Se začátkem července se Česko po 13 letech ujme předsednictví Rady Evropské unie. Ilustrační foto. Zdroj: Profimedia.cz
Se začátkem července se Česko po 13 letech ujme předsednictví Rady Evropské unie. Bude moci na šest měsíců nastavovat agendu celé sedmadvacítky. Do čela vrcholného orgánu EU se na půl roku symbolicky postaví český lídr – premiér Petr Fiala (ODS).
Když předsedalo Česko Radě Evropské unie naposledy, psal se rok 2009 a Praha představila Bruselu program EEE (ekonomika, energetika a EU ve světě). Tehdy ale měli čeští politici jiné věci na práci než zkrášlovat unii. Právě v intervalu předsednictví totiž v tuzemsku padla koaliční vláda Mirka Topolánka a Česko nebylo při výkonu předsednictví příliš efektivní.
Už zanedlouho – 1. července – dostane ale Praha druhou šanci. Zatímco v rámci Evropské komise, parlamentu a rady se řeší problémy unie jako celku, prostřednictvím Rady Evropské unie mohou státy formovat politickou agendu na národní úrovni.
Pokud bude česká vláda dostatečně průbojná, bude moci své vlastní problémy promítnout i do agendy Bruselu. Jednoduché to ale nebude.
Ve vleku Francie a Švédska
Evropská unie je rozběhlý kolos, který je těžké korigovat. Zákony se rozpracovávají roky a předsednická země většinou jen může některá témata legislativně ladit a případně přinést pár nových myšlenek. Předsedající stát se také stará o koordinaci hospodářské politiky členských států a má v určitých otázkách rozhodovací pravomoc. Hlavní roli mají ministři členských zemí EU, kteří jsou zodpovědní za právě probíranou agendu. To znamená, že pokud se například řeší hospodářství, prim mají ministři financí.
Prosazení čistě české politiky není lehké ani kvůli tomu, že v rámci rotujícího předsednictví, kterého se po šesti měsících ujímají postupně všechny členské státy, se vždy tvoří trojice zemí, které předsedají Radě EU hned po sobě. V případě Česka jde o silné politické hráče – Francii a Švédsko. Francouzské předsednictví začíná počátkem roku 2022, po českém pak v lednu 2023 přijde na řadu to švédské.
Předsednický stát má větší šanci na prosazení určité agendy, pokud ji rozpracuje spolu se svými kolegy v trojici. Bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer CNN Prima NEWS řekl, že by Praha mohla zúročit hlavně spojenectví s Paříží. Francii i Česko podle něj trápí tlak Bruselu na solární a větrnou energii a na potlačení uhelných a jaderných zdrojů. „Jsme v řadě s Francouzi, máme společný zájem a tím je jaderná energetika. Tam bych začal hledat styčné body. Pro nás to může být jinak problém,“ komentoval Singer v pořadu Interview.
Šance na propagaci Česka
Krom nastavování agendy a řešení politických témat bude mít Česko šanci propagovat v rámci EU svou zemi a lákat do tuzemska zahraniční novináře a politiky na jednání. Podstatná část práce Rady EU sice probíhá v Bruselu, některé mítinky se ale konají právě na území předsedajících států.
Řada expertů se ale obává, že Česko další šanci na úspěšné předsednictví promarní. Štafety v Radě Evropské unie se totiž ujme relativně krátce po sněmovních volbách, ve kterých se více řešila jiná politická témata. „Předsednictví je na politické úrovni nepřipravené. Nebyla mu dána politická priorita. Nejhorší, co by se mohlo stát, je zrušení předsednictví. Byla by to velká ostuda,“ uvedl Stanislav Polčák (STAN) v pořadu K věci.
Často se hovoří také o tom, že v projektu českého předsednictví není dostatek financí, a Česko tak bude mít v expertním týmu málo lidí. Úspěch půlročního tažení tak bude záviset i na řadě nadšenců, studentů a stážistů, kteří se na programu předsednictví podílejí.
