Vstoupí Ukrajina do NATO?
Bude vítězství republikána Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách znamenat konec podpory Ukrajiny a spřáhnutí se s Ruskem? Této kritice exprezident čelí, ale prý to může být zcela obráceně. Tvrdí to novinář deníku The Wall Street Journal Bojan Pancevski v rozhovoru pro podcast německého magazínu Bild. Podle jeho mínění může být Trump na svého ruského protějška Vladimira Putina ještě mnohem tvrdší než současná hlava státu Joe Biden.
Trump čelí už delší dobu výtkám ze strany představitelů Demokratické strany včetně samotného prezidenta, že by šel Putinovi v otázce jeho invaze na Ukrajinu na ruku. To však podle Pancevskiho nemusí být pravda.
ČTĚTE TAKÉ: Útok na nemocnici zapadá do ruské mozaiky, tvrdí expert. Chtějí Ukrajinu učinit neobyvatelnou
Exprezident by podle novináře mohl dostat Putina k jednacímu stolu a tam na něj zatlačit. „Může to jít stylem: ‚Pokud se s námi nedohodnete a nechcete na Ukrajině spravedlivý mír, budeme Ukrajinu zásobovat zbraněmi ještě více. Potom se vrhneme na vaše zájmy’,“ tvrdí Pancevski.
V podcastu německého periodika zmínil, že na paškál si může vzít třeba hlavní tvář ruské ekonomiky – Gazprom Bank. „Je to obří banka, která se stará o transakce v oblasti plynu, ropy i uhlí. V Evropě i jinde může normálně fungovat. Trumpovi lidé mohou říci, že už ji nebudou šetřit,“ zmínil novinář v podcastu s tím, že Trumpova Amerika by mohla Rusko odstřihnout od globálního finančního sektoru.
Stejně tak by podle Pancevskiho mohl vítězný Trump přistoupit i na tvrdší kroky vůči Rusku přímo na Ukrajině. Jeho terčem by se prý mohl stát třeba Krymský most. Ten Rusové nechali zbudovat poté, co poloostrov náležící Ukrajině navzdory mezinárodnímu právu anektovali, představuje zároveň symbol ruské anexe. Od začátku války už zde došlo k několika výbuchům.
„Krymský most by mohl být zničen během pouhého týdne a Krymský poloostrov by tak byl (znovu) odstřižen od Ruska. To by mohli (Ukrajinci) udělat za předpokladu, že by byli zásobeni potřebnými (americkými) zbraněmi,“ popsal dále Pancevski. Rovněž má za to, že lidé, které by si Trump vybral za své ministry, jsou takřka bez výjimky Putinovi kritici.
Pancevski zároveň s odkazem na své zdroje tvrdí, že scénář Trump jako možné řešení války na Ukrajině začíná rezonovat i u tamního prezidenta Volodymyra Zelenského. „Už teď slýchám z nejvyšších pater ukrajinské vlády, od Zelenského a jeho poradců, že začíná převládat názor, že právě Trump a nikoliv Biden by mohl mít lepší esa v rukávu,“ komentoval novinář s dovětkem, že právě americký exprezident byl prvním, kdo na Ukrajinu poslal zbraně.
Špatná dohoda pro Ukrajinu
Názory jiných na Trumpa jsou ale přesně opačné. Portál Politico s odkazem na Trumpovy spolupracovníky napsal, že republikánský exprezident by se v případě návratu do Bílého domu sice dokázal dohodnout s Putinem, ale na úkor Ukrajiny.
Podle jednoho z anonymních zdrojů z okolí Trumpa by republikánský lídr „byl otevřen ukončit rozšiřování NATO a zároveň by neusiloval o ukrajinské hranice z roku 1991“. To by znamenalo, že by Kyjev musel zapomenout na plán opět získat Krym a Donbas.
Právě tyto dvě oblasti Rusové kontrolují. Krym už od roku 2014 po neuznávané anexi, podstatnou část Donbasu pak částečně také od tohoto roku a částečně jde o územní zisky v průběhu nynější války.
Sám Trump zatím své plány, jak ukončit válku na Ukrajině, nezveřejnil. Na mítincích či debatách však pravidelně tvrdí, že pokud by byl v Bílém domě on, vůbec by k ní nedošlo. Konflikt chce prý ukončit „ještě než usedne v Oválné pracovně, krátce po vítězství v prezidentských volbách“.
