Drulák a Kubáček o vítězství Macrona
Emmanuela Macrona volili často Francouzi, kteří jen nechtěli mít v čele země Marine Le Penovou. Shodli se na tom ve Zprávách PLUS na CNN Prima NEWS bývalý velvyslanec ve Francii Petr Drulák a politolog Jan Kubáček. Ten vyjádřil domněnku, že Le Penová nedodrží své slovo, že to byla její poslední kandidatura na post hlavy státu. Pokud bude mít vůli a houževnatost, může být podle něj černým koněm příštích voleb.
Emmanuel Macron v nedělním druhém kole prezidentských voleb obhájil mandát se ziskem 58,55 % hlasů. „Hrálo roli, že ho volili lidé, kteří nechtěli Le Penovou. Počet Macronových příznivců představuje reálně pětinu voličů. Jeho většina je křehká a jsou v ní lidé, kteří prezidenta nemusí,“ zhodnotil výsledky prezidentských voleb ve Francii bývalý velvyslanec Drulák.
Nepokoje ve Francii? V případě triumfu Le Penové by byly větší, popsala reportérka
V Paříži protestovali po vyhlášení výsledků prezidentských voleb hlavně mladí, uvedla přímo z Francie reportérka CNN Prima NEWS Anna Kadavá. Dodala, že v případě vítězství neúspěšné kandidátky a krajně pravicové političky Marine Le Penové by ale byly demonstrace daleko větší. Nedělní vystoupení znovuzvolené hlavy státu Emmanuela Macrona pod Eiffelovou věží podle ní bylo teatrální a pečlivě připravené.
Dodal, že Macron ukořistil také část voličů Jeana-Luca Mélenchona, který se v 1. kole umístil na třetím místě se ziskem 22 % a za Le Penovou skončil o přibližně 400 tisíc hlasů. Mélenchon totiž svým stoupencům řekl, ať nevolí Le Penovou, podporu Macrona ale vzhledem rozdílnému programu doporučit nemohl.
„Pak jsou zde menší skupiny, kde zafungoval strach z Le Penové. Nejde o strach z extrémní pravice, lidé se báli, že kandidátka nebude ve funkci prezidenta kompetentní a nedokáže Francii vést,“ nastínil Drulák další aspekt, který rozhodl o Macronově znovuzvolení.
Krajně pravicová Le Penová letos na prezidentský úřad kandidovala už potřetí. V roce 2012 skončila v 1. kole na třetím místě, o pět let později prošla do kola druhého, ale stejně jako letos ji porazil Macron. Před pěti lety ale Macron získal přes 66 % a rozdíl mezi oběma kandidáty se tedy letos výrazně ztenčil. Le Penová však ještě před letošními volbami prohlásila, že pokud neuspěje, kandidovat už příště nebude.
Politolog Jan Kubáček tomu nevěří. „Pokud bude mít Le Penová vůli, zdraví a houževnatost, je i pro příště černým koněm. Její taktika oslovovat frustrované a opuštěné levicové voliče je úspěšná. To, že Macron nemá za sebou stabilní a vyhraněnou většinu, bude stát jeho spojence pozice v parlamentu. Tam může být varující kombinace protestní levice s Mélenchonem a vedle toho protestní středopravice Le Penové. To bude zakládat na problémy v kohabitaci premiéra a prezidenta,“ odhadl Kubáček výsledek parlamentních voleb, které se ve Francii uskuteční v červnu.
Kubáček: Le Penová je dáma minulosti
Volební účast dosáhla necelých 72 % a byla tak nižší než před pěti lety. Experti to přisuzují frustraci z toho, že mnozí voliči neměli ve 2. kole svého kandidáta a neakceptovali ani výběr mezi menším zlem. Macron jim údajně nerozumí a je to elitářský pokrytec, Le Penová pak nesplňovala podmínky kandidáta, který prezentuje budoucnost. „Pro mnohé je to dáma minulosti, kontroverze nebo radikálních tezí,“ zhodnotil Kubáček.
Macron ve svém oslavném projevu prohlásil, že hlasy od těch, kteří se snaží zastavit krajní pravici, bere jako velký závazek a chce být prezidentem všech občanů. „Když se podíváte pět let zpátky, říkal to samé. Běžným Francouzům ale od té doby zdražil život a nijak to nekompenzoval. Bude v tom pokračovat, a jelikož znovu už kandidovat nemůže, je politicky svobodnější. Kohabitace s premiérem a hněv se přetaví v silný mandát Mélenchona a Le Penové,“ odhadl politolog.
Drulák připomněl Macronovy pět let staré daňové kroky, z nichž měla nakonec největší užitek nejbohatší třída Francouzů, což prezidenta v očích běžných občanů poškodilo. Nová daň z nafty pak pomáhala rozdmýchat hněv v hnutí žlutých vest. „Macron je vnímán jako asociální prezident a je otázka, jestli se to může změnit,“ uvedl bývalý velvyslanec.
Macron bude vládnout Francii dalších pět let. Zdroj: Profimedia.cz
Macron bude vládnout Francii dalších pět let. Zdroj: Profimedia.cz
Macron bude vládnout Francii dalších pět let. Zdroj: Profimedia.cz
Debata Emmanuela Macrona a Marine Le Penové Zdroj: AP
Macron bude vládnout Francii dalších pět let. Zdroj: ČTK
Francouzsky prezident Emmanuel Macron Zdroj: Profimedia.cz
Marine Le Penová a Emmanuel Macron Zdroj: Profimedia.cz, AP
Protesty ve Francii po prezidentských volbách (24. 04. 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Protesty ve Francii po prezidentských volbách (24. 04. 2022) Zdroj: Getty Images
Protesty ve Francii po prezidentských volbách (24. 04. 2022) Zdroj: Getty Images
Protesty ve Francii po prezidentských volbách (24. 04. 2022) Zdroj: Getty Images
Protesty ve Francii po prezidentských volbách (24. 04. 2022) Zdroj: Getty Images
Macron bude vládnout Francii dalších pět let. Zdroj: AP
Protesty ve Francii po prezidentských volbách (24. 04. 2022) Zdroj: Getty Images
Macron bude vládnout Francii dalších pět let. Zdroj: Profimedia.cz
Macron bude vládnout Francii dalších pět let. Zdroj: Profimedia.cz
Macron bude vládnout Francii dalších pět let. Zdroj: Profimedia.cz
Debata Emmanuela Macrona a Marine Le Penové Zdroj: AP
Macron bude vládnout Francii dalších pět let. Zdroj: ČTK
Francouzsky prezident Emmanuel Macron Zdroj: Profimedia.cz
Marine Le Penová a Emmanuel Macron Zdroj: Profimedia.cz, AP
Protesty ve Francii po prezidentských volbách (24. 04. 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Protesty ve Francii po prezidentských volbách (24. 04. 2022) Zdroj: Getty Images
Protesty ve Francii po prezidentských volbách (24. 04. 2022) Zdroj: Getty Images
Protesty ve Francii po prezidentských volbách (24. 04. 2022) Zdroj: Getty Images
Protesty ve Francii po prezidentských volbách (24. 04. 2022) Zdroj: Getty Images
Macron bude vládnout Francii dalších pět let. Zdroj: AP
Protesty ve Francii po prezidentských volbách (24. 04. 2022) Zdroj: Getty Images
