Člen ukrajinské civilní milice drží brokovnici a pušku během výcviku na předměstí Kyjeva. Zdroj: AP
Od 24. února, kdy začala ruská invaze, se k ukrajinským ozbrojeným silám připojily desítky Čechů. Jak vypadá příjezd do válkou zmítané země? Jaké jsou podmínky výcviku? A jak opravdu vydají tvrdé boje na frontové linii? Redakce CNN Prima NEWS získala zpověď muže, který si všemi těmito procesy prošel a aktivně zasáhl do války. Totožnost českého dobrovolníka redakce zná, po vzájemné dohodě ale nebude zveřejňovat jeho pravé jméno. Říkejme mu třeba Ondřej. Tady jsou jeho autentické zážitky z války.
Jsem muž kolem 40 let, před pandemií koronaviru jsem pracoval v segmentu cestovního ruchu a měl jsem se slušně. Jak počátkem letošního roku pandemie pozvolna ustupovala, a tím pádem končila různá omezení, i mně začaly naskakovat rezervace na mé služby na nadcházející sezónu, na což jsem se po dvouletém profesním vakuu pochopitelně velmi těšil. To bylo před 24. únorem. Opravdu jsem se těšil, moje práce mne totiž velice baví. A pak se TO stalo. Od prvních momentů, co začaly ruské rakety dopadat na ukrajinské území a zabíjet civilisty, jsem věděl, že tam prostě musím jet a něco dělat. Pomáhat víc než jen posíláním peněz či humanitární pomoci, i když i to je samozřejmě navýsost chvályhodné. Jsou věci, které prostě cítíte a víte. A tohle byla v mém případě jedna z nich.
Denně bombardován zprávami a informacemi o dalších zabitých dětech a znásilněných ženách jsem uspořádal své záležitosti („vypnul“ firmu, ukončil pronájem a předal byt, pořídil nezbytné vybavení...) a kolem poloviny března nasedl na vlak směrem na Ukrajinu. Hodně lidí se mě ptá, jestli jsem měl strach. Ano (logicky) a veliký. Umřeme jednou všichni, ale ještě před tím můžeme dát našim životům smysl — a v případě nejhorším i naší smrtí. Jakkoliv se mi umřít opravdu nechtělo, mám život rád. A boj proti někomu, kdo vraždí nevinné civilisty, mi smysluplný přijde. Tolik tedy k mé motivaci.
Půlden v Przemyslu – cestou na Ukrajinu
Už když se vlak blížil k de facto hraničnímu polskému městu Przemysl, bylo možné vidět známky nedaleké války. Jednotky polské armády dislokované v okolí města, a tím pádem i hranic s Ukrajinou, byly z vlaku dobře viditelné. Připomínám, že jsem cestu absolvoval nedlouho po ruském raketovém útoku na ukrajinskou vojenskou základnu v Javorivu, který leží přibližně 20 km od hranic s Polskem, a tedy s Evropskou Unií a NATO. Ve válce jsem se však určitým způsobem ocitl bezprostředně po vystoupení z vlaku na nádraží Przemysl-Glowny. Na tomto nádraží a v jeho okolí totiž tehdy vyrostlo doslova uprchlické městečko se spoustou zařízení a dobrovolníků — byli tam lidé ze spousty zemí, různé charitativní organizace. A všichni nabízeli nezištnou pomoc maminkám s dětmi prchajícími před hrůzami války. Jídlo, lékařská péče, SIM karty, hygienické prostředky, hračky pro děti — to vše bylo zdarma k dispozici.
A mezi námi, lepší jídlo, než jsem tam od polských dobrovolníků dostal, jsem již dlouho nejedl. Přiznám se, že takový příval pozitivní energie a čisté lidské solidarity pro mě znamenal v podstatě kulturní šok. Člověk je zvyklý, že v tržním hospodářství v zásadě bojují všichni proti všem, každý se snaží starat se především o sebe a zde bylo najednou vše naopak. Vzhledem k tomu, že neodhaluji svou identitu, mohu být upřímný: Měl jsem oči plné slz dojetí. Doslova. Na vlak do Lvova se čekalo půl dne, takže jsem využil příležitosti a pohovořil s řadou dobrovolníků, dobrovolnic i s uprchlíky. Umím rusky, ještě jsem to stihl ve škole, takže komunikační bariéra byla minimální a zahraniční dobrovolníci zase vesměs umí anglicky.
