Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09 Zdroj: Profimedia.cz
Sliby ministra Vlastimila Válka (TOP 09) v souvislosti s koronavirem z období kolem voleb vzaly po jeho jmenování za své. Zatímco ještě v říjnu prohlašoval, že nebude chtít plošné testování ve školách, soustředí se na očkování ve firmách a na univerzitách a dá zelenou uznávání protilátek, v novém roce je vše jinak. Nutno říct, že částečně je na vině nová varianta koronaviru omikron. Ministr zřejmě úplně nepočítal s tím, že dojde k tak zásadní změně situace.
1. Plošné testování ve školách bych nespouštěl
„Debatoval bych, jestli je nutné trvat na screeningovém testování. Jednak to stojí strašné peníze a jednak mi pořád není jasný výsledek. Dopad ve školách na cokoliv je prakticky nulový a velmi pravděpodobně bych další plošné testování nespouštěl,“ řekl Válek v říjnu v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Omikron budeme mít do měsíce za sebou, zní od odborníků. Co vyplývá ze zahraničních dat?
Příští týdny budou zřejmě ve znamení prudkého šíření velmi nakažlivé varianty omikron. Postup vlny je však natolik rychlý, že by během měsíce mohlo být po všem, upozorňují někteří odborníci. Data ze zahraničí sice dávají optimistickou naději vzhledem k mírnějším průběhům samotné nemoci, zároveň však vysílají varovný signál, že pokud bude případů skutečně mnoho, nemocnice se mohou znovu naplnit.
Skutečnost je ale naprosto opačná. Vláda otočila a plošné testování žáků ve školách zavedla stejně jako předchozí kabinet.
„Po návratu dětí do škol začneme testovat v režimu pondělí/čtvrtek, jak doporučují odborníci. Očkování a třetí dávka slouží k tomu, aby člověk neměl vážný průběh nemoci. Uvědomujeme si, že i očkovaný člověk může být nakažený a šířit nemoc,“ prohlásil Válek těsně před Vánocemi. Testování žáků se postupně omezuje a bude pouze jednou týdně.
O plošném testování rozhodly podle Válka tří důvody: zachycení šíření varianty omikron, minimalizace rizika karantény a zjištění reálné pandemické situace ve školách. Omikron tak podle všeho změnil situaci natolik, že ministr se musel se svými sliby rozloučit.
Hlavním důvodem, proč ale Válek musel z některých svých slibů ustoupit, je příchod varianty omikron. „Omikron naprosto změnil situaci i původní plány. Svými vlastnostmi je to úplně nová epidemie, která proráží postinfekční i postvakcinační imunitu,“ reagovalo ministerstvo na obrat v předchozím vyjádření.
2. Podpora očkování na univerzitách i ve firmách
„Zadruhé je třeba řešit, jak posílit očkování – třeba ve fabrikách nebo na vysokých školách. Sešel bych se s Hospodářskou komorou a rektory,“ zněl další z ministrových slibů. Ani ten se splnit nepodařilo. S Hospodářskou komorou i zástupci zaměstnanců sice jednání proběhlo, ale očkování se netýkalo.
„My sami jsme trvali na tom, aby se nejprve řešilo testování a v tomto směru k nám byl pan ministr velmi vstřícný. O očkování se zatím nebavíme a není to v tomto okamžiku ani naše priorita,“ vysvětlil CNN Prima NEWS prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
O povinném očkování rozhodne omikron. Má ho už polovina nakažených v Praze, říká Hraba
O povinném očkování v Česku může nakonec rozhodnout nová varianta omikron. V pořadu K věci to řekl senátor Zdeněk Hraba (STAN). Pokud by se totiž koronavirová mutace projevila jako taková, která ohrožuje zdravotní systému, tak by podle politikova mínění země jinou možnost než zavést povinnost neměla.
Podobně se vyjádřil i šéf odborů Josef Středula. „Nic takového se zatím neřešilo. Pro nás je očkování to nejdůležitější pro zachování zdraví. Máme ale samozřejmě problém, že někteří lidé jsou z nějakého svého přesvědčení proti. Zaměstnavatelé ale nemají žádné zákonné pravomoci, jak takovou situaci řešit,“ vysvětlil CNN Prima NEWS Středula s tím, že na jediné schůzce se zatím řešilo pouze plošné testování. To ve firmách začne 17. ledna.
Jasná není zcela ani situace na univerzitách. Předseda České konfederace rektorů Martin Bareš redakci CNN Prima NEWS odpověděl, že zatím k žádné schůzce na toto téma nedošlo. „Pokud jde o případná další opatření ve vztahu k vysokým školám, očekáváme, že ještě budou probíhat další jednání,“ uvedl Bareš s tím, že v současné době se univerzity stejně jako ostatní pracoviště připravují na plánované testování. Zároveň po ministrovi žádá vyjasnění v oblasti povinného testování studentů zdravotnických oborů, kde podle něj aktuálně panuje nejasná situace.
3. Odborník na sledování JIP
„Zatřetí bych chtěl, aby byl zvláštní člověk, který bude sledovat JIP a počty pacientů na nich tak, aby se nám to nevymklo. Počty mírně stoupaly, nyní jsou stabilizované, ale je třeba to regionálně hlídat,“ chtěl před volbami ministr.
Třetí dávka je zbytečná, tvrdí imunolog. Hrozné vyjádření, škodí všem, reagoval Maďar
Do ostrého vzájemného sporu se kvůli posilující třetí dávce očkování dostali epidemiologové a imunologové. Část z nich tvrdí, že pro většinu lidí, zejména těch mladších, s příchodem varianty omikron nemá význam. Jiní trvají na tom, že se bez očkování neobejdeme.
Odborníka už vláda vybrala. „K vývoji sledování zatížení JIP uvádíme, že funkce národního koordinátora pro intenzivní péči zajišťuje nyní pan doktor Tomáš Vymazal jako koordinátor intenzivní péče,“ uvedl pro CNN Prima NEWS tiskový mluvčí zdravotnictví Ondřej Jakob.
V minulosti hlídal obsazenost lůžek například náměstek a anesteziolog Vladimír Černý. Vlastimil Válek minulý čtvrtek představil nový tým lidí – Národní institut pro zvládání pandemie, který čítá řadu odborníků. Právě oni budou nově těmi hlavními, kdo budou pandemii a vše kolem ní koordinovat.
4. Zelená protilátkám
Další z priorit mělo být uznávání hladiny protilátek, to se ale také změnilo. „Okamžitě bych spustil zjišťování protilátek u těch, kteří neprodělali covid, a bavil bych se o tom, abychom zjistili, jaká je vlastně promořenost v České republice a zda můžeme být klidnější,“ tvrdil ještě v říjnu Válek. Už v prosinci ale přiznal, že touto cestou se zatím vláda nevydá a postupně to opakoval čím dál razantněji.
„Kdyby byla delta, už máme protilátky v systému. Delta není, máme omikron. U omikronu jsou jiné protilátky než u delty,“ uvedl ministr v novém roce pro web Echo24 s tím, že uznávání protilátek tak nedává smysl. Ještě na podzim viděl největší problém v tom, že odborníci nejsou schopní definovat takovou hladinu protilátek, která by mohla být považována za dostatečnou.
