Rozhovor s generálním ředitelem Správy železnic Jiřím Svobodou
Pravidelné dopravní kolapsy, které v minulých letech zasahovaly železnici kvůli rekonstrukcím tratí, se již nebudou opakovat. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS o tom mluvil generální ředitel Správy železnic (SŽ) Jiří Svoboda. Kromě chystaných projektů hovořil také o rostoucím počtu sebevražd pod koly českých vlaků. Kromě toho, že se jedná o lidskou tragédii, způsobují nemalé dopravní komplikace.
Aktuálně běží kampaň, kterou chcete upozornit na časté sebevraždy na železnici. Jak moc velké je to v současné době téma?
Rok 2023 je velice náročný v tom, že opravdu přibývá velký počet osob, které se rozhodnou skončit život přímo na železniční infrastruktuře. Je tedy velkým tématem, jak vůbec tomu předejít, jakou dělat osvětu či kampaň. Rozhodli jsme se to realizovat trochu emoční formou, jelikož nám psychologové radili, že to bude mít větší vliv nejenom na jednotlivce, ale také na rodiny lidí, kteří mají nějaké problémy.
ČTĚTE TAKÉ: PŘEHLEDNĚ: České dálnice čeká rekordní prodloužení. Kde všude se příští rok urychlí doprava?
Úmrtí na železnici tedy přibývá?
Ve smyslu, že se někdo rozhodne ukončit svůj život, počet bohužel neustále roste. Co se týče neúmyslných tragédií třeba na přejezdu, je to spíše stejné, nebo je trend dokonce klesající.
S bezpečností souvisí také zavádění systému ETCS. Bezpečnostní prvky se testují na trati mezi Olomoucí a Uničovem, kde kvůli tomu v minulých týdnech docházelo k nemalým zpožděním. Daří se problémy analyzovat a odstraňovat?
Systém ETCS má v podstatě zajistit, aby byl lidský faktor v případě selhání okamžitě nahrazen. Digitalizace tedy určitým způsobem vstupuje do autonomie hnacího vozidla, přesto tam samozřejmě pořád musí být obsluha ve formě strojvedoucího. Závady jsou vnímané všelijak. Jsem velice rád, že jsme výhradní provoz spustili na regionální trati, protože hrozně moc věcí vázajících se na spolehlivost nelze zkoušet nanečisto, ale musí to být za provozu. Už nyní vidíme řadu chyb, které se musí odstranit. Jednou na straně železniční infrastruktury, podruhé přímo na straně vozidla, anebo monitoringu zařízení. Z pohledu těchto tří týdnů si troufnu říct, že přestože zejména v říjnu byla statistika alarmující, vidíme už zlepšení a v roce 2024 bude systém vyřešen.
Jaký je harmonogram zavádění systému na zbytek železničních tratí v Česku?
Zlomový má být rok 2025. Nyní je velmi diskutováno, zda to skutečně myslíme vážně, že na koridorových tratích bude výhradní provoz. Myslím si, že příští rok to bude velkým tématem, protože ne všude je vše připraveno, ať už z pohledu infrastruktury, nebo z pohledu dopravců. Stále platí, že musíme termínu 2025 věřit, protože zařízení je skutečně bezpečné a může nám často vyřešit fenomén kapacity a plynulosti na české železnici.
Právě v souvislosti se zpožďováním vlaků čelila Správa železnic v minulosti velké kritice. Například během léta 2022, kdy se vlaky v důsledku stavebních prací zpožďovaly až o celé hodiny. Na nedávné tiskové konferenci jste sice hovořil o zlepšení v posledním roce, ale zároveň avizujete další významné opravy jako například v České Třebové. Mají se cestující znovu obávat pravidelného zpožďování?
Na těch nejvytíženějších tratích určitě ne. Uzel Česká Třebová je velice rozsáhlý, ale nebude mít tak radikální vliv, jako například tratě Poříčany–Velim, Ústí nad Orlicí – Brandýs, uzavření tratě Blansko–Brno. Tohle všechno máme za sebou. Čili to, co bylo roce 2022 hojně zmiňováno, už se opakovat nebude.
Správa železnic buduje také trať na pražské letiště. Na své vybudování čeká zřejmě nejsložitější podzemní úsek mezi Dejvicemi a Veleslavínem. Dá se tedy skutečně očekávat, že bude hotovo v roce 2030?
Zpřesňování data bude zlomové v roce 2024, kdy nás čekají všechny geologické průzkumy, jelikož tunel bude v hloubce několika desítek metrů. Probíhá také jednání s Ústřední vojenskou nemocnicí, co bude znamenat ražba. Přesto si myslím, že se v roce 2030 vlakem dostaneme komfortněji na Kladno, ale samozřejmě i na Letiště Václava Havla.
Horkým tématem je také budoucnost železničního mostu pod Vyšehradem. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) řekl, že se rozhodne do konce roku. Věříte, že ho dokážete přesvědčit pro váš návrh, aby byl postaven most nový?
Upřímně, já ho nijak nepřesvědčuji. Pan ministr chce mít všechny informace do každého detailu. Všechna fakta dáváme na stůl jak panu ministrovi, tak také veřejnosti.
Je pro Správu železnic vůbec reálné uvažovat ještě o záchraně a rekonstrukci stávajícího mostu?
Jednou jsem řekl větu, kterou mi dnes vracejí, že se dá všechno opravit. Ale dnes vidíme, že na dostatečně kapacitní propojení obou břehů bude potřeba alespoň tříkolejný most. Za mě je nový most opravdu potřeba. To ale neznamená, že nevnímám, co je s tím spojené, ať už z hlediska historického, anebo z pohledu panoramatu.
V souvislosti s železnicí se neustále hovoří také o vysokorychlostních tratích. Kdy se konečně svezeme?
V tomto desetiletí opravdu začneme. Významným počinem bude, až požádáme o posouzení vlivů na životní prostředí EIA. Po tomto souhlasu můžeme začít vykupovat pozemky a zahájit projektovou přípravu. Určitě bude velmi rezonovat, jakou formou by se to mělo hradit a preferuje se forma soukromého kapitálu, tedy PPP.
