Zeman má podezření na sabotáž
Prezident Miloš Zeman předal ve středu ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS) podnět k prověření toho, že se v souvislosti se Zemanovým onemocněním mohl stát trestný čin sabotáže. V podnětu upozornil na to, že jakožto přímo volená hlava státu byl nucen čelit pokusu o zbavení svých pravomocí. Blažek uvedl, že podnět postoupí příslušným orgánům. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) označil podnět „skoro za hloupost“, neboť směřuje k něčemu, co se nestalo.
Sabotáž se podle Zemana mohla stát v období mezi zářím a listopadem loňského roku. „Tento podnět není veden snahou drakonického postihu konkrétních osob, ale v rámci ústavních kautel k prověření a objasnění situace, kdy prezident republiky, jakožto přímou volbou lidu volená hlava státu, byl nucen čelit pokusu o zbavení svých pravomocí postupem dle článku 66 Ústavy ČR,“ uvedl prezidentův tiskový mluvčí Jiří Ovčáček.
Podle něj se od samého počátku jednalo o lživé informace o skutečném zdravotním stavu prezidenta republiky. „V konečném důsledku iniciovaly proces, který by nejvýznamnějšího reprezentanta suverénu lidu měly zbavit jeho ústavních pravomocí, čímž mělo dojít k poškození ústavního zřízení České republiky, a to za zneužití postavení osob z řad lékařů, některých senátorů, a dokonce i akademické obce,“ dodal.
Prezident republiky je podle Ovčáčka přesvědčen, že „příslušné šetření orgánů činných v trestním řízení bude vedeno stejně důsledně jako při objasňování a vyvrácení křivých obvinění z neposkytnutí pomoci a přisvojení pravomoci úřadu, které vyústilo v naprosto bezpečné zjištění skutečného stavu věci“.
Prezident podle něj podal podnět kvůli tomu, aby do budoucna odstranil nebezpečí modelového zásahu do ústavních pravomocí přímo voleného prezidenta republiky. Vzhledem k tomu, že se jedná o zcela zásadní a precedentní věc, prezident republiky nebude sdělovat žádné další detailní informace, dodal Ovčáček.
Právník Hradu Marek Nespala doplnil, že Zeman nepodal trestní oznámení, které původně avizoval. Nyní je na ministru spravedlnosti a případně orgánech činných v trestním řízení, jak s věcí naloží. Zda podnět směřuje na konkrétní lidi a na které, nechtěl Nespala komentovat. Zeman se v minulosti v této souvislosti zmiňoval o předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) nebo nezávislém senátorovi Pavlu Fischerovi.
Vystrčil uvedl, že „žádný pokus, aby byl někdo zbaven funkce, nenastal“. Senátoři podle předsedy horní komory postupovali podle Ústavy, když si vyžádali informace o zdravotním stavu hlavy státu, která podle lékařů v určité fázi hospitalizace nebyla schopna vykonávat žádné pracovní povinnosti. Ve spolupráci s poslanci pouze informovali o prezidentově stavu veřejnost a zvažovali možnost, že by po dobu Zemanovy neschopnosti převedli jeho pravomoci na další ústavní činitele v souladu s Ústavou.
Advokát a senátor Václav Láska (Senátor 21) označil podnět po právní stránce za „fakt nesmysl“. Zemanův postup považuje za „trošku zbabělý“ vzhledem k tomu, že prezident nepodal trestní oznámení, jak původně sliboval. Blažek podle senátora nemůže udělat nic jiného než podnět postoupit policii k prošetření, zda nebyl spáchán trestný čin.
Láska uvedl, že se plánuje přiznat, že chtěl prezidentovy pravomoci přenést na další ústavní činitele. Neplánoval to ale jako sabotáž, ale jako postup podle ústavních pravomocí vzhledem k tomu, že Zeman nebyl po určitý čas podle lékařů schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti.
Zeman byl loni 10. října, den po sněmovních volbách, převezen na kliniku intenzivní medicíny pražské Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN). Podle zprávy lékařů, kterou od ÚVN později obdržel a zveřejnil Vystrčil, Zeman nebyl v té době schopen vykonávat pracovní povinnosti. Dlouhodobá prognóza jeho zdravotního stavu byla navíc krajně nejistá, konstatovali tehdy lékaři.
Někteří senátoři a poslanci proto začali uvažovat o dočasném převodu části pravomocí prezidenta na předsedu Sněmovny a vlády, a to podle článku 66 Ústavy. Někteří kritizovali i způsob, jakým o Zemanově hospitalizaci a zdravotním stavu informovala hradní kancelář.
