Poslanci se poprvé v novém roce sešli
Sněmovna v úterý schválila vládní návrh na zvýšení příspěvku na bydlení a rozšíření okruhu jeho příjemců kvůli zdražení energií. Přijetí novely doporučil v úterý plénu hlasy všech přítomných členů také sociální výbor. Návrh podpořilo i opoziční hnutí ANO.
„Přicházíme s adresnou pomocí pro ty, kteří jsou citelně postiženi zdražením energií. Pro řadu lidí, kteří příspěvek na bydlení pobírají, to nebude nová situace. Pro některé ano, a proto musíme udělat velmi dobrou informační kampaň a posílit úřady práce. Nedělejme z toho tolik politiky a snažme se skutečně lidem pomoci,“ hájil návrh zákona poslanec KDU-ČSL Vít Rakušan.
Novela zákona o sociální podpoře má řešit především problémy rodin, které jsou zásadně zasaženy zdražením energií. Jednorázově zvyšuje částku příspěvku na bydlení podle počtu osob v domácnosti a typu bydlení o zhruba 1 100 až na 2 100 korun.
ANO: Pomoc není pro všechny
Poslanci se na jednání hádali především o tom, jestli je správné, že nebudou peníze plošně pro všechny, jak to plánovala předchozí vláda Andreje Babiše. Debatovalo se i o tom, zda budou úřady práce stíhat sociální dávky administrativně zpracovávat. „Už nyní jsou na hraně svých pracovních možností,“ uvedl například poslanec ANO Aleš Juchelka s tím, že mají také velmi omezenou pracovní dobu a měla by se rozšířit.
Bývalý kabinet Andreje Babiše (ANO) navrhoval plošnou pomoc, mimo jiné v podobě nulové sazby daně z přidané hodnoty na dodávky elektřiny a plynu. Podle Jana Bauera (ODS) je ale lepší nyní navrhovaná adresnost s využitím nynějšího, podle něho robustního sociálního systému.
Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová sdělila, že její vláda měla připravenou jinou formu podpory. „Co mě velmi mrzí, je to, že v souvislosti s energetickou krizí vláda vyřadila tři zákony, které souvisely s bojem proti této krizi,“ řekla. Za nejúčinnější považuje snížení DPH na nulu. Návrhy nynější vlády podle ní pomohou velmi malé skupině lidí.
Místopředseda klubu ANO Karel Havlíček v této souvislosti uvedl, že novelu není důvod neschválit. „Určitému vzorku populace pomůže, ale je to třeba vidět v kontextu, že citelně zasaženo bude 85 procent domácností a prakticky všechny firmy. Z tohoto úhlu pohledu je pouze toto řešení nedostatečné,“ zdůraznil. I přes kritiku nakonec poslanci ANO změnu zákona podpořili.
Kdo má na příspěvek nárok?
Na příspěvek na bydlení mají nárok vlastníci bytu či trvale hlášení nájemníci, kterým na úhradu přiměřeného bydlení nestačí v Praze 35 procent příjmu a jinde 30 procent. Dávka odpovídá rozdílu mezi výdaji nejvýš do normativních nákladů a 0,3násobkem či 0,35násobkem příjmu. Normativ se pohybuje v družstevních a vlastních bytech podle počtu členů domácnosti od zhruba pěti tisíc do 12 200 korun. V nájmu je to pak asi od 5 600 korun do 20 500 korun, roli hraje i velikost města.
Novela částky navyšuje. Lidem, kteří žijí sami v nájmu či podnájmu, by se měl normativ zvednout ještě o 1 120 korun. Ve vlastním či družstevním bytě by to bylo o 1 180 korun. Pro dvojici by se normativ podle novely měl v nájmu upravit o 1 130 korun, ve vlastním a družstevním bytě o 1 219 korun. Třem lidem by částky pro výpočet dávek vzrostly o 1 607 a 1 733 korun, čtyřem a více osobám pak o 1 974 a 2 147 korun.
Podporu jako nájemníci by mohli nově pobírat i podnájemníci. Příspěvek jako vlastníci by pak mohli mít třeba senioři, kteří převedli byt na své potomky, ale dál v něm žijí. Týká se to bydlení podle takzvané služebnosti.
