravicovými názory, ale i socialistickými ekonomickými návrhy.
Staronový prezident Francie má podle kritiků nálepku arogantního snoba, který opovrhuje chudými. Zastánci ho velebí za ekonomické znalosti, rétorickou zdatnost i status silného lídra Evropské unie. Faktem je, že Macron má za sebou kariéru, která přísluší jen lidem z těch nejvyšších společenských vrstev.
Zrozen k prestiži
Macron vyrostl v rodině uznávaných lékařů na severu Francie v Amiens. Studoval filozofii na univerzitě Nanterre v Paříži a později absolvoval uznávanou Národní školu pro správní úředníky. Hned po škole nastoupil na ministerstvo financí jako inspektor. Politickou kariéru ale brzy přerušil, jelikož ho zlákaly vody velkého byznysu.
Tak začal Macron pracovat jako investiční bankéř u Rothschild & Cie a získal řadu prestižních kontaktů. V bance se zasloužil například o miliardovou dohodu, když zprostředkoval prodej patentů společnosti Pfizer na výrobu dětské výživy firmě Nestlé. Sám Macron za transakci inkasoval miliony eur.
Po kariéře investičního bankéře se znovu vrátil do vysokých pater domácí politiky, když se stal ministrem hospodářství. Tehdy ho začala poprvé vnímat široká francouzská veřejnost. To už měl po boku svou ženu Brigitte.
Kontroverzní manželství
Současná první dáma Francie se ve všech ohledech vymyká tradičním představám o ženě, na kterou je ve státě upřena největší pozornost. Briggite Macronová je totiž téměř o čtvrt století starší než její manžel. První dáma Francie byla v minulosti učitelkou francouzštiny a latiny na Macronově gymnáziu. Současného prezidenta také učila hrát divadlo.
Malý Emmanuel se do ní pravděpodobně zakoukal už v 15 letech a jejich romance pochopitelně rozvířila lokální skandál. Kvůli kontroverzím musel Macron přestoupit na jinou školu, konkrétně na lyceum Jindřicha IV. Zakázaný pár se přesto dál scházel a v průběhu let svou lásku přestal skrývat. Vzali se v roce 2007, pro Brigitte to bylo podruhé. První dáma má z prvního svazku tři děti, sedm vnoučat a rozzlobeného exmanžela.
Směr Elysejský palác
Slabé dva roky po návratu do politiky začal Macron připravovat svou kandidaturu na prezidenta. Mezi ostatními kandidáty vynikal v roce 2017 mládím a energií. Favoritem ale tehdy vedle Le Penové a Françoise Fillona určitě nebyl. Všechny proto překvapilo, když Macron postoupil z prvního místa do druhého kola. To nakonec drtivě ovládl.
Během své první vlády Macron řešil především migraci a ekonomickou situaci spojenou s protestním Hnutím žlutých vest, které na prezidentovi vyhádalo řadu ústupků. V závěru prvního funkčního období vedl Macron francouzskou strategii boje s covidem, za velmi tvrdá opatření byl mnohými kritizován.
Ani do druhého souboje o Elysejský palác proto nevstupoval jako jednoznačný favorit. Přesto vyhrál s náskokem více než 16 %. Podle expertů chtěli Francouzi hlavně zabránit tomu, aby se k moci dostala krajní pravice. A Macron byl v neděli zkrátka menším zlem.
Emmanuel Macron oslavuje vítězství ve volbách. Zdroj: Profimedia.cz
Macron bude vládnout Francii dalších pět let. Zdroj: Profimedia.cz
Francouzi ve volbách vybírali z dvou naprosto rozdílných kandidátů. Zdroj: Profimedia.cz
Macron bude vládnout Francii dalších pět let. Zdroj: Profimedia.cz
Volební místnost v Lyonu. Zdroj: Profimedia.cz
Emmanuel Macron Zdroj: AP
Protesty ve Francii po prezidentských volbách (24. 04. 2022) Zdroj: Getty Images
Protesty ve Francii po prezidentských volbách (24. 04. 2022) Zdroj: Getty Images
Protesty ve Francii po prezidentských volbách (24. 04. 2022) Zdroj: Getty Images
Protesty ve Francii po prezidentských volbách (24. 04. 2022) Zdroj: Getty Images
Protesty ve Francii po prezidentských volbách (24. 04. 2022) Zdroj: Getty Images
Protesty ve Francii po prezidentských volbách (24. 04. 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Marine Le Penová získala ve 2. kole francouzských prezidentských voleb kolem 42 procent hlasů. Zdroj: Profimedia.cz
Emmanuel Macron oslavuje vítězství ve volbách. Zdroj: Profimedia.cz
Macron bude vládnout Francii dalších pět let. Zdroj: Profimedia.cz
Francouzi ve volbách vybírali z dvou naprosto rozdílných kandidátů. Zdroj: Profimedia.cz
Macron bude vládnout Francii dalších pět let. Zdroj: Profimedia.cz
Volební místnost v Lyonu. Zdroj: Profimedia.cz
Emmanuel Macron Zdroj: AP
Protesty ve Francii po prezidentských volbách (24. 04. 2022) Zdroj: Getty Images
Protesty ve Francii po prezidentských volbách (24. 04. 2022) Zdroj: Getty Images
Protesty ve Francii po prezidentských volbách (24. 04. 2022) Zdroj: Getty Images
Protesty ve Francii po prezidentských volbách (24. 04. 2022) Zdroj: Getty Images
Protesty ve Francii po prezidentských volbách (24. 04. 2022) Zdroj: Getty Images
Protesty ve Francii po prezidentských volbách (24. 04. 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Marine Le Penová získala ve 2. kole francouzských prezidentských voleb kolem 42 procent hlasů. Zdroj: Profimedia.cz
