Benda k potratům: Pro zabíjení dětiček ruku nezvednu, nastavení společnosti ale toleruji
Výběr redakce
Je správné, že jednotlivé státy USA mohou rozhodovat, jak přistoupí k potratům, řekl v Novém dni na CNN Prima NEWS poslanec ODS Marek Benda. Reagoval tak na verdikt amerického Nejvyššího soudu, který v pátek zrušil právo na interrupce a každý stát nyní může v této otázce postupovat, jak chce. S legislativou v Česku ohledně umělého přerušení těhotenství Benda spokojený není, toleruje ale, že ve společnosti panuje jiná nálada.
Celostátní právo na potrat v USA dosud vycházelo z verdiktu v procesu označovaném jako Roeová versus Wade z roku 1973. Podle AP nyní soud rozhodl v rozporu s vůlí většiny Američanů, kteří si podle průzkumů přejí, aby původní verdikt zůstal v platnosti.
Neznamená to sice, že budou interrupce v USA automaticky považované za nelegální, rozhodování o nich ale bude na jednotlivých státech. Podle webu NBC tak dojde k tomu, že v téměř polovině států USA budou velmi přísně regulované, nebo rovnou ilegální. „Je správné, že se státy mohou rozhodovat, jak k potratům přistupovat,“ uvedl k tomu ve vysílání CNN Prima NEWS Benda.
Zákon toleruji, ale hlasovat pro něj nebudu
V České republice je interrupce legální do 12. týdne těhotenství, s lékařským doporučením do 24. týdne.
Čtěte také
„Jsem věřící katolík a opakovaně říkám ministrům zdravotnictví a premiérům, že můžeme nechat stávající znění potratového zákona. Můžeme zákon tolerovat, společenský konsenzus na něm je. Ale nemůžu pro něj nikdy hlasovat. Nemůžu zvednout ruku pro to, aby se zabíjely dětičky. Ale toleruji, že je společnost takto nastavená a myslím, že tomu tak bude i do budoucna,“ konstatoval Benda.
Podle něj se v Česku ani neobjevují žádné hlasy, které chtějí něco změnit. I skupiny bojující za práva dětí jednají prý stylem, že najdou pro narozeného potomka jiné rodinné prostředí nebo pomohou finančně. Umělých přerušení těhotenství jinak v Česku ubývá. V roce 2020, za který existují poslední dostupná data, podstoupily ženy v Česku 16 900 interrupcí, o deset let dříve jich bylo téměř 24 tisíc. Z evropských zemí platí absolutní zákaz potratů na Maltě či v Andoře.
Nutno dodat, že páteční verdikt Nejvyššího soudu rozpoutal neklid v americké politice, mezi lidmi i v ředitelství velkých firem. Řada předních amerických společností například přispěchala se zárukou, že svým zaměstnancům proplatí interrupci ve státech, kde zůstanou legální.
„Například v konzervativním Texasu nebude potrat povolený ani v případě znásilnění či incestu, proviněným doktorům pak může hrozit až doživotí,“ řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS amerikanista Jakub Lepš. Odhadl, že ženy budou cestovat kvůli interrupcím do jiných států, ale ani to nebude vítané.
„Anebo budou potraty v přísnějších státech vykonávány ilegálně – což s sebou ponese jednoznačná zdravotní rizika. V podobných státech dokonce existují snahy kriminalizovat chování každého, kdo by chtěl napomáhat ženám dostat se za potratem jinam. Povezete svou známou za potratem coby šofér do jiného státu? Pak můžete být rovněž kriminalizován. Přesně to bude v následujících letech realita některých amerických států,“ uvedl Lepš.
ODS a Redl? Bramboračka magistrátu
Zatímco USA hýbe v posledních dnech právě téma potratů, Češi ve velkém řeší korupční kauzu kolem pražského magistrátu, která se přes náměstka primátora hlavního města Petra Hlubučka dotýká vládního hnutí STAN. Poslanec Radek Vondráček z opozičního hnutí ANO se v nedělní Partii nechal slyšet, že by mohlo být stíháno celé hnutí STAN.
„Nedokážu si to představit, ale možná má pan Vondráček z trestně-právních spisů jiné informace. V jeho případě, s trestně stíhaným bývalým premiérem Babišem, bych se spíše zahrabal pod zem, mlčel a nevykřikoval. Nevím, že by měla být stíhána jakákoliv právnická osoba, natož celá strana. Ale samozřejmě nevím, co je ve spisech,“ ohradil se Benda.
V médiích se objevily informace, že peníze z okolí lidí, kteří jsou obvinění v kauze Dozimetr, mířily nejen na účet hnutí STAN, ale v minulosti také k ODS i hnutí ANO. Občanští demokraté dostali od otce obviněného zlínského podnikatele Michala Redla dar půl milionu korun.
„Přijde mi srandovní, co se z toho dělá. Bylo to v roce 2012 ve Zlíně. Nemá to nic společného se současnou kauzou, je to snaha vedení pražského magistrátu vytvořit kolem všeho takovou bramboračku a nepřijmout na sebe žádnou odpovědnost,“ zdůraznil Benda.
Čtěte také
Absolvent Vyšší odborné škole publicistiky v Praze. Kromě redakce CNN Prima NEWS působí také jako redaktor Českého florbalu.
