Z Prahy do Ostravy za dvě hodiny. Kdy se v Česku dočkáme vysokorychlostních tratí?

Vysokorychlostní železnice má v budoucnu vést mezi Prahou a Drážďany, dále mezi Prahou a Brnem i na koridoru mezi Ostravou a Prosenicemi. Podle odhadů vyjdou investice na obě připravované rychlodráhy na více než 400 miliard korun, díky nim se jízdní doba mezi Prahou a Ostravou zkrátí na necelé dvě hodiny.

ČTĚTE TAKÉ: Železnici čekají velké změny. Nádraží v Praze nepoznáte, budovat se má i v Brně

Z Prahy za necelou hodinu budou cestující v Brně a za půl hodiny v Hradci Králové. Z Brna do Ostravy za tři čtvrtě hodiny. „Nová vysokorychlostní trať (VRT) z Drážďan do Prahy zkrátí čas cestujícím ze současných 2,5 hodiny na méně než hodinu,“ upozorňuje ministerstvo dopravy.

Brzy budeme stavět, slibuje stát

Přestože v Česku zatím nestojí ani metr vysokorychlostních tratí, Správa železnic slibuje, že se již brzy dočkáme. „V tomto desetiletí opravdu začneme. Významným počinem bude, až požádáme o posouzení vlivů na životní prostředí EIA. Po tomto souhlasu můžeme začít vykupovat pozemky a zahájit projektovou přípravu. Určitě bude velmi rezonovat, jakou formou by se to mělo hradit. Preferuje se forma soukromého kapitálu, tedy PPP,“ uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda pro CNN Prima NEWS.

Podobně hovořil v prosinci také ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Například chystanou stavbu vysokorychlostní železniční trati Moravská brána z Prosenic na Přerovsku do Ostravy by preferoval financovat právě formou partnerství veřejného a soukromého sektoru, tedy PPP. Vysokorychlostní trať Moravská brána budou využívat pouze osobní vlaky, jezdit po ní budou moci rychlostí až 320 kilometrů za hodinu. Jízda vlakem z Olomouce do Ostravy zabere 30 minut a z Přerova do Ostravy 15 minut.

13 fotografií

Na letiště budeme jezdit vlakem či metrem, psalo se před 15 lety. Zbyla jen deprese

Doprava

Podle novinových titulků z roku 2008 jsme už několik let měli na pražské letiště jezdit vlakem či metrem, projekty se však nepodařilo naplnit. K odletovým halám se nesvezeme dřív než v roce 2030, drobné ulehčení dopravě na jaře přinesou alespoň trolejbusy.

Stavba má začít v lednu 2026 a trvat má zhruba šest let. „V tuto chvíli prověřujeme možnost financovat Moravskou bránu jako jeden z prvních projektů PPP tak, aby bylo jisté, že s ní (stavbou) bude možné začít už v roce 2026,“ řekl Kupka. Podle něj by projekt PPP měl garantovat vysokou kvalitu stavby i dodržení termínů.

Do procesu EIA poslal rezort dopravy také úsek na jižní Moravě mezi Břeclaví a Brnem. Správa železnic předpokládá, že začne v roce 2027. Novostavba dvoukolejné trati má měřit 45 kilometrů a hotova má být v roce 2030.

Přínosem tratě bude rychlejší spojení z Brna do Břeclavi a v budoucnu, v případě, že se podaří postavit základ sítě vysokorychlostních tratí, se citelně zrychlí spojení mezi Prahou, Brnem a Ostravou a směrem na jih také s Vídní a Bratislavou. Díky nácestným stanicím nepůjde pouze o propojení metropolí, ale i regionů, jimiž budou tratě procházet.

Jak bude moderní cestování vypadat?

Zbrusu nové tratě nebudou využívat pouze rychlovlaky. „Po vysokorychlostních tratích bude jezdit více druhů vlaků, nejrychlejší, které dosáhnou až 320 kilometrů za hodinu, budou zastavovat ve velkých městech. Ty, které budou obsluhovat především české regiony, budou jezdit pomaleji a využijí jednotlivých sjezdů a zastávek na vysokorychlostních tratích,“ vysvětlil Pavel Hruška, náměstek Stavební správy vysokorychlostních tratí v rámci Správy železnic.

Zajímavým aspektem budou nově budované terminály nedaleko velkých měst. Mezi nimi například stanice Praha-východ. „Vlaky na trase Praha–Brno budou zastavovat jak na klasických stanicích v centrech měst, tak na terminálech na jejich předměstích, které budou sloužit především pro obyvatele přilehlého regionu,“ vysvětlil Hruškův kolega Marek Pinkava.

„Budoucí provoz na vysokorychlostních tratích připravujeme tak, aby vysokorychlostní vlaky byly co nejvíce využitelné pro co nejširší skupinu cestujících. Předpokládáme, že budou jezdit jak vlaky expresní, dálkové pro mezinárodní cestující, tak rychlé regionální vlaky pro každodenní dojíždění do zaměstnání,“ doplnil.

Stát si od výstavby vysokorychlostních tratí slibuje výrazné navýšení kapacity železniční sítě a zrychlení spojení na vytížených tratích. O výstavbě se v Česku hovoří od 90. let, přípravy začaly až v poslední době. V současnosti je na českých železnicích maximální povolená rychlost 160 kilometrů v hodině. Nejrychlejší trasy by měly v budoucnu umožnit rychlost až 320 km/h, další okolo 200 km/h.