Ve výjezdové jednotce hasičů pracuje první žena
Profesionální výjezdová jednotka hasičů se poprvé v novodobé české historii rozrostla o ženu. Dvaatřicetiletá Michaela Ždárská od 1. září pracuje v hasičské stanici v pražských Holešovicích. Dobrovolná hasička z Dolních Měcholup splnila fyzické, zdravotní a psychologické testy bez jakýchkoliv výjimek a úlev z podmínek, které mají předepsané mužští uchazeči. S novou kolegyní se pochlubila i Policie ČR – v řadách pilotů taktéž přivítala první ženu.
„Jsem přesvědčen, že tento okamžik nám otevře dveře a budeme mít více uchazeček o práci u hasičů,“ řekl v holešovické stanici novinářům generální ředitel hasičského záchranného sboru Vladimír Vlček. Ženy doposud v hasičském záchranném sboru působily převážně v operačních střediscích, případně v odboru prevence. Mezi 10 550 profesionálními hasiči je žen aktuálně 969.
Ve výjezdové jednotce hasičů pracuje první žena. Zdroj: Hasiči Praha
Ve výjezdové jednotce hasičů pracuje první žena. Zdroj: Hasiči Praha
Ve výjezdové jednotce hasičů pracuje první žena. Zdroj: Hasiči Praha
Ve výjezdové jednotce hasičů pracuje první žena. Zdroj: Hasiči Praha
Ve výjezdové jednotce hasičů pracuje první žena. Zdroj: Hasiči Praha
Ve výjezdové jednotce hasičů pracuje první žena. Zdroj: Hasiči Praha
Ve výjezdové jednotce hasičů pracuje první žena. Zdroj: Hasiči Praha
„Nechceme dělat opravdu žádné rozdíly mezi ženami a muži. Jestliže žena splní všechny kvalifikační předpoklady, které chceme po mužích, tak není důvod, aby nebyla zařazena ve výjezdové jednotce,“ zdůraznil Vlček. „Neříkám, že to bude jednoduché,“ doplnil s tím, že stávající osazenstvo sboru je velmi maskulinní a do sebe uzavřené. Pro srovnání, v západní Evropě slouží u výjezdových jednotek zhruba tři až pět procent žen. V USA je tento podíl podstatně vyšší a u některých sborů dosahuje až 20 procent.
Splnil se mi sen
Žďárská řekla, že přijetím k profesionální jednotce se jí splnil sen. Maturovala na střední škole zaměřené na cestovní ruch, před třemi lety si ale našla cestu k dobrovolným hasičům. „Zakotvila jsem tam díky inzerátu. Přestěhovala jsem se do Dolních Měcholup a velitel měl vyvěšeno, že shánějí někoho, komu je více než 17 let a je fyzicky zdatný,“ popsala štíhlá žena.
Vodní zkáza i ohnivé inferno. Živly krotí i dobrovolní hasiči, neprávem přehlížení hrdinové
Jsou hrdiny bojů se stoletými požáry i záplavami, často přitom čelí despektu a řečem o pivních strejcích. Dobrovolní hasiči se krocení živlů věnují nad rámec svého civilního povolání, na úkor vlastního volného času. Zrovna teď se téměř nezastaví. Platí to alespoň o mužích z podkrušnohorského Proboštova, kteří se nedávno podíleli na pacifikování velkého ohně nad Hřenskem. A kteří jsou i teď v akci častěji, než je jim milé.
„Podmínky jsem splňovala, říkala jsem si, že to půjdu zkusit, a už jsem u nich zůstala. Povolili mi to – také to nebývá zvykem, ale ženy u dobrovolných hasičů být můžou, takže tam to byla moje startovací čára,“ pokračovala. První čtyřiadvacetihodinová služba v profesionální jednotce na Žďárskou čeká v sobotu. Otázku, jak se cítí v ryze mužském kolektivu, tedy označila za předčasnou.
„Nicméně u dobrovolných hasičů je to v pořádku, tam jsme si na sebe zvykli a jsme sžití, takže věřím, že stejné to bude i tady,“ podotkla. Z testů se nejvíce obávala fyzických, které se skládaly ze sedů-lehů, mužských kliků a plavání 200 metrů na čas. „Díky tomu, že dělám TFA sport, což je víceméně fyzická příprava na výjezd, tak to pro mě bylo jednodušší. Chodím běhat, do posilovny, dvakrát týdně na kruhový trénink, takže fyzičku už trošku mám. Ale plavání jsem musela natrénovat,“ uvedla.
Pomůže jí empatie
Právě díky TFA (Toughest Firefighter Alive) sportu, což je silový víceboj simulující práci hasičů, je Žďárská zvyklá i na těžkou výstroj. „Závodím v tom, taháme v tom i osmdesátikilové figuríny, skáčeme přes překážky, motáme hadice... Jde to zvládnout, ale ta síla je potřeba,“ doplnila. Věří, že jako žena by mohla díky empatii při výjezdech lépe působit například na děti. „Obavy můžu mít z čehokoliv – jezdí se na dopravní nehody, na požáry bytů, kde jsou malé děti. Ale myslím, že se s tím poperu a popasuju,“ uzavřela.
V Dolních Měcholupech Žďárská od roku 2019 absolvovala 49 výjezdů, které zahrnovaly technickou pomoc, požáry i mimořádné události jako odstraňování škod po tornádu, covidovou pohotovost či pomoc v souvislosti s válkou na Ukrajině. Za svůj zatím nejtěžší výjezd označuje požár bytu z dubna loňského roku v ulici Černokostelecká, kde oheň popálil 14 lidí, z toho sedm dětí. Na místě poskytovala zraněným předlékařskou péči, než dorazili záchranáři.
Od stíhačky k policii
S novinkou se již v červenci pochlubila také Policie ČR. Ta v řadách pilotů záchranných vrtulníků přivítala Nikolu Tarasovičovou. „Pocházím z letecké rodiny, můj otec je pilot vrtulníků. Když jsem vyrůstala, tak na mě nikdo netlačil, a přesto mě to ovlivnilo tak, že jsem se na střední škole rozhodla že budu stíhacím pilotem. Tím nakonec nejsem, ale myšlenka létání mě neopustila,“ uvedla první pilotka Policie ČR.
První pilotka Policie ČR Zdroj: Policie ČR
První pilotka Policie ČR Zdroj: Policie ČR
První pilotka Policie ČR Zdroj: Policie ČR
První pilotka Policie ČR Zdroj: Policie ČR
Nad tím, že by létala pro policii, nikdy neuvažovala. „Pro mě je Letecká služba Policie ČR elitní útvar a není lehké se sem jako pilot dostat. Myšlenku jsem proto opustila a přivedl mě na ní až kolega, který mě navedl, ať to zkusím,“ vysvětlila. Nejvíce se těší na rozmanitost létání. „Služba létá nejen jako záchranná, ale také ke slaňování či s hasiči,“ dodala.