Jak to aktuálně vypadá v ulicích Mykolajivu?
Ukrajinské barvy již hrdě vlají nad Chersonem a spolu s tím se začínají na sociálních sítích hromadit i videa z bojů, které osvobození strategického přístavního města na jihu okupované země doprovázely. Mezi nejpůsobivější patří záběry zkázy, kterou dokáží rozpoutat salvové raketomety připomínající systém BM 13-16 Kaťuša, jenž nechvalně proslul již za druhé světové války, a to pod přiléhavou přezdívkou Stalinovy varhany.
Ukrajinský softwarový inženýr Roman Kyryliuk, který po vypuknutí války začal svoji službu jako dobrovolník v armádě, na sociální síti Twitter sdílel děsivý koncert raketometů, jenž se měl uskutečnit v rámci bojů o Cherson. Ačkoliv nejprve svůj příspěvek tituloval jako útok obávaných raket HIMARS od strýčka Sama, později vyšlo najevo, že jde nejspíš o zuřící raketomet BM-21 Grad, který Ukrajinci ukořistili od prchajících Rusů. „Kdo ho najde, tomu patří. Ale protože jsou Ukrajinci poctiví, vrátí munici Rusům,“ glosoval příspěvek jeden z komentujících.
HIMARS in Kherson = Russian orks go home pic.twitter.com/AYoiFv0K9Z
— Roman Kyryliuk 🇺🇦 (@KyryliukRoma) November 11, 2022
Ruští orkové, jděte domů
BM-21 Grad je sovětský salvový raketomet ráže 122 mm. Jde o systém určený k provádění soustředěných paleb na větší prostory protivníka a ničení palebných prostředků a bojové techniky. Zkonstruovaný byl v 60. letech 20. století a na veřejnosti se poprvé objevil již v roce 1964. Systém umožňuje odpal až 40 kusů raket, které jsou umístěny na podvozku přidruženého nákladního vozu.
Záběry této smrtonosné zbraně, které je v době konfliktu nemožné věrohodně ověřit, válčící ajťák Kyryliuk doplnil také stručným, ale jasným, vzkazem: „Rušní orkové, jděte domů!“ Podle portálu Vgorode se označení „ork“ jako nelichotivý název pro agresory vyslané Kremlem vžilo mezi Ukrajinci již během bojů v roce 2014. Po zahájení invaze koncem letošního února výraz oprášila nejen ukrajinská média, ale také politici nebo uživatelé sociálních sítí.
Ukrajinský záchranář jde kolem hořícího auta po ruském bombardování Kyjeva. (11. října 2022) Zdroj: AP
Hasiči v Kyjevě likvidují požár po ruském bombardování. (10. října 2022) Zdroj: AP
Jedna z ruských raket zasáhla i dětské hřiště v Kyjevě. (11. října 2022) Zdroj: AP
Po ruském bombardování Kyjeva byla v ulicích vidět krev. (10. října 2022) Zdroj: AP
Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Hlášeni jsou mrtví i ranění. Zdroj: Profimedia.cz
Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Hlášeni jsou mrtví i ranění. (10. října 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Následky ruského bombardování Kyjeva, 10. října 2022 Zdroj: AP
Hasiči i záchranáři se snažili pomoci lidem poté, co Rusko Kyjev ostřelovalo raketami. Zdroj: Profimedia.cz
Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Hlášeni jsou mrtví i ranění. (10. října 2022) Zdroj: AP
Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Hlášeni jsou mrtví i ranění. (10. října 2022) Zdroj: AP
Cílem ruského útoku v Kyjevě se stal i německý konzulát. (10. října 2022) Zdroj: AP
Následky ruského ostřelování Kyjeva, 10. října 2022 Zdroj: AP
Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Hlášeni jsou mrtví i ranění. (10. října 2022) Zdroj: AP
Následky ruského ostřelování Kyjeva, 10. října 2022 Zdroj: AP
Následky ruského ostřelování Kyjeva, 10. října 2022 Zdroj: AP
Rusové ostřelovali Kyjev, na místě jsou mrtví i ranění. Zdroj: AP
Ukrajinský záchranář jde kolem hořícího auta po ruském bombardování Kyjeva. (11. října 2022) Zdroj: AP
Hasiči v Kyjevě likvidují požár po ruském bombardování. (10. října 2022) Zdroj: AP
Jedna z ruských raket zasáhla i dětské hřiště v Kyjevě. (11. října 2022) Zdroj: AP
