Vzpoura proti Vladimiru Putinovi? Prezidentova pravá ruka volá po jeho likvidaci
Výběr redakce
Proti vládci Kremlu Vladimiru Putinovi se obrací hněv stále většího počtu jeho příznivců. A překvapivě i těch, které bychom směle mohli označit za skalní. Naposledy svému „carovi“ poslal několik zlých slovíček Putinův ideolog a vrchní poradce Alexandr Dugin, jak uvedl britský list Mirror. Tentýž Dugin, jehož dcera nedávno zahynula při bombovém útoku.
„Dáváme panovníkovi absolutní moc, aby nás všechny, lidi, stát, občany v kritické chvíli ochránil,“ napsal podle listu Mirror Alexandr Dugin na sociální síť Telegram. Jestliže však selže, stihne jej „osud krále dešťů“, pokračoval Dugin v příspěvku, který byl ale krátce po jeho zveřejnění ze sociální sítě odstraněn.
Čtěte také
Alxandr Dugin parafrázoval skotského antropologa Jamese Georgea Frazera, který ve své knize Zlatá ratolest popisoval někdejší praxi zabíjení králů. Pokud panovník s absolutní mocí nedokázal zajistit déšť, a zabránit tak umírání svých poddaných, byl popraven.
Vyklizení Chersonu je zrada
„Není to jen ukazování síly při úspěších, nýbrž také o odpovědnosti za neúspěchy,“ doplnil Putinův ideolog Dugin. Dugin tak narážel na vyklizení největšího ukrajinského města, kterého se ruská okupační armáda během své takzvané speciální vojenské operace dokázala zmocnit. Opuštění Chersonu Dugin považuje za zradu a krok k Armagedonu.
Dugin však zdaleka není první ani jediný, u kterého Vladimir Putin ztrácí svou důvěru. Analytici časopisu The Economist popsali, že proti vládci Kremlu se už šikuje i mocná byznyso-politická elita, které s Putinem postupně dochází trpělivost.
Vícero Economistem oslovených expertů ruského původu zmínilo několik posledních kroků, které vážně otřásly Putinovou autoritou. Patří mezi ně například částečná mobilizace, jež byla odstartována na konci září.
Elity hrají na sebe
„Bylo to tak absurdní, že to velmi pravděpodobně podkopalo Putinovu auru nepřemožitelného člověka, a to i v rámci Ruska. Do září ruské elity Putina pragmaticky víceméně podporovaly, ale věci se vyvinuly tak daleko, že si dnes musí vybrat mezi různými scénáři jakési porážky,“ uvedla pro časopis The Economist politická konzultantka Tatjana Stanovaja.
Podle ní vojenská porážka Ruska s největší pravděpodobností povede ke kolapsu celého Putinova režimu, a to se všemi riziky pro ty, kteří Putina podporovali. „Putinova bojovnost vyvolává otázku, zda jsou ruské elity připraveny se jej držet až do hořkého konce. Zejména když se stupňují hrozby použití jaderných zbraní,“ dodala Sanovaja. Putin se totiž změnil ze symbolu a záruky jakési stability v představitele reálného nebezpečí, a to právě i pro jeho příznivce.
Čtěte také
Kdo Putina může nahradit?
Relativně brzký konec Vladimiru Putinovi předpovídá také politický analytik, který strávil nějakou dobu přímo v Kremlu, Abbás Galjamov. „V příštích několika týdnech či měsících si elita, jejíž členové vždy důvěřovali ve schopnosti Vladimira Putina ochránit svůj režim i je samotné, uvědomí, že je to především na nich, aby sebe i své životy ochránili. A to zvětší jejich úsilí při hledání Putinova nástupce v rámci stávajícího systému,“ uvedl pro The Economist.
Na seznamu potenciálních Putinových nástupců Galjamov vidí například Dmitrije Patruševa. Syna Nikolaje Patruševa, šéfa Rady bezpečnosti a jednoho z hlavních ideologů režimu. Dmitrij Patrušev také sloužil jako ministr zemědělství ve vládě Dmitrije Medveděva. Mezi další kandidáty na Putinovo křeslo Galjamov řadí někdejšího ruského premiéra z éry Borise Jelcina Sergeje Kirijenka, starostu Moskvy Sergeje Sobjanina, nebo současného předsedu vlády Michaila Mišustina. Právě Mišustin by prý mohl uzavřít spojenectví s některými členy Putinovy ochranky a po převzetí moci sehrát roli umírněného vyjednavače se Západem.
Čtěte také
Petr Musil byl ekonomický redaktor CNN Prima NEWS a vysokoškolský učitel, v současné době působí jako člen Národní rozpočtové rady.
