Až 50 tisíc pro ty, kteří onemocněli covidem (zdroj: CNN Prima NEWS)
Až 50 tisíc korun mohou dostat lidé, kteří onemocněli covidem v zaměstnání. Jedná se třeba o záchranáře, hasiče, zdravotní sestry, prodavačky, učitele nebo i pracovníky pohřební služby. Například hygienická stanice Středočeského kraje řeší až sedmkrát více žádostí o odškodné za nemoc z povolání.
Prezident České lékařské komory poukazuje na to, že právě zdravotníci si finanční odškodnění zaslouží. Byli totiž nejpostiženější skupinou a stáli v první linii pandemie, často bez adekvátní ochrany.
Řadě lidí, kteří si prošli onemocněním COVID-19, činí mnohdy námahu i každodenní úkony. Mezi ně patří i dispečerka IZS Michaela Harabišová. Ta měla problémy například i s oblékáním ponožek. „To bylo fakt naněkolikrát. Byla jsem u toho zpocená, zadýchaná a musela jsem si lehnout,“ řekla CNN Prima NEWS dispečerka, která se koronavirem nakazila v prosinci a následně s těžkým průběhem onemocnění strávila měsíc v nemocnici, z toho 21 dní na mimotělním oběhu.
Lékaři mají opět strach z přeplněných nemocnic. Kromě covidu se bojí i „vymizelých“ chorob
Lékaři se obávají opětovného podzimního návalu pacientů v nemocnicích. Tentokrát však nejen kvůli COVID-19, ale i z důvodu opětovného rozšíření dalších infekčních nemocí, jako jsou neštovice, spalničky či mononukleóza, které v době koronavirové epidemie takřka „vymizely“. Změnil se navíc přirozený průběh některých nemocí. Primáři oslovení webem iDnes, který o problematice informoval, mluví i o nedostatku personálu a nemocničních kapacit.
I proto si požádala o odškodnění za nemoc z povolání. „Přišla k onemocnění v souvislosti s výkonem práce. Přesto to nebylo uznáno,“ řekl k případu Harabišové Vít Přibylík z Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče. Oproti tomu její kolega ze zdravotnictví, řidič sanitky Bohuslav Zrza, který se nakazil s celou posádkou při výjezdu, má jíž první kolo vyřízení žádosti za sebou. Na finální výsledek ovšem stále čeká.
Žádost o odškodnění za covid jako nemoc z povolání se podává na regionálním středisku pracovního lékařství. Poté putuje na příslušnou hygienickou stanici, která případ prošetří a vydá k němu stanovisko. Na jeho základě středisko o případu rozhodne.
Zdravotníci v nemocnici ve Slaném Zdroj: Profimedia.cz
Zdravotníci v nemocnici ve Slaném Zdroj: Profimedia.cz
Počet takových žádostí aktuálně velmi roste. Třeba hygienická stanice Středočeského kraje prošetřuje až sedminásobek takových žádostí oproti loňsku. Má se jednat především o pracovníky ze zdravotnictví a sociálních služeb. Žadatelé musí přitom splnit dvě podmínky. „Musí být klinické projevy nemoci včetně laboratorní diagnostiky. A druhá část je posouzení těch pracovních podmínek čili hygienické šetření,“ vysvětlil vedoucí oddělení hygieny práce na Státním zdravotním ústavu Michael Vít.
Kubek: Zdravotníci riskovali své životy, mnohdy bez vybavení
Že by zdravotníci, kteří byli během pandemie nakaženi koronavirem, měli usilovat o odškodnění, říká i prezident České lékařské komory. Ten zároveň CNN Prima NEWS řekl, že pokud se na ČLK lékaři či jiní pracovníci ze zdravotnictví obrátí, tak jim může poradit.
„Zdravotníci byli nejpostiženější profesní skupinou. Nemoc prodělalo 77 tisíc zdravotníků, z toho 11 tisíc lékařů. Bohužel 88 zdravotníků zemřelo, z toho 34 lékařů,“ popsal navíc Kubek. Zdravotníci podle něj mají na odškodnění či bolestné za svoji práci nárok. „Byli nasazeni v první linii, často bez dostatečného vybavení ochrannými prostředky. Riskovali své životy. Z mého pohledu na odškodnění právo mají,“ doplnil prezident ČLK.
I on zmínil, že řada hygienických pracovišť, která žádosti posuzují, má problémy. „Nemyslím si, že by zde nebyla dobrá vůle těm lidem odškodnění přiznávat, ale že ta pracoviště pracovního lékařství, která mají tu kompetenci, nemají dostatečný počet lidí,“ dodal Kubek ve vysílání CNN Prima NEWS.
