Zpověď zoufalých Rusů o šikaně v Česku: Jsme verbež, okupanti a máme po sobě sbírat drobky

„Ruské a běloruské okupanty neobsluhujeme,“ visí v češtině i ruštině na dveřích kavárny v Praze na Žižkově. K nápisu jsou připojené i další „pokyny“ pro občany Ruska. „Před vstupem do bistra nejdříve slušně pozdravte. Než se vám začnu věnovat, sami jako první řeknete, že jsou Putin a Lukašenko masoví vrazi. Pak se za ně omluvíte a budete se stydět. Poté si můžete teprve objednat,“ tvrdě podnik diktuje ruským zákazníkům.

Podobně nenávistný vzkaz ruským občanům vyslala i pražská lékařská ordinace. „Rusákům vstup zakázán,“ uvádí cedule na dveřích. „Od dnešního dne s okamžitou platností v rámci morálního postoje přestáváme ošetřovat ruskou verbež. Ani to u nás nezkoušejte,“ vyhrožuje lidem.

Někteří Češi na ruské spoluobčany začali slovně útočit po ruské invazi na Ukrajinu. Válka v zemi trvá už deset dnů, umírají tam vojáci i civilisté a tisíce Ukrajinců odtud prchají. Někteří Češi se tak za agresi ruského prezidenta Vladimira Putina rozhodli „trestat“ lidi, kteří za ni nemohou. Rusové žijící v Česku se tak poslední dny bojí mluvit svým jazykem na veřejnosti, někteří čelí slovním útokům a jiní dokonce hovoří o šikaně.

Děti za nic nemohou. Nešikanujte a neobracejte svůj hněv na všechny Rusy, vyzývá Fiala

Partie

V souvislosti s válkou na Ukrajině se v Česku začaly objevovat útoky na některé ruské občany. Děje se tak třeba i mezi dětmi ve školách. Rusové žijící v Česku ale většinou s válkou nesouhlasí, sami ji odsuzují a Putina kritizují. Přesto se začínají bát a obracejí se na své přátele s prosbami o pomoc. Čeští politici se snaží situaci uklidňovat a na občany apelují, aby si svůj hněv na Rusech v Česku nevybíjeli.

„Dřív jsem v tramvaji nebo v kavárně mluvila rusky. Byla jsem zvyklá, že se všichni hned otočí, ale taková exhibice mě svým způsobem bavila. Přišlo mi to jako nadhodnota, protože ne každý umí přepnout z jednoho jazyku do druhého na stejné úrovni. Navíc mě baví provokovat lidi. Ale teď už to nedělám, mám z toho strach. Zkusila jsem v posledních dnech jednou mluvit rusky v tramvaji s babičkou, ale jak jsem viděla, že se lidé otáčí, ihned jsem přepnula do češtiny,“ popsala CNN Prima NEWS 27letá Simona D., která pochází z Uzbekistánu, kde se mluví rusky.

Od pěti let žije v Česku se svou babičkou, která pochází z Ruska. „Ta česky umí pár slov. Má strašně silný ruský akcent a slova se jí pletou. Říkala, že teď radši nebude vůbec chodit ven, než aby musela mluvit rusky,“ upozornila.

Posbírej po sobě drobky

Podobné příběhy Simoně vypráví i její ruské kamarádky. „Jedna z nich šestý rok studuje na lékařské fakultě a teď dělá státnice. Mluví velmi dobře česky, ale pořád má patrný akcent. Všichni se k ní vždycky chovali velmi decentně, ale poslední dny na ni mají nejapné poznámky ostatní studenti i dokonce pedagogové. Jeden jí například řekl, když jedla bagetu na chodbě, ať si pak po sobě posbírá drobky ze země, protože tam u nich na Východě to je přeci běžné. Že tam máme málo jídla, tak aby nepřišlo nic vniveč,“ vyprávěla rozechvělým hlasem Simona.

Další její kamarádku prý nedávno ve firmě povýšili na manažerský post. „Najednou ale začali chodit zaměstnanci a prosit vedení, aby ji sesadili, protože z někoho takového nemohou mít respekt,“ kroutila hlavou.

