Česko je zdrojem zisků zahraničních firem, ale samo vybírá stovky miliard zisků v cizině. Zdroj: ČTK
Jedním z předvolebních taháků některých politických stran je zastavení odlivu zisků zahraničních firem. Nejen že kandidující subjekty neříkají, jak toho chtějí docílit, ale zároveň zamlčují, že Česká republika inkasuje nižší stovky miliard ročně v podobě zisků z investic tuzemských firem v zahraničí. Skutečnost si přitom může každý zjistit z volně dostupných údajů o vývoji platební bilance, které zveřejňuje Česká národní banka.
„Zastavíme odliv peněz do zahraničí a zavedeme bankovní a digitální daň,“ hlásá KSČM ve svém programu do nadcházejících voleb do Poslanecké sněmovny. „Zatavíme odliv zisků, ale i státní plýtvání,“ slibují Piráti. „Peníze vydělané v ČR patří do ČR. Zabráníme odlivu zisku do zahraničí,“ shoduje se s Piráty Volný blok. Hned v několika bodech svého programu se odlivu zisků dotýká také ČSSD.
Jenže žádná ze zmíněných stran nebo hnutí neříká, že rovněž Česká republika inkasuje nemalé prostředky v podobě zisků z aktivit, které v zahraničí podnikají tuzemské firmy. Při pohledu do platební bilance České republiky, kterou pravidelně zveřejňuje Česká národní banka, zjistíme, že jde o více než sto miliard korun ročně, které do Česka takto přitečou.
Odliv z Česka klesl o třetinu
„Politici s oblibou zmiňují jen finální bilanci přílivu a odlivu zisků z investic. Ta se skutečně dlouhodobě pohybuje kolem 300 miliard korun v náš neprospěch, jenže jde o velké zjednodušení. Pokud by chtěl kdokoli z moci státu omezit, či dokonce zastavit vybírání zisků zahraničními společnostmi z jejich aktivit v Česku, pak by to mělo dalekosáhlé důsledky,“ upozornila Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické.
Platební bilance zachycuje veškeré toky peněz mezi domácí zemí a zahraničím. Najdeme na ní tedy i příliv a odliv zisků z investic zahraničních firem v České republice, stejně jako příliv zisků českých firem z jejich investic v zahraničí. V roce 2019 k nám takto připlynulo skoro 205 miliard korun, za hranice směřovalo 538,5 miliardy. Došlo tedy k čistému odlivu ve výši přes 333 miliard korun. Loni do Česka přiteklo necelých 177 miliard, odteklo z něj téměř 385 miliard, výsledek tedy představoval čistý odliv ve výši necelých 208 miliard korun.
Vděčná politická karta
„Samo o sobě to není nic divného. Jestliže k nám v předchozích letech proudil kapitál, pak proto, aby jej jeho vlastníci u nás zhodnotili. Je tedy logické, že si pak zisk vyberou, české firmy to v zahraničí dělají úplně stejně,“ vysvětlila pro CNN Prima NEWS Hedija. Rozdíl je pouze v tom, že Česká republika ještě není tak kapitálově silná, aby dokázala svými investicemi venku převážit objem zahraničních investic doma.
„To se ale dříve či později změní, a i Česko bude v pozici čistého investora, a časem i v pozici země, která je čistým příjemcem zisků ze zahraničních investic,“ dodala ekonomka s tím, že jde o vděčnou politickou kartu. „Politici s ní ale hrají falešně, ať už záměrně nebo z nevědomosti,“ uzavřela Hedija.
Vytvořme podmínky pro reinvestice
Podle Martina Slaného, hlavního ekonoma skupiny DRFG, by stát měl hlavně řešit, jak přimět majitele zahraničních společností, aby v České republice nechávali větší podíl svých zisků v podobě opakovaných investic. „To by pro Česko samozřejmě bylo pozitivní a rozhodně lepší řešení, než kdyby z těchto už zdaněných zisků chtěl stát ukrojit ještě větší díl. Vláda by se ale měla zabývat otázkou, proč se u nás nereinvestuje více,“ řekl Slaný CNN Prima NEWS.
Hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček doporučuje, aby Česká republika, pokud nechce být jen bohatým zdrojem dividend pro zahraniční investory, opustila ekonomický model z 90. let minulého století. „Česká republika by se měla změnit ve znalostní ekonomiku, kde díky vzdělané pracovní síle budou zahraniční i domácí společnosti schopny vyvíjet nové technologie na světové úrovni,“ uvedl pro CNN Prima NEWS. Podle něho už nemá být prioritou lákat zahraniční kapitál na pobídky a lacinou pracovní sílu.