Po ruském bombardování Kyjeva byla v ulicích vidět krev. (10. října 2022) Zdroj: AP
Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Hlášeni jsou mrtví i ranění. Zdroj: Profimedia.cz
Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Hlášeni jsou mrtví i ranění. (10. října 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Následky ruského bombardování Kyjeva, 10. října 2022 Zdroj: AP
Hasiči i záchranáři se snažili pomoci lidem poté, co Rusko Kyjev ostřelovalo raketami. Zdroj: Profimedia.cz
Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Hlášeni jsou mrtví i ranění. (10. října 2022) Zdroj: AP
Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Hlášeni jsou mrtví i ranění. (10. října 2022) Zdroj: AP
Cílem ruského útoku v Kyjevě se stal i německý konzulát. (10. října 2022) Zdroj: AP
Následky ruského ostřelování Kyjeva, 10. října 2022 Zdroj: AP
Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Hlášeni jsou mrtví i ranění. (10. října 2022) Zdroj: AP
Následky ruského ostřelování Kyjeva, 10. října 2022 Zdroj: AP
Následky ruského ostřelování Kyjeva, 10. října 2022 Zdroj: AP
Rusové ostřelovali Kyjev, na místě jsou mrtví i ranění. Zdroj: AP
Válka v Chersonu nekončí
Osvobození Chersonu je dalším zásadním úderem, který Kyjev stále více krvácející Moskvě uštědřil. Podle reportéra CNN Prima NEWS na Ukrajině Patrika Kaizra se tamní obyvatelé nyní obávají tvrdé pomsty. V nedalekém Mykolajivu již následkem bombardování zemřelo během čtvrteční noci sedm lidí.
„Mluví se tu o tom, že Rusko připravuje odvetu za stažení z Chersonu a že masivně posbírá rakety, které má ještě k dispozici, a tvrdě zaútočí na Ukrajinu,“ popisoval Kaizr možné chování okupantů v následujících týdnech. Stejnou reakci provedlo již při úspěšném útoku na Kerčský most, který byl klíčovým spojením mezi pevninským Ruskem a okupovaným poloostrovem Krym.
Putinovo hackerské tsunami. Na Česko útočili ruští Anonymous, cílem byli i mobilní operátoři
Česká republika v říjnu čelila rekordnímu počtu kyberútoků. Za částí z nich stála ruská odnož hacktivistické skupiny Anonymous a Killnet. Cílem byly státní infrastruktura a dopravní podniky. Hackerským výpadům se nicméně nevyhnuli ani mobilní operátoři. Frekvence útoků narůstá už dlouhé roky, vše ale urychlila válka na Ukrajině. Experti uvádějí, že jedním z důvodů kyberútoků mohla být návštěva české delegace v Kyjevě.
Nespokojenost s Putinem roste
Na druhé straně barikády, v Rusku, je po událostech posledních dnů stále častěji k vidění narůstající revolta Putinových příznivců. A překvapivě i těch, které bychom směle mohli označit za skalní. Naposledy svému „carovi“ poslal několik zlých slovíček Putinův ideolog a vrchní poradce Alexandr Dugin, jak uvedl britský list Mirror.
Tentýž Dugin, jehož dcera nedávno zahynula při bombovém útoku, nyní parafrázoval skotského antropologa Jamese Georgea Frazera, který ve své knize Zlatá ratolest popisoval někdejší praxi zabíjení králů. Pokud panovník s absolutní mocí nedokázal zajistit déšť, a zabránit tak umírání svých poddaných, byl popraven.
Relativně brzký konec Vladimiru Putinovi předpovídá také politický analytik, který strávil nějakou dobu přímo v Kremlu, Abbás Galjamov. Na seznamu potenciálních Putinových nástupců Galjamov vidí například Dmitrije Patruševa. Syna Nikolaje Patruševa, šéfa Rady bezpečnosti a jednoho z hlavních ideologů režimu. Dmitrij Patrušev také sloužil jako ministr zemědělství ve vládě Dmitrije Medveděva. Mezi další kandidáty na Putinovo křeslo Galjamov řadí někdejšího ruského premiéra z éry Borise Jelcina Sergeje Kirijenka, starostu Moskvy Sergeje Sobjanina, nebo současného předsedu vlády Michaila Mišustina. Právě Mišustin by prý mohl uzavřít spojenectví s některými členy Putinovy ochranky a po převzetí moci sehrát roli umírněného vyjednavače se Západem.
