CNN Prima News ■ Zprávy Zahraničí Rusko

Putinovi pomohl na vrchol, pak se k němu otočil zády. Zemřel politolog Pavlovskij

Téma: Rusko
Tomáš Kačmár
27. února 2023 18:41

Politický stratég Gleb Pavlovskij již léta pro Vladimira Putina nepracoval.

Gleb Pavlovskij (pátý zleva v zelené bundě) se velkou měrou podílel na první prezidentské kampani Vladimira Putina (zcela uprostřed ve svetru) pro volby v roce 2000. Jeho manažerem kampaně byl tehdy pozdější premiér a prezident Dmitrij Medveděv (vpravo od Putina v saku a kravatě).

Po dlouhé nemoci zemřel ruský politický stratég Gleb Pavlovskij. Bylo mu 71 let.

8 Zobrazit galerii

Gleb Pavlovskij

Gleb Pavlovskij

8 Zobrazit galerii

Po vážné nemoci zemřel v 71 letech ruský politický stratég Gleb Pavlovskij. Informují o tom ruská média. Odborník na tamní politiku byl označován za jednu z klíčových postav první prezidentské kampaně nynějšího ruského prezidenta Vladimira Putina, jenž se dostal k moci po volbách v roce 2000. Později se však Pavlovskij s vládcem Kremlu rozkmotřil a začal vystupovat i na protivládních akcích.

O Pavlovského smrti informují kupříkladu deník Vedomosti, ruská edice magazínu Forbes nebo list The Moscow Times. V minulosti se jednalo o prominentního odborníka na politickou scénu Ruska, který se do ní navíc v minulých letech velmi aktivně zapojoval.

Již v 90. letech totiž začal pracovat v týmu Vladimira Putina, tehdy „jen“ starosty Petrohradu, kterému byla věštěna zajímavá budoucnost. Politický stratég Pavlovskij byl podle mnohých velmi vlivnou postavou, která stála za tím, že Putin dokázal v roce 2000 ovládnout ruské prezidentské volby a postavil se do čela země.

ČTĚTE TAKÉ: Tvrdé boje na Donbase. Ukrajinci za jeden den zlikvidovali stovky Rusů a odrazili 80 útoků

Jeho práce pro Putina pokračovala i dlouhá léta poté. The Moscow Times ho označují za člověka, který byl klíčovým pro vývoj ruské politiky v první dekádě 21. století. Mimo jiné se měl podílet i na tvorbě doktríny, která byla zacílená na odpůrce Putina. Ti často končili uvěznění, museli opustit zemi a některé později dokonce potkala smrt.

Mezitím si odskočil i na svoji domovskou Ukrajinu, kde v prezidentských volbách v roce 2004 radil proruskému kandidátovi Viktoru Janukovyčovi. Ten sice podle prvotních zpráv zvítězil, ale vlna odporu na Ukrajině, jíž se později začalo říkat oranžová revoluce, a podezření z falšování volebních výsledků vedly k opakování druhého kola voleb. Tentokrát v něm s podstatným rozdílem zvítězil jeho soupeř a prozápadní kandidát Viktor Juščenko. Janukovyč se nakonec stal prezidentem v roce 2010, aby byl o čtyři roky později svržen při euromajdanu.

V období, kdy byl Pavlovskij mezi smetánkou, byl drtivou většinu času prezidentem Vladimir Putin. Toho kvůli ruským zákonům mezi lety 2008 až 2012 vystřídal jeho premiér Dmitrij Medveděv. Putin si s ním na tyto čtyři roky jen vyměnil pozice.

Právě otázka pokračování Medveděva ve funkci prezidenta se měla stát hlavním důvodem, proč Pavlovskij přestal pro Putina pracovat. Sám byl totiž příznivcem myšlenky střídání stráží a toho, že nyní nastává čas Medveděva, který byl na Západě vnímán jako liberálnější představitel Ruska. Již v roce 2011, tedy rok před skončením Medveděvova mandátu a návratu Putina do funkce prezidenta, Pavlovskij u administrativy skončil.

Proměna v kritika režimu

Od té doby, co skončil v Putinových službách, patřil Pavlovskij mezi kritiky ruského prezidenta. Objevoval se například i na protirežimních demonstracích. Například na těch, které připomínaly zavražděného opozičního předáka Borise Němcova, jenž byl záhadně zavražděn v roce 2015 v Moskvě. Za jeho smrt byla odsouzena dvojice Gruzínců, ale dlouhodobě se spekulovalo, že Němcov zemřel na pokyn Putina.

Ruský prezident Vladimir Putin

Ruský prezident Vladimir Putin

Vladimir Putin na přehlídce ke Dni ruského námořnictva v Petrohradu

Ruský prezident Vladimir Putin

23 Zobrazit galerii

Ruský prezident Vladimir Putin

Ruský prezident Vladimir Putin

23 Zobrazit galerii

Pavlovskij, který je rodákem z ukrajinské Oděsy, v posledním roce odsuzoval Putinovu invazi na Ukrajinu. Již v dubnu loňského roku pro Rádio Svobodná Evropa předvídal, že neúspěchy Ruska a protahování konfliktu mohou spíše vést k tomu, že se Kreml rozhodne zintenzivnit boj, než aby se vzdal.

„Pokud si Rusko nevybere mír a rozhodne se pokračovat ve válce, tak by na Ukrajině mohlo spáchat věci, které tento konflikt budou eskalovat na úplně jinou úroveň. Ta by mohla přesáhnout ukrajinské hranice,“ uvedl v dubnu bývalý Putinův člověk s tím, že se do konfliktu můžou přímo zapojit západní státy a Severoatlantická aliance (NATO).

Zároveň říkal, že porážky a ustupování z dobytých pozic, rostoucí ruské ztráty i západní protiruské sankce běžné občany federace proti Putinovi a dalším vysokým pohlavárům nepoštvou. Spíš měl za to, že to Rusy sjednotí pod jedním praporem. „Jakmile jim dojde, že sankce jsou namířené na zničení ruské ekonomiky a Ruské federace, tak se spojí do jednotného odporu,“ komentoval Pavlovskij.

Putin je zvyklý mít štěstí, říkal Pavlovskij

Pro list The Financial Times navíc řekl, že Putin mohl svoji invazi zahájit možná i díky tomu, že cítil obrovské šance na vítězství. „Putin je zvyklý na to, že má štěstí. To je u riskujícího člověka velmi nebezpečné, protože může začít věřit, že osud je na jeho straně,“ popsal pro list den po zahájení invaze, tedy 25. února loňského roku, Pavlovskij.

Zajímavostí je i poslední zmínka týkající se Pavlovského. Ruské ministerstvo spravedlnosti totiž zařadilo skupinu zabývající se svobodou slova, jejíž měl být Pavlovskij součástí, na seznam zahraničních agentů. Učinilo tak během uplynulého měsíce. On sám se však na listinu nedostal. Jeho další kolegové však takové štěstí neměli, píše ruská edice Forbesu.

Tagy:

Vladimir Putin smrt NATO Ukrajina volby Forbes Rusko Moskevský Kreml Prezident Ruska Dmitrij Anatoljevič Medveděv