Ukrajina mohla zastavit současný ozbrojený konflikt již v dubnu 2022, a ušetřit tak stovky tisíc lidských životů. Alespoň tak situaci vnímá ruská propaganda. Moskevský diplomat Vladimir Medinskij sdělil tamním agenturám ruské požadavky – o nichž prý nelze smlouvat. Tyto podmínky Kremlu by údajně mohly zajistit mír, když by na ně Kyjev přistoupil. Zmíněné požadavky jsou však v totálním rozporu s mezinárodním právem a se suverenitou Ukrajiny.
„Kyjev mohl zastavit konflikt již v dubnu 2022 uznáním nezávislosti obou republik na Donbase a Krymu jako ruského území. O těchto našich požadavcích nešlo smlouvat,“ tvrdil ruským tiskovým agenturám Vladimir Medinskij, který vedl ruskou delegaci během vyjednávání v Istanbulu. K těm došlo zhruba měsíc po vypuknutí invaze.
Vladimir Medinskij na jednáních s Ukrajinou v Gomelské oblasti (28. 2. 2022) Zdroj: AP
Druhý zleva Vladimir Medinskij, šéf ruské delegace, třetí zleva Davyd Arachamija, hlava ukrajinské delegace. 28. února 2022 se uskutečnilo první mírové jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Zdroj: AP
Hlavní vyjednavač Ruska Vladimir Medinskij (vpravo) a právník Leonid Slutskij na mírových jednáních v Gomelské oblasti (28. 2. 2022) Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Zdroj: AP
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Medinskij na jednáních s Ukrajinou v Gomelské oblasti (28. 2. 2022) Zdroj: AP
Druhý zleva Vladimir Medinskij, šéf ruské delegace, třetí zleva Davyd Arachamija, hlava ukrajinské delegace. 28. února 2022 se uskutečnilo první mírové jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Zdroj: AP
Hlavní vyjednavač Ruska Vladimir Medinskij (vpravo) a právník Leonid Slutskij na mírových jednáních v Gomelské oblasti (28. 2. 2022) Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Zdroj: AP
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Zdroj: Profimedia.cz
„Ukrajina propásla příležitost ukončit válku a zachránit stovky tisíc lidských životů,“ prohlásil podle agentury TASS Medinskij. Někdejší šéf moskevského vyjednávacího týmu a bývalý ruský ministr kultury zároveň dodal, že Moskva má „dlouhý seznam humanitárních požadavků“ týkajících se „ochrany rusky mluvícího obyvatelstva na Donbase“.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Výcvik ukrajinských vojáků v ČR bude pokračovat. Rusko je nejvýznamnější hrozbou, řekl Pavel
„Rusko si nikdy nekladlo za cíl dobýt Ukrajinu. Hlavním cílem speciální vojenské operace byla ochrana rusky mluvících civilistů. (Volodymyr) Zelenskyj nicméně – podpořený příslibem plné západní podpory – zvolil válku,“ tvrdil Medinskij.
Ruská invaze na Ukrajinu vypukla v únoru 2022. Redakce CNN Prima NEWS o tomto krvavém konfliktu neustále informuje. Nabízí aktuální analýzy o situaci na bojišti, rozhovory s experty, bezprostřední záběry z brutálních střetů či pohledy domácích i zahraničních politiků.
Smyslem série Momenty války je připomenutí kuriózních, až bizarních situací, k nimž během ruské agrese došlo. Zajímavého materiálu v podobě videí a fotografií, jež pořídili vojáci, civilisté či novináři, je skutečně mnoho.
Ve svém prohlášení se však nezmínil o tom, že krvavý konflikt rozpoutalo Rusko, přičemž jeho původním cílem nebylo „pouze“ obsazení Donbasu a jižní Ukrajiny. Invazní síly zaútočily na Ukrajinu také ze severu, konkrétně z běloruského území. Cílem obrovitého ruského konvoje těžké techniky, který měl na délku několik desítek kilometrů, bylo dobytí Kyjeva.
Vznik loutkové Doněcké a Luhanské lidové republiky v roce 2014 bylo v přímém rozporu se suverenitou Ukrajiny. Přesto Moskva tato separatistická území od počátku výrazně podporovala. Dne 21. února 2022, tedy tři dny před vypuknutím invaze, Vladimir Putin uznal obě proruské republiky jako suverénní a nezávislé státy. Koncem září 2022 pak ruský diktátor vyhlásil ilegální anexi Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti.
Prakticky celý svět tento pokus Kremlu o připojení dalšího ukrajinského území k Rusku – podobně jako u Krymu v roce 2014 – odmítl. Ironií celého incidentu byl fakt, že Rusko den ode dne ztrácelo čím dál více tohoto území vlivem postupu ukrajinské armády. Moskva i tak po Kyjevu vyžaduje, aby uznal „novou teritoriální realitu“ jako předpoklad pro případné další mírové rozhovory.
Selhání těch předešlých spočívá především v ruském nepochopení skutečnosti, že Ukrajina je suverénním státem, kterému nelze bránit v tom, aby se sbližoval se Západem či vstupoval do Evropské unie nebo NATO.
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
Ukrajině se zároveň nelze moc divit v tom, že nevěří ruským diplomatům, jelikož Moskva v tomto ohledu porušila prakticky všechny dohody, které v minulosti uzavřela, a všechny sliby, které učinila.
Ve veřejném prostoru se také objevují spekulace, že Putin neuzavře mír s Ukrajinou, dokud nebude znát výsledky amerických prezidentských voleb. Ty se uskuteční až v listopadu příštího roku. Moskvě by teoreticky mělo hrát do karet vítězství republikánského kandidáta, jelikož by mohlo vést k ochabnutí americké podpory Ukrajiny.
VIDEO: Krvavá přestřelka očima vojáka. Ukrajinec schytal kulku do prsou, přesto pokračoval v palbě
K tématu