Nemám rád, jak se na obyčejné Rusy plive, říkal Gott. Válku však odmítal

Domácí

Zpěvák Karel Gott ve své autobiografické knize Má cesta za štěstím, kterou dopsal těsně před svou smrtí, věnoval Rusku celou kapitolu. Komplimenty na adresu země nešetřil. Na základě jeho postojů k válce se však můžeme domnívat, že by, stejně jako mnozí další umělci, aktuální agresi na Ukrajině tvrdě odsoudil.

Podobné zkušenosti CNN Prima NEWS 28letá Valeria K., která má ruské i české občanství. V Praze žije s rodinou od pěti let a má manžela, který je také Rus. Když začala válka na Ukrajině, zrovna byla navštívit rodinu v Rusku. „Bála jsem se návratu domů, protože na sociálních sítích jsem četla, že Češi odsuzují Rusy, kteří v zemi žijí. Množily se zprávy, že Putin se rovná celé Rusko a podobně,“ popsala své obavy.

Po návratu do Česka se k ní ale nikdo jinak nechoval. Zato jejímu manželovi začaly chodit nenávistné zprávy. „Na sociálních sítích se k situaci nevyjadřuje, a přitom mu začaly chodit zprávy, že je Rusák nebo deb*l a podobně,“ kroutila hlavou.

S manželem spolu komunikují rusky. „Ale teď když mluvíme v obchodě, tak se na nás lidé otáčí. Radši jsme začali mluvit česky. Stejně jako když venčíme psy. Jsme zvyklí na ně mluvit rusky a dávat jim pokyny, ale teď, když kolem nás jdou lidé, radši přepínáme na češtinu. Nechceme na sebe zbytečně poutat pozornost. Ale psi na nás koukají a nechápou, co děláme,“ pousmála se Valeria.

Nejradši bych dělala, že nejsem Ruska

Na sociálních sítích registruje další nenávistné příspěvky ohledně Rusů. „Například Ukrajinka, která žije v Česku, sdílela fotku prvního mrtvého dítěte ve válce s tím, že každý Rus za to nese odpovědnost. Přestala jsem to sledovat, ale cítím se kvůli tomu špatně, i když bych neměla,“ popsala.

Ubytování Ukrajinců, vyřízení pobytu i práce: Jak a kde můžete pomoci?

Domácí

Téměř každý Čech se v této době snaží nějak pomoci ukrajinským uprchlíkům, kteří přichází do Česka. Někteří dělají sbírky, jiní se zapojují jako dobrovolníci, další nabízejí ubytování. Zatímco ještě minulý týden byla pomoc neorganizovaná a spontánní, v tomto týdnu se do koordinace všech potřebných úkonů vložila vláda, kraje i jednotlivá města. Redakce CNN Prima NEWS sepsala přehled míst i webových stránek, kam se obrátit a kde hledat, když chcete pomoci s ubytováním, ale i s prací, registrací, vízy nebo nalezením školy.

Zdůraznila, že nesouhlasí s vládou Ruska a je jí líto lidí na Ukrajině. „Ale nemyslím, že bychom za to měli nést odpovědnost nebo cítit hanbu my, kteří jsme tady. Nejradši bych dělala, že nejsem Ruska, že mluvím jen česky,“ řekla smutně s tím, že většina lidí, kteří se přestěhovali z Ruska, odjela právě proto, že nesouhlasí s vládou, s životem tam i s tím, jak to tam funguje. „Mám tam rodinu, ale přeci nemůžu za to, že jsem se tam narodila,“ konstatovala.

Simona D. ještě dodala, že ruská komunita žijící v Česku se za poslední dny utužila. „Svým způsobem jsme odkázáni jeden na druhého, protože víme, že naše duše leží pořád i v Rusku. Nic s tím reálně neuděláme, a musíme se vzájemně podporovat,“ upozornila.

K tomu, aby lidé neútočili na Rusy žijící v Česku, už několikrát vyzval například ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) nebo premiér Petr Fiala (ODS). Ten v pořadu Partie televize CNN Prima NEWS zároveň upozornil, ať za chování ruské vlády nepykají ani děti.

„Za nic nemohou. Nikdy. Jednou z charakteristik totalitních režimů je, že viní děti za postoje rodičů. Tohle se dít nesmí. Je tady mnoho Rusů, kteří nechtějí mít nic společného s putinovským režimem. Snad to zůstalo jen u výjimečných excesů a nebude se to opakovat,“ zdůraznil předseda vlády.