Popisování těchto srdceryvných příběhů by vydalo na samostatnou knihu, další slzy do očí vhánělo to, jak nám všichni moc děkovali a plakali dojetím, že se cizinci, kterým může být celá Ukrajina dost ukradená, vydávají dobrovolně na pomoc. Výraz v očích těchto Ukrajinců a Ukrajinek nelze slovy popsat. Dojem na ně dělalo, z jakých různých zemí pocházíme, to se pak mnohokrát ještě opakovalo na samotné Ukrajině. Přes Przemysl totiž na Ukrajinu směřují spousty vojenských dobrovolníků, i já jsem tam potkal Američany, Brity, Kanaďany i další a dále jsme pak cestovali společně. Ten půlden v Przemyslu každopádně představoval velkou emoční vzpruhu, slzy v očích jsem viděl i u ostřílených amerických „mariňáků“.
Půldenní čekání na vlak do Lvova tím pádem uteklo jako voda, náš vlak přijel, my nastoupili a vyrazili směrem do jen pár kilometrů vzdálené válčící země. A nebudu lhát, že jsem necítil strach...
Příjezd na Ukrajinu
Lvov je pulzující metropolí západní Ukrajiny (bývalé Haliče) a vždy představoval bránu do Ukrajiny — nachází se přibližně 80 km od hranic s Polskem. Takže naše skupinka zahraničních vojenských dobrovolníků dorazila vlakem do Lvova, vyšli jsme ven z nádražní budovy a vtom najednou... „TRIVOHA, TRIVOHA!“ tedy POPLACH!, rozječely se sirény a lidé se houfně běželi schovat do protibombového krytu umístěného pod nádražním komplexem. Paráda, říkám si: Jsem na Ukrajině sotva pár desítek minut a to nám to moc pěkně začíná. No, malá dušička ve mně byla — ne, že ne.
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
Raketový útok jsme naštěstí přečkali ve zdraví a jali se shánět ubytování a kontakty na místní vojenský komisariát. Vzhledem k tomu, že jsme do Lvova dorazili pozdě večer a úřady včetně vojenských otevírají až ráno, rozhodli jsme se strávit naši první noc na Ukrajině v hostelu nacházejícím se poblíž hlavního vlakového nádraží.
Zrovna, když jsme se tam ukládali ke spánku, ozvala se mohutná exploze a vypadla elektřina. Vykoukli jsme z okna a proud nešel ani v okolí, kam až jsme dohlédli. Začíná to vážně pozitivně, říkáme si: „Inu, válka...“
Později jsme se dozvěděli, že jedna z raket zasáhla palivový sklad v těsné blízkosti vlakového nádraží, řádově pár set metrů od nás. Jsme na Ukrajině sotva pár hodin a už tu máme válku z bezprostřední zkušenosti. Po nějaké době byl elektrický proud obnoven, my usnuli a druhý den jsme šli na vojenský komisariát přihlásit se do Ozbrojených sil Ukrajiny. Před budovou čekala dlouhatánská fronta mužů různého věku. Jak jsme zjistili, jednalo se o ukrajinské dobrovolníky, kteří chtěli a přicházeli bojovat za svou zemi a její svobodu a nezávislost.
