Mimozemský život v naší galaxii je pravděpodobnější, než se dříve myslelo. Vědci totiž objevili uvnitř Mléčné dráhy množství molekul, na základě kterých mohou vzniknout podmínky k životu stejně, jako se tomu stalo na Zemi. O nové studii informuje web The New York Post.
Když astrofyzikové z univerzity v britském Leedsu před časem objevili velké množství „životodárných“ organických molekul ve vesmíru, domnívali se, že jde o vzácný jev. Teď ale vědci tvrdí, že je v kosmu až 100krát více těchto molekul obíhajících kolem přibližně 400 miliard hvězd v Mléčné dráze, než se původně myslelo.
Podle nově zveřejněné studie se tyto molekuly shlukují uvnitř obrovských protoplanetárních disků, tedy zploštělých oblaků prachu a plynu, které rotují kolem vznikajících anebo čerstvě zformovaných hvězd. Z těchto shluků postupem času vznikají menší tělesa nebo i planety. „Vše, co pak chybí k zažehnutí života, je voda a správná vzdálenost od hostitelské hvězdy (tzv. obyvatelná zóna, pozn. red.),“ vysvětlují vědci.
„Je možné, že molekuly potřebné k nastartování života se nacházejí ve všech prostředích, kde se utváří planety,“ myslí si spoluautorka studie doktorka Catherine Walshová. Výzkum spolu s kolegou doktorem Johnem Illeem publikovali tento týden v odborném časopise The Astrophysical Journal.
Vědci si myslí, že protoplanetární disky obsahují prvky, které jsou nepostradatelné i pro život na Zemi. „Vytváří se tam cukry, aminokyseliny a dokonce i složky ribonukleových kyselin (RNA) – za správných okolností,“ tvrdí doktor Ilee. „Chtěli bychom se dozvědět více o tom, kolik z těchto molekul a kde přesně bylo přítomno během zrození planet,“ dodal.
Odhaduje se, že okolo každé hvězdy v galaxii obíhá alespoň jedna planeta. Radiové signály vysílané nově zformovanými hvězdami, které zachytává radiový teleskop ALMA nacházející se v poušti Atacama v Chile, naznačují, že molekuly klíčové pro vznik života mohou být přítomny až v 80 % protoplanetárních disků po celé galaxii.
Narazíme na mimozemský život?
Podle mnoha teorií vznikl život na Zemi tak, že „vhodné“ chemické sloučeniny doplnily komety, asteroidy a meteority, díky kterým se na naši planetu dostala voda. Modrá planeta navíc leží v ideální vzdálenosti od Slunce. Studie vědců z Leedsu jako první ukazuje, že stejný jev se může či mohl odehrát i v protoplanetárních discích mimo náš solární systém.
„Pokud nalézáme molekuly jako tyto v tak obrovském množství, tak bychom podle našeho současného chápání astrochemie mohli narazit dokonce i na složitější molekuly,“ naznačuje Ilee.
