Zachráněné vydrýsky čeká návrat do přírody. Ne všude jsou ale vítáni
Roztomilá, líbivá a hravá - taková jsou vydří mláďata. Zdroj: Záchranná stanice Pavlov
Osmnáct vydřích mláďat skončilo během loňského roku v záchranných stanicích. Ošetřovatelé je teď připravují na návrat do přírody. Proti vydrám se však ozývá stále více námitek, zvláště ze strany rybářů. Podle odborníků má ale vydra v české přírodě své místo.
„V první půlce prosince jsme převzali dvě vydřata. Jejich matka zemřela na silnici u odbočky k čerpací stanici u Šlapanova. Tamější propustek pod silnicí nemá suché břehy a je poměrně dlouhý, pravděpodobně z toho důvodu se vydří samice rozhodla do něj nelézt a šla raději přes silnici,“ uvádí Záchranná stanice Pavlov na svých stránkách. Příběh dvou vydřích kluků měl (na rozdíl od jejich matky) šťastný konec. Přidali se tak k dalším 16 vydřím mláďatům přijatých záchrannými stanicemi na našem území v roce 2021.
Záchranná stanice Pavlov patří k těm, které mají pro odchov vydřích mláďat vhodné podmínky. „Některé vydry zůstanou v Pavlově, jiné se vrátí do přírody a dvě malá vydřata se dokonce přestěhovala do Německa, kde budou ve vzdělávacím středisku Wildpark Alte Fasanerie ve Weilburgu nedaleko Frankfurtu nad Mohanem přispívat k osvětě, propagaci a vzdělávání v oblasti přírody a životního prostředí,“ uvádí vedoucí stanice Zbyšek Karafiát. Kromě Německa spolupracuje Karafiát i s organizací The Dutch Otterstation Foundation, která z pavlovské stanice mláďata vyder odebírá a vypouští do volné přírody v Holandsku, kde jsou vydry ohroženy vyhynutím.
Hlavně nepodlehnout roztomilosti
Aby se mohly vydry vrátit zpět do přírody, potřebují co nejmenší kontakt s člověkem. „Vloni jsme přijali jedno vydří mládě, ale v rámci stanic jsme vytvořili skupinky zhruba stejně starých mláďat, takže teď máme tři. Jsou zcela mimo dosah lidí a připravujeme je na vypuštění,“ popisuje vedoucí Záchranné stanice Huslík Luboš Vaněk. Právě v této záchranné stanici mají kromě vydřích mláďat i dva dospělé jedince, které lidé mohou během prohlídky expozic zahlédnout.
Vydří mláďata si mezi sebou vytváří vazby, které jim nahrazují mateřskou lásku. Zdroj: Záchranná stanice Pavlov
Odchov vydry není jednoduchý, což je jeden z faktorů, proč mají ošetřovatelé ve stanicích tendenci k mláďatům přilnout. „Při nálezu mláďat se řada stanic dostává do emočně vypjaté situace, zda si mládě neponechat, neboť právě ‚chlupatí‘ pacienti jsou velice atraktivní a snadno ochočitelní. Naštěstí jsme tomuto pokušení nepodlehli a dnes se mladá vydra připravuje ve společnosti s jinou vydrou na život v přírodě,“ popisuje vedoucí Záchranné stanice živočichů Rokycany Pavel Moulis. „Čtyřicet procent je krmení, šedesát pocit mláděte, že má matku. Každé mládě potřebuje péči a cit, proto jsme vytvořili vydří skupinky, kde si mohou mláďata vytvářet vazby mezi sebou,“ doplňuje Luboš Vaněk.
Součást přírody nebo škůdce?
Vypouštění chráněné vydry říční zpět do volné přírody nesou nelibě především rybáři, kteří tuto kunovitou šelmu vnímají jako velkou hrozbu. „Vydra je jednou z tradičních ukázek, jak se k původním divokým zvířatům chováme rozporuplně. Ano, chytá ryby, či hodně ryb, ale to proto, že jsme změnili poměry v přírodě a ryby jí ‚naservírovali‘ v uzavřených nádržích (rybnících atd.),“ říká zoolog a ekolog Miloš Anděra. „Vydra je rozšířena takřka celostátně, ale populace je stále zranitelná, vydry ohrožuje především doprava (často končí pod koly aut) a také pytláctví. Rybářům se škody proplácejí dle zákona o náhradách škod. Je také možné zabezpečit sádky či rybník elektrickým ohradníkem,“ doplňuje Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Vydry ze Záchranné stanice Pavlov budou šířit osvětu i za hranicemi. Zdroj: Záchranná stanice Pavlov
Dospělá vydra dokáže za den spořádat až jedno kilo ryb a rybníky nebo uměle upravená koryta řek a potoků jsou pro ni takřka „švédským stolem“. V některých částech Německa proto přistoupili ke kácení stromů a křovin do vody, kde poskytnou rybám chybějící možnost úkrytu, což vydrám ztěžuje jejich lov. „U vydry výrazně, až z 80 %, převažují ryby a ostatní vodní živočichové. Hlodavci, vodní ptáci, žáby, raci a měkkýši či dokonce větší hmyz jsou spíše doplňkem jídelníčku,“ popisuje Anděra, podle kterého má vydra v české přírodě nezpochybnitelné místo.
To však neplatí o norkovi americkém, což je invazní druh, se kterým si lidé vydru často pletou. „Norek je vyslovený ‚potravní oportunista‘, tj. sežere vše, co se mu naskytne. Dovede sice na chovném rybníku příležitostně napáchat velké zlo, ale hlavně se zajímá o hlodavce do velikosti potkana až ondatry, vodní ptáky, užovky, obojživelníky a měkkýše i raky, ryby jsou spíše příležitostná kořist,“ popisuje Miloš Anděra. Zvlášť velký problém může norek způsobit v menších a mělkých potocích s kamenitým dnem, které pro vydru nejsou zajímavé. Pro norka jsou však zdrojem raků, kteří u nás patří k ohroženým živočichům. Škody páchané norkem na populacích nejen raků jsou ale často připisovány právě vydrám.
Čtěte také
Již několik let se profesně i soukromě věnuji tématům blízkým přírodě, zvířatům a jejich ochraně. Jsem součástí projektu Prima Mazlíček a podílím se na vzniku stejnojmenného televizního pořadu.