Ukrajinský voják na frontové linii u Kupjansku Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští vojáci plavící se na člunu přes řeku Dněpr nedaleko frontové linie Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci z útočné brigády Burevij během cvičení na severu země Zdroj: AP
Cvičení vojáků 128. zakarpatské brigády, léto 2023 Zdroj: Se svolením Vasyla Kapusteje / 128. tankové brigády
Ukrajinští vojáci sedí v krytu u frontové linie nedaleko Charkova Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští vojáci na frontové linii u Kupjansku Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják zaměřuje pozice Rusů pro minometnou palbu u Kupjansku Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják se svým psem v zákopu nedaleko Horlivky v Doněcké oblasti Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják z 10. samostatné horské útočné brigády „Edelweiss“ drží speciální protidronové dělo nedaleko Bachmutu Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci z 10. samostatné horské útočné brigády „Edelweiss“ míjí u Bachmutu hořící vozidlo, které zasáhl ruský dron Zdroj: AP
Seržant ukrajinské armády Oleksandr Nazarenko stojí v zákopu zhruba tři kilometry od ruských pozic v Sumské oblasti. Ostřelování zde probíhá každý den Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci na kontrolní obchůzce v Sumské oblasti Zdroj: AP
Ukrajinci ostřelují ruské pozice u Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Lékaři ošetřují zraněného ukrajinského vojáka u Doněcku Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští vojáci u Kupjansku pálí z minometu ráže 120mm na ruské pozice Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští vojáci v pásovém bojovém vozidle CV90 švédské výroby poblíž Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják natočil průběh tvrdých bojů u Avdijivky Zdroj: CNN
Ukrajinští vojáci na frontové linii u řeky Dněpr v Chersonské oblasti Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci na frontové linii u řeky Dněpr v Chersonské oblasti Zdroj: AP
Elitní odstřelovači jsou noční můrou ruských vojáků. Zdroj: profimedia.cz
Ukrajinští vojáci z útočné brigády Burevij během cvičení na severu země Zdroj: AP
Ukrajinský voják na frontové linii u Kupjansku Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští vojáci plavící se na člunu přes řeku Dněpr nedaleko frontové linie Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci z útočné brigády Burevij během cvičení na severu země Zdroj: AP
Cvičení vojáků 128. zakarpatské brigády, léto 2023 Zdroj: Se svolením Vasyla Kapusteje / 128. tankové brigády
Ukrajinští vojáci sedí v krytu u frontové linie nedaleko Charkova Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští vojáci na frontové linii u Kupjansku Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják zaměřuje pozice Rusů pro minometnou palbu u Kupjansku Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják se svým psem v zákopu nedaleko Horlivky v Doněcké oblasti Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják z 10. samostatné horské útočné brigády „Edelweiss“ drží speciální protidronové dělo nedaleko Bachmutu Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci z 10. samostatné horské útočné brigády „Edelweiss“ míjí u Bachmutu hořící vozidlo, které zasáhl ruský dron Zdroj: AP
Seržant ukrajinské armády Oleksandr Nazarenko stojí v zákopu zhruba tři kilometry od ruských pozic v Sumské oblasti. Ostřelování zde probíhá každý den Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci na kontrolní obchůzce v Sumské oblasti Zdroj: AP
Ukrajinci ostřelují ruské pozice u Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Lékaři ošetřují zraněného ukrajinského vojáka u Doněcku Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští vojáci u Kupjansku pálí z minometu ráže 120mm na ruské pozice Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští vojáci v pásovém bojovém vozidle CV90 švédské výroby poblíž Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják natočil průběh tvrdých bojů u Avdijivky Zdroj: CNN
Ukrajinští vojáci na frontové linii u řeky Dněpr v Chersonské oblasti Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci na frontové linii u řeky Dněpr v Chersonské oblasti Zdroj: AP
Elitní odstřelovači jsou noční můrou ruských vojáků. Zdroj: profimedia.cz
Ukrajinští vojáci z útočné brigády Burevij během cvičení na severu země Zdroj: AP
Jakožto cizince si nás převzal voják mající na starost právě zahraniční dobrovolníky, ubytoval nás a sdělil, že se v jiném městě ve střední Ukrajině formuje prapor zahraničních vojáků a že nám časem poskytne bližší informace. Měli jsme tedy nějakou dobu na to, abychom si prohlédli Lvov, promluvili si s místními a celkově nasáli atmosféru války, byť zatím ne z tak bezprostřední blízkosti, jaká nás měla čekat...
Jaké jsou podmínky na vojenské základně během války? A jak probíhá tvrdý výcvik? To se dozvíte v další části zpovědi Ondřeje.
