Prima Mazlíček: Jak vypadá záchrana divokých zvířat v Praze?
Kateřina Landová jezdí po Praze a okolí se Zvířecí záchrankou. Spolu se svým kolegou, se kterým se střídá, vyzvedává u nálezců divoká zvířata, která jsou zraněná nebo se ocitla v nouzi. Během sezóny mláďat se počet jejich výjezdů pohybuje okolo dvou set za měsíc.
Auto s nápisem „ZVÍŘECÍ ZÁCHRANKA“ můžete potkat jak v Praze, tak v jejím okolí. Pokud to stav zachráněných zvířat vyžaduje, končí v záchranné stanici v pražských Jinonicích nebo ve Velkém Chlumci. V opačném případě se záchranáři postarají o jejich vypuštění na vhodném místě. V reportáži nad článkem můžete vidět třeba vypouštění kachny s mláďaty u Milíčovského rybníku.
Zachraňují a informují
Hlavním cílem záchranářů je ušetřit čas pracovníkům záchranných stanic, kteří se mohou místo ježdění po metropoli starat o své „pacienty“. A pro jaká zvířata Kateřina Landová nejčastěji jezdí? „Kolem sezóny to jsou většinou opravdu mláďata, ale musíme si být jistí, že tu pomoc opravdu potřebují, abychom je nebrali zbytečně a nezahlcovali zbytečně záchranné stanice. V Praze to jsou nejčastěji kachny, které převážíme, holubi, ale můžou to být různí běžní ptáci, kteří jsou ve městech, sýkorky, sojky a podobně,“ vyjmenovává Landová.
Paní krtková! Našli ji malátnou v Podolí na cyklostezce, přijeli si pro ni ze záchranné stanice v Praze. Ve stanici si...
Posted by Záchrana zvířat v Praze on Wednesday, May 11, 2022
Zbytečné odebírání mláďat je jednou z příčin, proč už od předjaří bojují záchranné stanice s kapacitou. Proto se Zvířecí záchranka snaží i o osvětu. „Každé zvíře potřebuje specifické zacházení, specifickou manipulaci, a proto je vždycky nejlepší zavolat, poradit se po telefonu, co se dá udělat přímo na místě, a nemusíme k tomu ani vyjíždět, ale musí se to udělat správně,“ zdůrazňuje Landová a přidává případ z rána, kdy volala žena kvůli mláděti kalouse ušatého. „Podle fotky a videa vypadalo výborně, nic mu nebylo, takže stačilo ho vysadit na nějakou větev, kde počká na rodiče – ta mláďata jsou hodně hlasitá, snadno si je najdou. Takže to dobře dopadlo a mládě nemuselo do stanice.“
Když emoce škodí
Ne vždy jde ale takové vysvětlování o pravidlech přírody lehce – zvláště v případě, kdy se do záchrany připletou emoce. „Bohužel se při ‚záchranách‘ ptáčat nebo roztomilých zajíčků potýkáme s neznalostí toho, jak to v přírodě funguje. Snažíme se vysvětlit, že když necháme to roztomilé zvířátko na zemi jen tak a odejdeme pryč, může to být v některých případech správný postup. Ale někdy emoce převládnou, zvíře si lidi vezmou domů, a pak nám volají, že mají doma umírající zvíře,“ popisuje záchranářka.
Když Vám pacient visí ve dvaceti metrech... Když máme štěstí (a zatím to vždycky vyšlo), na zavolání nám přispěchá na...
Posted by Záchrana zvířat v Praze on Friday, April 8, 2022
Kromě nepochopení přírody se Zvířecí záchranka potýká i s nepochopením vlastního fungování. Ne každý volající je ochoten akceptovat fakt, že cestování po hlavním městě zabere čas a že před „jejich zvířetem“ jsou na pořadníku ještě jiná. Emoce se ale nevyhýbají ani Kateřině Landové. „Není dobré se jimi nechat pohltit – pokud to chcete dělat profesně. Pokud vám nějaké zvíře umírá v rukách, tak to prostě musíte zkousnout a věnovat se dalším případům. Je dobré si říct, že jste pro ně udělali maximum.“
Jak vypadá záchrana zvířat v Praze ve skutečnosti? A jaké jsou nejčastější příčiny výjezdu Zvířecí záchranky? To se dozvíte v reportáži nad článkem.
