Značná část živnostníků dostane možnost ulevit si od papírování kolem povinných odvodů. K prezidentově podpisu míří paušální daň, což znamená, že se OSVČ zkrátí čas, který musejí věnovat zpracování všech potřebných podkladů. Jedna paušální daň a jedna pravidelná měsíční platba jim, pokud zvolí tuto možnost, nahradí jak klasické daňové přiznání, tak i platby na sociální a zdravotní pojištění. Ekonomové ale radí si tuto změnu dobře propočítat.
Paušální daň budou moci využít živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné od příštího roku. Bude dobrovolná a zahrne odvod na sociální i zdravotní pojištění i daň z příjmů. Využít ji budou moci podnikatelé s ročními příjmy do jednoho milionu korun.
Pro příští rok činí paušální daň 5 469 korun měsíčně, za celý rok tedy 65 628 korun. Paušální daň bude složena z minimálního odvodu na zdravotní pojištění (2 393 korun), o 15 procent navýšeného minimálního odvodu na sociální pojištění (2 976 korun) a daně z příjmu fyzických osob ve výši 100 korun.
Důležité je, že ty OSVČ, které mohou a chtějí vstoupit do režimu paušální daně, musí tuto skutečnost oznámit příslušnému finančnímu úřadu nejpozději 10. ledna 2021. Při promeškání této lhůty už se situace nedá zvrátit a daná OSVČ musí na vstup do režimu paušální daně počkat až do roku 2022.
Klid od kontrol z berňáku
„Živnostníkům paušální daň ušetří čas a papírování, neboť nebudou muset komunikovat se třemi různými úřady, ale jen s jedním. Zbaví se složité administrativy a navíc budou mít klid od případných kontrol z finančního úřadu,“ uvedl ekonom Lukáš Kovanda.
Nejvýhodnější bude paušální daň podle odborníků pro živnostníky s výdajovým paušálem, kteří ale zároveň neuplatňují daňové slevy na děti a manželku. „Poplatník, který se rozhodne vstoupit do režimu paušální daně, ovšem ztrácí možnost například uplatnit slevu na poplatníka, slevu na manžela či manželku či slevu na invaliditu. Nemůže uplatnit ani úroky z hypoték nebo příspěvky na životní či penzijní pojištění a další. Každá OSVČ si tedy musí důkladně propočítat, zda se jí režim paušální daně vyplatí,“ vysvětlil Kovanda.
Nevyplatí se řemeslníkům či zemědělcům
Paušální daň se nevyplatí například řemeslníkům či zemědělcům, kteří využívají osmdesátiprocentní výdajový paušál. „Z těch živnostníků, kteří uplatňují šedesátiprocentní výdajový paušál, se paušální daň vyplatí hlavně těm s vyššími příjmy, nepřesahujícími ovšem milionový limit, kteří zároveň nemají děti ani manželku,“ dodal.
Doslova „ternem“ ale může být paušální daň pro mnohé OSVČ, respektive živnostníky, kteří uplatňují čtyřicetiprocentní výdajový paušál (např. autoři textů apod.). „Například bezdětný živnostník s ročními tržbami 800 tisíc korun, který uplatňuje čtyřicetiprocentní paušál, díky přechodu na paušální daň ušetří na odvodech státu 7 001 korun měsíčně čili 84 012 korun ročně. Pokud má jedno dítě, na které by jinak uplatnil slevu, pořád se mu přechod na paušální daň vyplatí, neboť měsíčně díky němu ušetří 5 734 korun. Pokud má dvě děti, ušetří díky paušální dani 4 117 korun.
Sněmovna souhlasila se zvýšením daňových příjmů krajů a obcí, jak to požadoval Senát v rámci novely o zavedení paušální daně pro živnostníky. Kraje a obce by tak měly získat více peněz ze záloh na daň z příjmů fyzických osob. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) změnu podpořila a odmítla i obavy některých senátorů, že změna povede k účelovému obcházení a růstu takzvané šedé ekonomiky.
